Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pionýři turistiky vyráželi do přírody nalehko, v Podyjí viděli Švýcarsko

  16:00aktualizováno  16:00
Znojemský pedagog Josef Černý zkoumal počátky turistiky v Podyjí. V 19. století s ní začala skupina, která přírodou provedla básní. Pro popisování krás kolem sebe začala používat pojem „malebno.“

Jedním z nejobdivovanějších míst v Podyjí je již dlouhá léta Obří hlava – skalní útvar, který vypadá jako lidský obličej. Takhle jej v roce 1824 zvěčnil italský malíř Giovanni Maria Monsorno. | foto: archiv Josefa Černého

Pohádky les popisovaly jako strašidelné místo plné loupežníků. A rozsáhlá oblast, která se dnes nazývá národní park Podyjí, by se na to hodila dokonale. V 17. a částečně ještě v 18. století se do zdejší přírody vydávali kvůli obživě hlavně dřevorubci a uhlíři. Až teprve o století později lidé začali poprvé do lesů „organizovaně“ putovat za krásou.

Fotogalerie

Co je tam lákalo, zjišťoval znojemský pedagog Josef Černý. Podle něj šlo o dobu, kdy se v Podyjí rodilo něco, co bychom dnes označili jako turistiku. „Dlouho jsem si myslel, že do přírody chodili první malíři, třeba Ital Giovanni Maria Monsorno (jako první vyobrazil znojemský park v roce 1820 – pozn. red.), ale ti věděli, kam vyrazit, protože už před nimi někdo šel,“ vysvětluje.

Nejprve se lidem zdálo hezké to, co dnes většina turistů nevyhledává – oblast Louky, pole, vinice, mezi tím nějaká stavba. Teprve později se začali dívat na západ, Hradiště a dál na divokou přírodu.

Dokladem je i rozsáhlá báseň Schwarzenmohrenthal bey Znaym popisující Podyjí pod Znojmem od hradu až k řece Dyji, koncipovaná jako vycházka kolem města. Příroda je tu vyobrazená jako místo, kde člověk žije skutečným životem, jeho duše není týraná společností a může se tu dostat do kontaktu s Bohem.

Pohled na přírodu byl širší než dnes

Na několikadenní cesty se vydávala skupinka znojemských měšťanů, například podél řeky Dyje do Bítova. Vedl je Franz Pittner, úředník na panských statcích znalý historie, který interpretoval třeba malby znojemské rotundy.

Podnikl tři výpravy do Podyjí mimo vyznačené cesty mezi lety 1813 a 1818, tedy v době, kdy nic jako turistika neexistovalo. Ubytovny či odznaky přišly až o několik desítek let později.

S poutnictvím, jak Černý tyto cesty nazývá, začali v době, kdy na území českého království byla ještě francouzská armáda. „Skončila válka a ve Znojmě už byla skupina lidí, které nezajímala. Chtěli žít jinak a měli jiné hodnoty,“ říká pedagog.

Podle něj se inspirovali pravděpodobně malířem Williamem Gilpinem, který se procházel v jižním Walesu podél řeky Wye. Jeho knihy byly oblíbené v Rakousku a znojemská skupinka v nich podle všeho našla inspiraci. Stejně jako Gilpin začala používat pojem „malebno“.

„Pittner velmi často psal, že je kraj malebný a že by jej mohli malíři malovat. Často to spojoval s tím, že je romantický či divoce krásný. Tehdejší pohled na přírodu byl širší než dnes, kdy vylezeme na horu a řekneme, že je výhled hezký,“ tvrdí Černý.

Čtyři ostrovy blažených

Zážitky z putování Pittner publikoval v časopise Hesperus, vydávaném moravskými intelektuály. Nejspíš tak hledal obdobně smýšlející lidi.

„Asi je nenašel, ale i tak rychle přibývalo těch, kteří se vydávali na delší putování přírodou. Už kolem roku 1820 existovaly trasy pro poutníky. Vedly většinou po silnicích, výjimkou je ona cesta ze Znojma do Bítova. Přestože byla v bedekrech propagovaná, nevíme, jak hojně ji využívali. Ale kolem roku 1840 na Novém Hrádku už v mlýně ubytovávali a k dostání tu bylo pivo, takže sem lidé asi chodili,“ míní pedagog.

Pittner také o Podyjí často mluvil jako o Moravském Švýcarsku, ačkoliv „švýcarsky“ nevypadalo. „Tamní krajina ale byla nejvyšším ideálem krásy přírody, a když Podyjí nazval Švýcarskem, tak to mínil jako vysoký stupeň krásy,“ míní.

Na Vranovsku hned čtyři oblasti nazývá jako elysium – ostrovy blažených, kam po smrti odcházeli antičtí hrdinové a které vyvolávají zvláštní stavy duše.

Mácha by se do divočiny neodvážil

Zajímavé je, s jakou výbavou se první poutníci do divoké přírody vydávali. Nejlépe v lehkém oblečení, vysokých botách, košili nebo vestě bez saka a fraku. Doporučen byl však dlouhý a široký kabát, který v noci dobře posloužil namísto deky.

Třeba nejznámější rakouský chodec Josef Kyselak přešel jen v košili celé Alpy. Podle Černého by mohl být považován za zakladatele graffitti, či ještě lépe tagů. „Kam vlezl, napsal tam JK. Údajně i na skále u znojemské přehrady,“ vypráví Černý. Kyselak na procházky nosil pušku, batoh maximálně 3,5 kilogramu těžký a doprovázel ho pes.

Jedině tak se dalo chodit rychle, jak to bývalo běžné. Klidně i třicet kilometrů denně. „Karel Hynek Mácha chodil padesát, byl ale abnormálně fyzicky zdatný, což potvrdili i antropologové,“ vypráví Černý, jenž se k počátkům poutnictví v Podyjí vlastně díky Máchovi dostal.

Cestami do přírody se zabývá už dlouho a mapoval třeba Máchovu pěší cestu do Itálie. Sám básník ale v Podyjí prý nebyl. Neodvážil by se do divočiny – byl vzorně vychovaným mladým mužem a chodil jen po vyznačených cestách.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Úplné seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí podle okresů pro Jihomoravský kraj:

Volby do Senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se v Jihomoravském kraji volí v obvodu 56 - Břeclav a v obvodu 59 - Brno-město. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude se druhé kolo senátních voleb konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Nehoda, která změnila železnici. Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Ilustrační snímek

Přesně 90 let dnes uplynulo od pohřbu železničářů, kteří zemřeli při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české...

Superbiky v Brně končí, důvodem jsou vysoké finanční ztráty

Fanoušci na mistrovství světa superbiků v Brně.

Masarykův okruh ztrácí jednu z nejzajímavějších položek ve svém programu. Mistrovství světa superbiků, které se tam...



Oslava narozenin u Znojma přerostla v technoparty, ukončila ji policie

Technoparty Czarotek Free Party nedaleko Liberce. (28. dubna 2018)

Oslavu narozenin, kam se sjelo sedm set lidí, musela v Únanově na Znojemsku ukončit až policie. Obyvatelé okolních...

Developer chce v Brně nový mrakodrap, proti jsou místní i architekt města

Projekt s názvem Lidická 77 počítá s mrakodrapem naproti parku Lužánky....

Uprostřed bloku v Lidické ulici v Brně chce developer stavět 80 metrů vysoký kolos, do kterého se má vměstnat 177 bytů....

Migranty v návěsu odhalil řidič kamionu na cestě z Turecka až v Mikulově

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Na čtyři muže ukryté pod plachtou kamionu narazili ve čtvrtek v Mikulově jihomoravští policisté. Černí pasažéři, kteří...

Další z rubriky

VIDEO: V Ivančicích stěhovali kapličku. Pomoci musely dva obří jeřáby

Na přesun kaple dorazily do obce dva obří jeřáby.

Neobvyklou podívanou měli ve čtvrtek obyvatelé v Letkovicích, místní části Ivančic na Brněnsku. Dva obří jeřáby tam...

Za pokus uplatit policistu stamiliony dostal hacker tři roky vězení

Petr Křístek se kvůli zabavenému harddisku s ukradenými bitcoiny pokusil...

Za pokus o rekordní úplatek v hodnotě 384 milionů korun odsoudil Městský soud v Brně Petra Křístka ke třem rokům...

Brněnští vědci zjistili, jak funguje virus, který ničí včelí plody

Ilustrační snímek

S vymíráním včel bojuje celý svět. Jedním z rozšířených onemocnění je virus nákazy včelího plodu. Odborníci ho objevili...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz