Redakce MF DNES vybírá ty nejzajímavější závěry z průzkumu zaměřeného na změny chování lidí v době pandemie.
1 Nervóznější i unavenější lidé
Téměř polovina dotazovaných ztratila za poslední rok vnitřní motivaci. Stejně jako v dalších průzkumech, i tady lidé zpochybňují důvěru ve vládní opatření.
„Průzkum ukazuje na frustraci lidí a jejich ztrátu motivace se o cokoliv snažit. Společnost vnímá aktuální nařízení jako chaotická a bez jasného cíle. Většina pochybuje, zda opatření mají vůbec nějaký smysl. V průzkumu zaznívá, že lidé si přejí být lépe informováni a touží konečně spatřit světlo na konci tunelu,“ říká marketingový ředitel Survio Martin Souček.
Podle výsledků každý třetí pociťuje zvýšenou nervozitu a přes šedesát procent dotazovaných přiznává dlouhodobou nespokojenost s okolním děním. V odpovědích často zmiňují vyšší únavu a nepozornost způsobenou obavami z aktuální situace.
Jako důsledek pandemie rovněž přiznávají tíživou finanční situaci, nejčastěji kvůli ztrátě zaměstnání. V odpovědích jsou i zmínky o sebevražedných myšlenkách, které respondenti udávali jako důsledek dlouhodobé izolace a nejasné budoucnosti.
2 Sportovci jsou z formy
Více než polovině dotazovaných se zvýšila doba času stráveného u počítače a takřka každý třetí méně cvičí, a tak není divu, že jsou lidé z formy. A pandemie výrazně ovlivnila i sportovce. Ukázala to každoroční prohlídka sportovců, kterou absolvují na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Ztratili kondici a přibrali na váze.
Sportovci, kteří netrénují vůbec, případně omezeně individuálně podle online instrukcí trenérů, jsou podle přednosty kliniky Petra Dobšáka výrazně z kondice a ztrácejí dřívějším tréninkem získané pohybové návyky a stereotypy pro daný sport. „U většiny sportovců vidíme nárůst hmotnosti spojený s výrazným přírůstkem tukové řasy,“ uvedl.
Naopak pozitivní zjištění průzkumu představuje zvýšení času, který lidé věnují za poslední rok venkovním procházkám – to potvrzuje 37 procent dotazovaných. Nárůst vykazují hlavně ženy ve věku 31 až 40 let.
3 Lidé odkládají prevenci
Na pravidelné a preventivní kontroly k praktickému lékaři v době covidu dochází méně než polovina respondentů. Každý pátý je neřeší vůbec. Kvůli pandemii odložilo vyšetření přes třicet procent lidí, každý osmý pak čekal na nový termín minimálně měsíc až půl roku. Většina účastníků průzkumu však změnu dosud neřešila, což může mít katastrofální důsledky.
Podle odpovědí je aktuálně zvýšená psychická zátěž důvodem zhoršení zdravotních problémů, jež respondenti zvládali před pandemií zcela bez obtíží. Strach z onemocnění covidem mají především ženy. Přitom 74 procent dotazovaných nemoc doposud neprodělalo, nebo o tom nevědí.
Z dotazníku je také patrná zvýšená ostražitost mezi lidmi. „Obyvatelstvo bystří smysly v každé chvíli, a to i v momentě, kdy v jejich okolí jen někdo kýchne,“ dodává Souček.
4 Přátele vidíme mnohem méně
V ohrožení jsou i mezilidské vztahy – 65 procent dotazovaných omezilo komunikaci se svými přáteli. „Respondenti často uvádějí lítost nad ztrátou času, který mohli věnovat blízkým a rodině. Zejména v případě starších rodičů se obávají, že přišli o jedny z mála možností, jak s nimi trávit čas,“ komentuje Souček.
Jak poukazují lidé, kteří organizují akci Týden pro rodinu, výrazně klesl počet rozvodů a sňatků, po pandemii se ale podle nich čísla opět vrátí do původních, ne-li vyšších hodnot. Mnoho párů se vlivem pandemie dostalo do těžké životní situace.
„Přišly o své přirozené zdroje, které je sbližovaly – chybí jim kultura, sportovní aktivity, ale i společenské uznání. Najednou se musely zhostit mnoha dalších rolí. Zprvu to braly pozitivně, po měsících se ale dostavilo napětí,“ pozoruje párový psychoterapeut Pavel Rataj.
5 U plotny stále ženy
Šetření zahrnovalo i stravovací návyky v době pandemie. Třetina lidí vaří víc teplých jídel, z toho pouze čtyři procenta představují muži. Nárůst evidují rovněž objednávky hotového jídla – to si v době covidové oblíbil téměř každý čtvrtý. U každého pátého se zvedla konzumace kávy. Více sladkého si dopřává 22 procent dotazovaných.
„Lidé nevnímají covid jen jako zdravotní ohrožení, ale bohužel na ně dopadá i jiným způsobem. To může vyvolat dlouhodobé problémy, na které je potřeba se již nyní začít připravovat,“ uzavírá Souček.
