Agentura Datank zjišťovala, jak se lidem loni žilo na jihu Moravy (ilustrační snímek)

Agentura Datank zjišťovala, jak se lidem loni žilo na jihu Moravy (ilustrační snímek) | foto: Radek Miča, MAFRA

Na jihu Moravy je málo zeleně a nejvíc detektivek, zjistil průzkum

  • 2
Na jihu Moravy je dvakrát více hygieniky kontrolovaných dětských hřišť než jinde v zemi. V zeleni ale kraj pokulhává. Ve srovnání s republikovým průměrem je zde o třetinu méně stromů a keřů. I to prozrazují výsledky exkluzivního výzkumu Místo pro život.

Jak se lidem na jihu Moravy loni žilo ve srovnání s ostatními kraji, zjišťovala po roce agentura Datank.

Na pomoc s exkluzivním výzkumem si vzala nejen nezávislé zdroje a vzorek čtrnácti set Jihomoravanů. Zmapovat péči o děti, turismus, volnočasové aktivity či bezpečnost v kraji jim pomáhalo také kolegium osobností. Mezi nimi známá módní návrhářka Liběna Rochová, dopravní expert Robert Šťastný nebo přední český kardiochirurg Jan Pirk.

A co vše průzkum zjistil? Například to, že jih Moravy je dobrým místem pro předškoláky a knihomoly. Je tady totiž dvakrát více hygieniky kontrolovaných dětských hřišť než jinde v zemi, ale také nejvíce detektivek, románů a básnických sbírek v knihovnách.

"Naproti tomu rozsah investic do ochrany životního prostředí se v Jihomoravském kraji, na rozdíl od průměru ČR, výrazně snížil. Meziročně dokonce o více než čtyřicet procent. V jiných oblastech, například v recyklaci, je ale kraj nadprůměrný," srovnává výsledky dvou předchozích let Radka Krůtová ze společnosti Datank.

Pozitivní posun v ekologickém chování Jihomoravanů vidí i brněnský ekolog Mojmír Vlašín. Třeba množství kontejnerů na tříděný odpad se neustále zvyšuje. "A to nejen ve městech. Jsou již dostupné i na vesnicích. I ty už pochopily, že zatímco za netříděný odpad musí platit, za ten tříděný dostanou naopak zaplaceno," míní.

Jihomoravská města ale mají podle něj velkou rezervu v podílu zeleně. To potvrdily i výsledky průzkumu agentury Datank. Podle nich je na jihu Moravy o třetinu méně stromů a keřů v porovnání s republikovým průměrem.

Na jihomoravských silnicích bourají auta desetkrát víc

Alarmující je výsledek počtu dopravních nehod na jihomoravských silnicích. Podle průzkumu se jich mělo v kraji jen loni odehrát až desetkrát více, než je republikový průměr. A také více než v roce 2010.

Jihomoravská policie ovšem s čísly agentury Datank nesouhlasí. "V počtu nehod za rok 2011 jsme jen lehce nad republikovým průměrem. Přepočteno na počet obyvatel jsme tedy na pátém místě ze čtrnácti krajů. Kraje se srovnatelným počtem obyvatel jsou na tom naopak hůře než náš kraj," přinesl poněkud odlišnou statistiku krajský policejní mluvčí Pavel Šváb.

Data agentury však komentovat nechtěl. "Vzhledem k tomu, že nemáme přehled o metodologii a kvalitě sběru dat, nemohu se k těmto na první pohled chybným datům vyjadřovat," vysvětlil Šváb.

Investory nezajímá Znojemsko ani Hodonínsko

Pouhých sedm set korun na jednoho obyvatele - tedy o osmdesát procent méně oproti průměru - investovala na jihu Moravy podle Datanku v loňském roce agentura CzechInvest, která podporuje lákání zahraničních investic do České republiky. Přitom v Královéhradeckém kraji to bylo až čtrnáctkrát více.

Mizivý zájem má CzechInvest nejen o Znojemsko, ale dlouhodobě také o Hodonínsko. "V posledních třech letech sem agentura nenainvestovala jedinou korunu," potvrdil šéf Okresní hospodářské komory v Hodoníně Michal Švagerka.

Za nezájem nabídnout lokalitu zahraničním investorům může podle něj nejen špatná skladba dostupných profesí, ale také logistické důvody.

"Jsme totiž stejně jako Znojmo bokem dálnice. Jen o něco lépe je na tom Břeclavsko. To je přece jen blíže dálnici D2," přiblížil Švagerka s tím, že naopak Brno a z dálnice lehce dostupný Vyškov je u bohatých západních firem v hledáčku rozhodně častěji.

Že o kvalitě života nerozhoduje nakonec ani tak bohatá infrastruktura a moderní vymoženosti, ale možnost podílet se na veřejném životě, je přesvědčená zakladatelka Jihomoravské komunitní nadace Zlata Maděřičová.

"Lidé jsou zkrátka spokojení tam, kde si mohou sami organizovat kulturu, sport nebo spolurozhodovat o věcech veřejných. Dobře se vždy žije v místě, kde spolu lidé rádi mluví a rádi spolu tráví i svůj volný čas," uzavřela.

Průzkumy mohou být dobrou pákou na politiky

Průzkumy, jaký provedla agentura Datank, mají pro společnost velký význam. Myslí si to alespoň sociolog brněnské Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.

"Lidé mohou například jejich prostřednictvím apelovat na zastupitele a městské samosprávy, aby kvalitu života výrazně změnili v oblastech, které výrazně pokulhávají," je přesvědčen Rabušic.

Agentura Datank, která zpracovala průzkum Místo pro život, se specializuje na analýzy podnikatelského prostředí, veřejné a státní správy či bankovního a pojišťovacího sektoru. Zpracovává také údaje v průzkumu Město pro byznys.