Kolik Brňanů má cukrovku? Jak moc mají vysoký tlak? Jak vypadá typický jídelníček místních obyvatel? Jak často se hýbou? I to se chtějí vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) dozvědět díky projektu pojmenovaném Kardiovize 2030.
Špičkové kapacity náhodně vybrané jedno procento obyvatel města prosí, aby dopis neházelo do koše. Znalost údajů pomůže přesně nasměrovat v Brně prevenci proti srdečním a cévním chorobám. Právě na ty lidé v celém Česku umírají nejčastěji.
"Snažíme se pomoct lidem vyhnout se zbytečnému utrpení. Řešit situaci ještě dříve, než třeba v podobě infarktu přijde. Začali jsme se tak zajímat o průchodnost tepen obyvatel Brna. Odtud jsme se dostali k problematice kouření. Když však lidé přestávají kouřit, řada z nich zase přibere. Takže byl jen krok k tomu zkoumat, jak se lidé hýbají a co jedí. V tom všem se ukázalo, že si Brňané evidentně nevedou úplně dobře, ale jak přesně, to mi vlastně nevíme," popsal Ondřej Sochor z nemocnice u sv. Anny, co stálo na startu výzkumu. Vede ho společně s Franciscem Lopezem Jimenezem z americké Mayo Clinic.
Lidé, kteří tuší, že mají problémy, se bojí přijít
Zatím experti z ICRC vyšetřili více než 850 lidí. Připouštějí, že byť je vyšetření zdarma, přimět některé, aby za lékaři přišli, může být náročné.
Někteří lidé totiž ordinaci neviděli i deset let. Často pak až od výzkumníků slyší, že mají cukrovku nebo vysoký krevní tlak.
"Máme zkušenost, že nechat se vyšetřit nemají zájem lidé úplně zdraví, ale mnohdy právě také ti, kteří vědí, že mají nějaké potíže, ale nechtějí bolavé místečko otevírat," uvedl Sochor.
Kardiovize Brno 2030V České republice unikátní projekt ICRC má dvě fáze. V té první vědci vyšetří stovky Brňanů. Dle odhalených nejčastějších rizikových faktorů pak v další fázi navrhnou preventivní programy. Obdobný projekt vědci začali v 80. letech v Severní Karélii. Za deset let tu úmrtnost na kardiovaskulární choroby klesla dvakrát rychleji než ve zbývajících oblastech Finska. Další projekt se odehrál v USA. |
"Člověk se dozví věci, které normálně nemá šanci zjistit, protože to pojišťovna nehradí. Je perfektní, že výsledkům teď mohu přizpůsobit svou životosprávu," popsal jeden z účastníků studie Daniel Dítě.
Devětapadesátiletý herec a dabér je jedním z 3 600 lidí vybraných náhodně počítačem z databáze zdravotních pojišťoven. Jsou to lidé ve věku od 25 do 64 let.
"Nemůžeme vzít každého, kdo by se přihlásil, protože pak bychom nasbírali trochu odlišný vzorek a nemohli ho vztáhnout na celé Brno," vysvětlil Sochor.
Vyšetření trvá asi dvě hodiny. Zahrnuje měření tlaku, EKG, ale i stanovení procenta tuku a svalstva v těle či odhad stáří cévní stěny.
"V souhrnu tak můžeme zjistit, že naším typickým problémovým pacientem v Brně je muž ve věku 35 až 45 let, který vůbec nechodí k lékaři. Nic ho nebolí, ale má vyšší obvod pasu, vyšší procento tuku, vysoký cholesterol a skoro se nehýbe. Budeme vědět, že právě to jsou lidé, na které je potřeba zaměřit preventivní programy a pomoci jim," dává příklad Sochor.
A číslovka 2030 v názvu projektu není jen na ozdobu. Lékaři kondici účastníků projektu plánují sledovat dále, jak budou stárnout, a díky datům právě do roku 2030 co nejvíce snížit rizika infarktu či mozkových příhod u všech Brňanů.
