Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před 120 lety Brňané poprvé zamířili do kina. Brzy přibyl i „pánský“ večer

  7:37aktualizováno  7:37
Ve čtvrtek tomu bude přesně 120 let, co Brno poprvé zhlédlo „pohyblivé obrázky“. Dva měsíce před Prahou. Co se kinematografie týče, má vůbec pozoruhodnou historii.

Nejstarší stálé kino u nás vzniklo v Brně v červnu roku 1907 na dnešním náměstí Svobody jako The Empire Bio Co., později se jmenovalo Zentral, Central i Úderka. | foto: Archiv Nakladatelství Josef Filip

„Pohyblivé obrázky“ prvně vtrhly do Brna v roce 1896 zásluhou vídeňského impresária Alberta Schillera. Ten zvolil Brno dva měsíce před Prahou, aby přesně 11. srpna v Maurském sále Grand hotelu divákům promítl kinematografem snímky Skotský tanec, Hasiči a Scéna u holiče.

Bylo to půl roku po vůbec prvním promítání bratří Lumiérových v Paříži a podruhé na našem území. První byly 15. července 1896 Karlovy Vary.

„Obrazy jsou téměř v životní velikosti, někdy se trochu pomalu pohybují. Ruší kmitání obrazu a pronikavé světlo, přesto to stojí za podívanou,“ zhodnotili promítání novináři. A nový fenomén všelidové zábavy byl na světě.

„Pak již byla pořádána pravidelná představení pro obecenstvo každou půlhodinu od 10 do 20 hodin. Vstupné 50 krejcarů,“ napsal ve své objemné práci Dějiny brněnských kin amatérský historik Václav Novák.

25 tisíc diváků za 23 dní

Kromě už jmenovaných se promítaly snímky Deštník – taneční duo, Taneční trio a Scéna na pláži. „Představení byla velmi dobře navštěvována, takže Schiller požádal o prodloužené povolení a z Vídně si nechal poslat další obrazy Poprava Marie Stuartovny, Turecký tanec a Vesnická kovárna,“ zjistil Novák.

Kinematografie v Brně

  • 6. srpna 1896 požádal vídeňský impresário Albert Schiller z Vídně na brněnském policejním ředitelství o povolení k předvádění živých fotografií pomocí přístroje zvaného kinematograf.
  • 11. srpna 1896 se první kinematografické představení v Brně konalo v Maurském sále Grand hotelu v Brně (mělo být už 9. srpna, ale z neznámých důvodů se tak nestalo). Pro velký zájem se promítalo až do 23. srpna.
  • 24. října 1896 v zahradním salonu restaurace U Stříbrného orla na Orlí 24 promítali bratři Oeserové. Po nich pak mnozí další.
  • 8. června 1907 zahájil provoz první „kamenný“ biograf v českých zemích The Empire Bio Co. Sídlil na Velkém, dnešním náměstí Svobody a vlastnil jej i provozoval Dominik Markus Morgenstern. Později se kino jmenovalo Zentral, Central i Úderka.
  • 24. března 1919 bylo pod názvem Jugendkino otevřeno dnešní kino Art v Cihlářské ulici, jež mělo od počátku jako první kino v Brně profilovou dramaturgii.
  • 28. prosince 1929 otevřel Bio DOPZ (podle Družstva obchodních a průmyslových zaměstnanců), dnešní Scala na Moravském náměstí. Šlo o vůbec první kino na Moravě věnované výhradně zvukovému filmu, navíc s největším hledištěm (880 míst) i největším promítacím plátnem v Brně.
  • 1. září 2001 zahájilo provoz první multikino na území Brna. Původně se jmenovalo Palace Cinemas Velký Špalíček.

Doplnil, že od 15. srpna Schiller snížil vstupné na 30 krejcarů a navíc poskytl slevu vojákům od šikovatele dolů, studentům a dětem, kteří platili ještě o deset krejcarů méně.

Dne 21. října 1896 vyšlo v brněnských novinách Tagesbote oznámení, že z berlínské průmyslové výstavy přijede v nejbližších dnech „Edisonův ideální originální kinematograf“ bratří Oeserů a bude provozován v zahradním salonu restaurace U Stříbrného orla v ulici Orlí 24.

O tři dny později se tam pak každou hodinu od čtyř do osmi odpoledne, o nedělích a svátcích dokonce i dopoledne, promítaly snímky příjezdu vlaku na nádraží i trh v Paříži, později také příjezdu carských manželů do Paříže, tanečnice Misis Fühler a několik humorných scén.

Vstupné na lepší místa stálo 40 krejcarů, na horší pak polovinu. Vojsko od četaře dolů, žáci a děti platili polovinu. „Kinematograf měl velký úspěch, všechna představení byla vyprodána, za 23 dní provozu bylo přes 25 tisíc návštěvníků,“ napsal Novák.

A to už se s pojízdnými kinematografy nejen v Brně roztrhl pytel, přestože místní úřady promítačům jen nerady poskytovaly licenci pro území Brna či Olomouce. I tak ale pohyblivé obrázky Brňané od té doby vídali pravidelně.

Přijížděly také různé speciality, například roku 1906 docestoval z Berlína Hermann Ziebell s novinkou – Elektrickým mořským divadlem. Usídlil se v dřevěné boudě zvané Arena vedle brněnského jezuitského kostela a od neděle 14. října zahájil provoz výstavy velryb spojené „s kinematografickými představeními přírodních snímků moře a života v něm“, zjistil Novák.

První stálé kino a pánské večery

Naprosto zásadní postavou pro brněnskou kinematografii se však stal rodák z Králova Pole Dominik Markus Morgenstern. Ten totiž 8. června 1907 otevřel na tehdejším Velkém, dnešním náměstí Svobody vůbec první stálé kino u nás.

„Nazval je The Empire Bio Co. a podle inzerátu, který dal zveřejnit, se jednalo o nejelegantnější a největší podnik tohoto druhu (s 323 sedadly) v tehdejším Rakousku-Uhersku,“ uvedla v bakalářské práci věnované této osobnosti studentka Masarykovy univerzity Irena Haladová.

Morgenstern byl také vůbec prvním, kdo u nás začal vydávat filmový magazín s názvem Anzeiger für die gesamte Kinematographen-Industrie. Vlastnil i filmovou půjčovnu Apollo-Film-Verleih, navíc se stal průkopníkem takzvaných „pařížských“ či „pánských“ večerů, při nichž se v jeho kině promítaly na tehdejší dobu choulostivé erotické snímky.

„Zastánci mravopočestnosti se s tím nedokázali vypořádat a volali po jejich zákazu,“ napsala Haladová. Přes velký odpor musel Morgenstern v říjnu 1907 uposlechnout.



Nejčtenější

Brněnské hromadné rande diskriminuje sexuální menšiny, stěžuje si spolek

Ilustrační snímek

K přehodnocení konceptu hromadného rande na brněnském výstavišti vyzývá Společnost pro queer paměť. Spolku se nelíbí,...

Muž pomohl cyklistovi, kterého napadli pejskaři. Sám skončil v nemocnici

Ilustrační snímek

Volně pobíhající pes byl v Brně příčinou konfliktu, ze kterého nakonec nejhůř vyšel náhodný svědek. Dvojice pejskařů...



VIDEO: Řidič vjel kamionem na zavírající se přejezd, závoru ulomil a ujel

Kamion na přejezdu prorazil závoru

Ulomenou závoru za sebou nechal na železničním přejezdu v Moravském Písku kamion se zahraniční registrační značkou. Po...

KVÍZ: Poznáte české a moravské hrady? Vyzkoušejte se, ať v létě nebloudíte

012

Regiony iDNES.cz přinášejí další z kvízů, v nichž si ověříte, jak znáte naši zemi. Tentokrát můžete poznávat české a...

V Kobylí se před exekutory zabarikádoval ozbrojený muž, vyvedla jej policie

V Kobylí na Břeclavsku se ve svém domě zabarikádoval před exekutory ozbrojený...

Ve svém domě v Kobylí na Břeclavsku se ve čtvrtek dopoledne zabarikádoval před návštěvou exekutorů s policisty...

Další z rubriky

Patálie pro řidiče. Oprava tahu z Brna na Svitavy přinese dlouhé objížďky

Na obchvatu Třebechovic se tvoří kolony aut (21. 5. 2018).

Ne zrovna hezky začnou prázdniny pro řidiče, kteří pojedou po hlavní silnici z Brna do Svitav. Od prvního července je...

Kůň zapadl do potoka, hasiči ho vyprostili jeřábem

Jihomoravští hasiči vyprošťovali koně. K jeho záchraně použili i jeřáb (16....

Kůň zapadl do potoka v pátek odpoledne v Hrušovanech u Brna. Hasiči ho vyprošťovali přes hodinu. Nakonec však uspěli a...

Oranžerie jako zázrakem vstala z mrtvých. Dřevomorka tady doúřadovala

Zchátralá oranžerie byla v havarijním stavu. V roce 2015 získala záchrana cenu...

Oranžerie, skleníky a fíkovny bývaly součástí zámků, hradů i klášterů. Sloužily k přezimování teplomilných rostlin,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz