Přesto za rok práce se svými kolegy z koalice složené z ANO, ČSSD, Starostů pro jižní Moravu a TOP 09 s hnutím Žít Brno udělal v úřadě vítr. Nové vedení, v němž vedle Bohumila Šimka začala hrát velmi výraznou roli jeho náměstkyně Taťána Malá (ANO), například zarazilo některé projekty toho předchozího.
Kraj na sebe také upoutal pozornost eskalujícím konfliktem s vedením Letiště Brno, dohady o projektu čínských lázní v Pasohlávkách či nekonečným vyjednáváním s nespokojenými jihomoravskými záchranáři.
Podle politologa Michala Pinka z brněnské Masarykovy univerzity se na Šimkovi zároveň projevoval nedostatek politických zkušeností. A není v tom ve vedení kraje sám.
„Přišli tam lidé z úřednické a soukromé sféry. Hejtman Šimek byl před příchodem na kraj ředitelem Městské policie Brno. Přišel z prostředí, kde se dobře odvedená kompromisní řešení nevnímají jako ideální výsledek. Kvalitní politik se ale pozná právě podle toho, že umí dojednat kompromis a prosadit ho tak, aby všichni byli spokojení,“ zhodnotil Pink.
Podívejte se tedy, jaké nejvýraznější momenty Šimkovo vedení kraje za rok zažilo.
Dva šoky spojené s letištěm
Brněnské letiště bylo kvůli nízkému počtu linek a některým netransparentním vztahům výrazným předvolebním tématem a terčem kritiky Haškových protivníků.
Není tedy divu, že s novým vedením kraje přišly i spory s vedením společnosti Letiště Brno. Šimek a Malá se rychle rozhádali s předsedou představenstva firmy Jiřím Filipem. Kritizovali například podmínky smlouvy, na jejímž základě si společnost od kraje pronajala letiště v Tuřanech na padesát let. Chtějí je změnit.
Minulý týden pak vedení kraje zastihly dvě nečekané zprávy, což ukázalo, že nemá situaci okolo letiště plně pod kontrolou. Poprvé ho zaskočilo, když změnil majitele solární park, který částečně patřil společnosti Letiště Brno, ale leží na pozemcích pronajatých od kraje.
Druhý a ještě větší šok přišel několik dnů poté, když vyšlo najevo, že prodána byla i firma Letiště Brno. Převzala ji společnost Accolade, která se specializuje na stavbu průmyslových zón. Jaký to bude mít dopad na vztahy s krajem, zatím není jasné.
„Rozhodně nechceme být výraznou zátěží v jeho rozpočtu. Věřím, že se podaří odblokovat komunikaci a zvýšit počet linek,“ konstatoval šéf společnosti Milan Kratina.
Odchod významného dopravce
Aby těch problémů s brněnským letištěm nebylo málo, o další se postarala maďarská letecká společnost Wizz Air, která se po šesti letech rozhodla ukončit pravidelnou linku z Brna do nizozemského Eindhovenu. Kraj se snažil rozhodnutí zvrátit, ale nepovedlo se mu to – možná i kvůli nepříliš diplomatickému přístupu hejtmana. Šimek se totiž nechal slyšet, že se dopravce choval arogantně a požadoval peníze z krajského rozpočtu, přestože celou dobu fungovala linka bez podpory. „Takové jednání jsem ještě nezažil. Jednali stylem ‚zaplaťte nám, nebo nebudeme létat‘,“ řekl rozzlobený Šimek.
Po vyhrocených jednáních tak linka do Eindhovenu skončila k 28. říjnu. Kraj se nyní snaží vyjednat na letiště jiné spoje. Cílí například na Barcelonu, Řím nebo Lvov.
Panika v sociálních službách
Další bouři musel kraj ustát kvůli přerozdělení peněz v sociálních službách. Vláda na jaře nařídila navýšit platy o 23 procent a kraji na to přispěla 75 miliony korun. Úřad ale peníze rozdělil jen mezi pracovníky sociální péče a opomněl například ty v preventivních službách. Platy různých zaměstnanců se srovnatelnou náplní práce se tak mohly lišit až o pět tisíc korun měsíčně.
To vadilo nejen dotčeným organizacím, ale také ministerstvu práce a sociálních věcí. Poté, co o problému informovala MF DNES, změnil kraj stanovisko. Peníze rozpočítá mezi všechny.
Roztržka kvůli čínským lázním
Dalším velkým tématem, které rezonovalo na kraji, byl projekt na stavbu čínských lázní v Pasohlávkách za zhruba dvě miliardy korun. Vedení hejtmanství se rozhádalo s dnes už bývalými šéfy společnosti Thermal Pasohlávky, která má projekt na starost.
Na čem kraj pracuje
|
Po slovních přestřelkách na jednáních a hlavně kritice ze strany vedení kraje se funkce vzdal předseda představenstva Jiří Škrla s tím, že nemá potřebu se handrkovat. Vedení kraje mu vyčítalo například zbytečné utrácení Thermalu.
„Některé položky, které si v Pasohlávkách účtovali, jsou pro nás neakceptovatelné. Třeba drahé cestování byznys třídou a podobně,“ uvedla tehdy náměstkyně hejtmana Malá.
Svým jednáním ale kraj rozzlobil vedení obce Pasohlávky, jež také má v Thermalu podíl. Vložila do něj své pozemky. Zástupci Pasohlávek pak Šimkovi a jeho kolegům vyčítali špatnou komunikaci a Škrlu naopak obhajovali jako
zkušeného manažera. Na jeho místo kraj dosadil Martina Itterheima, jenž byl v krajských volbách volebním manažerem hnutí ANO. Má za úkol urovnat vztahy s čínskou stranou a vytvořit projektovou dokumentaci.
Rozzlobení záchranáři
Už téměř rok a půl jsou ve stávkové pohotovosti jihomoravští záchranáři. Jejich odboráři mají dlouhodobé neshody s ředitelem Milanem Klusákem. Situaci začalo řešit už Haškovo vedení kraje, pohnout s ní ale nedokázal ani jeho nástupce.
Šimek to zkoušel třeba angažováním odborníka na řešení konfliktů, takzvaného mediátora, a nyní kraj platí externí firmu, která má pomoci s komunikací mezi vedením záchranky a odboráři. Ti i tak přišli na dosud
poslední jednání zastupitelstva a dali vedení kraje rázně najevo, že podobné kroky nemají žádný význam a jediným řešením je odvolání Klusáka.
Stávka řidičů autobusů
Hejtmanství nedokázalo na začátku dubna zabránit stávce řidičů autobusů. Jihomoravský kraj byl jediným, kde se stávkovalo plošně. To vše kvůli slibovanému zvýšení mezd, které odsouhlasila vláda.
Už to ale systémově nevyřešila a řešení musely hledat kraje. Na jižní Moravě se v mezích zákona podařilo zajistit garance pouze na letošní a příští rok, navíc jen pro část dopravců.
„Za letošek nám kraj peníze na navýšení mezd řidičů poslal. Uvidíme, jak to bude příští rok,“ řekl generální ředitel Bors Břeclav František Zugar.
