Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pro naše předky byla krvavější první světová válka, říká historik

  7:18aktualizováno  7:18
První světová válka patří k největším pohromám lidstva. Jaké tragické dopady měla na tehdejší obyvatele Znojemska mapuje historik Jiří Kacetl. Tvrdí, že lidé tenkrát zažili obrovský šok. Konflikt totiž přišel po padesáti letech života v míru.

První světová válka se z velké části odehrávala v zákopech. | foto: Profimedia.cz

Pro Jiřího Kacetla je to zatím nejrozsáhlejší výzkum. Věnovat se první světové válce ve vztahu ke Znojemsku začal na jaře 2014 při stoletém výročí neblahého sarajevského atentátu a ještě jsou před ním dva roky práce.

Byla největším válečným konfliktem, jaký lidstvo do té doby zažilo. Konfliktem, který přišel po padesáti letech života v míru, v důvěře v lepší zítřky, všestranný lidský pokrok a zdokonalování.

„Podívejte se na ty krásné staré fotografie z oné doby a pochopíte, jaký šok museli obyčejní lidé prožívat, když evropské země zachvátil dosud nevídaný horor válečného běsnění, který ne a ne skončit. A právě proto, že válka měla tak zásadní význam pro všechny události, které se pak našim zemím přihodily v tragickém 20. století, zarazilo mě, že je první světová válka a její dopad na život na Znojemsku zmapovaná v dosavadní historické literatuře tak málo a nedostatečně,“ hodnotí Kacetl.

První světová válka je přezdívána jako první válka v přímém přenosu. Existuje k ní nepřeberně archivního materiálu. Historik má tedy spíše problém, aby pro svoji práci selektoval přiměřené množství pramenů.

„Nesmí ho úplně zahltit, na druhou stranu musí přijít s dostatkem nových, originálních poznatků a z nich pak učinit závěry,“ vysvětluje.

Muži nechtěli na hrůzu na frontě vzpomínat

Nejpoužívanějším dobovým pramenem pro něj byl denní tisk, ovšem s četnými zásahy válečné cenzury. Dále brzy po válce vydané dějiny bitevních operací vojsk. A jsou tu i zápisníky vojáků z fronty či jejich korespondence s rodinami.

„Čtení je to velmi poutavé. Mnohé zápisky se shodují v jednom - hodnota člověka - jedince ve válce se nepočítá, je brán jen jako součástka formace, kterou si ‚ti nahoře‘, politikové a generálové, posunují ve svých kancelářích na mapách. Z popisu hygienických podmínek v zákopech a z popisu bojových operací je člověku mnohdy mdlo. Nedivím se, že muži se po skončení války nechtěli k těmto okamžikům hrůzy ve svých vyprávěních vracet,“ míní historik.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy.

Konkrétně archiv znojemského 99. pluku, takzvaných Žlutých čertů, se ale bohužel dochoval jen v útržcích.

„K dispozici tedy máme jen několik deníků a stručné dějiny pluku,“ podotýká Kacetl.

Jak říká, pokud jde o ztráty na životech v rodinách našich předků, byla první světová válka jednoznačně krvavější a tragičtější než druhá.

„Ze všech znojemských mužů včetně dětí a starců padl za císaře a vlast zhruba každý desátý. Na konkrétní čísla obětí ze Znojemska si budeme muset ještě počkat, dokud výzkum neskončí, ale i tak budou ony součty dosti hrubé, jelikož podrobnou evidenci ztrát žádný z místních úřadů nevedl. Každý z nás si ale může sám zapátrat v rodokmenu a zjistit, kolik rodinných příslušníků na následky válečných útrap z let 1914 až 1918 zemřelo. Prakticky se nenajde rodina, která by neměla aspoň jednu oběť,“ počítá.

Na závěr vyjde monografie

Jeho praděd z matčiny strany Josef Neužil z Citonic bojoval právě u Žlutých čertů a byl v únoru 1916 na Volyňsku vyznamenán bronzovou medailí za statečnost.

„V závěru války byl z italské fronty vyreklamován, mohl se vrátit a oženit se s prababičkou, a tak se mohl narodit děda. Tak to v tomto případě dopadlo dobře,“ podotýká Kacetl.

Lidé si mohou jeho práci prohlédnout do 5. listopadu na výstavě v Domě umění přibližující třetí válečný rok 1916, kdy na západní frontě zuřily boje o Verdun a na řece Sommě, zatímco na východní frontě krváceli naši předkové proti ruské ofenzivě generála Brusilova.

„Z exponátů bych upozornil na dosud nevystavené vývěsní štíty znojemských vojenských úřadů a zejména náročně restaurovaný dřevěný štít znojemského Červeného kříže, kam místní občané v letech 1914 až 1916 zatloukali železné hřeby. Nákupem hřebu a zápisem do knihy dárců tak podpořili péči o raněné a potřebné, kterým válka vše vzala,“ popisuje.

Projekt skončí vydáním monografie na konci roku 2019. Bude obsahovat denní kalendář událostí v Evropě a na Znojemsku v období od sarajevského atentátu v červnu 1914 až po vojenské obsazení a připojení Znojemska k nově založené Československé republice v prosinci 1918.

Zmapovány budou právě osudy Žlutých čertů, kteří narukovali z okresů Znojmo, Moravský Krumlov, Moravské Budějovice, Mikulov, a dále mužů z pluku zeměbrany (později zvaného střelecký), kteří pocházeli ze Znojemska, Mikulovska, Hustopečska a přilehlých dolnorakouských okresů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Policie zatkla podezřelého ze zastřelení muže v nočním vlaku z Brna

Brněnští policisté zatkli muže, který je podle nich vrahem z vlaku, v němž byl v pátek v noci zastřelen jeden z cestujících. Ze zveřejněných informací také...  celý článek

Hana Bučková založila při Dětské nemocnici v Brně specializované pracoviště pro...
Pacienty s nemocí motýlích křídel vůbec nepoznáte, říká primářka Bučková

Na návsi v Dolních Dunajovicích se v sobotu večer sejdou čeští hudebníci, aby velkolepým koncertem pomohli lidem s nemocí motýlích křídel. Na jeden milion...  celý článek

Opravy koupaliště Riviéra začaly
Na brněnském koupališti Riviéra začaly opravy, přibudou vodní atrakce

Jen co skončila letní plavecká sezona, oblíbené brněnské koupaliště Riviéra provozovatelé uzavřeli a pustili se do oprav. Do příštího léta chtějí stihnout...  celý článek

Jobs Contact
Technolog programátor (18.000 - 25.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj
nabízený plat: 18 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.