Pro naše předky byla krvavější první světová válka, říká historik

  7:18aktualizováno  7:18
První světová válka patří k největším pohromám lidstva. Jaké tragické dopady měla na tehdejší obyvatele Znojemska mapuje historik Jiří Kacetl. Tvrdí, že lidé tenkrát zažili obrovský šok. Konflikt totiž přišel po padesáti letech života v míru.

První světová válka se z velké části odehrávala v zákopech. | foto: Profimedia.cz

Pro Jiřího Kacetla je to zatím nejrozsáhlejší výzkum. Věnovat se první světové válce ve vztahu ke Znojemsku začal na jaře 2014 při stoletém výročí neblahého sarajevského atentátu a ještě jsou před ním dva roky práce.

Byla největším válečným konfliktem, jaký lidstvo do té doby zažilo. Konfliktem, který přišel po padesáti letech života v míru, v důvěře v lepší zítřky, všestranný lidský pokrok a zdokonalování.

„Podívejte se na ty krásné staré fotografie z oné doby a pochopíte, jaký šok museli obyčejní lidé prožívat, když evropské země zachvátil dosud nevídaný horor válečného běsnění, který ne a ne skončit. A právě proto, že válka měla tak zásadní význam pro všechny události, které se pak našim zemím přihodily v tragickém 20. století, zarazilo mě, že je první světová válka a její dopad na život na Znojemsku zmapovaná v dosavadní historické literatuře tak málo a nedostatečně,“ hodnotí Kacetl.

První světová válka je přezdívána jako první válka v přímém přenosu. Existuje k ní nepřeberně archivního materiálu. Historik má tedy spíše problém, aby pro svoji práci selektoval přiměřené množství pramenů.

„Nesmí ho úplně zahltit, na druhou stranu musí přijít s dostatkem nových, originálních poznatků a z nich pak učinit závěry,“ vysvětluje.

Muži nechtěli na hrůzu na frontě vzpomínat

Nejpoužívanějším dobovým pramenem pro něj byl denní tisk, ovšem s četnými zásahy válečné cenzury. Dále brzy po válce vydané dějiny bitevních operací vojsk. A jsou tu i zápisníky vojáků z fronty či jejich korespondence s rodinami.

„Čtení je to velmi poutavé. Mnohé zápisky se shodují v jednom - hodnota člověka - jedince ve válce se nepočítá, je brán jen jako součástka formace, kterou si ‚ti nahoře‘, politikové a generálové, posunují ve svých kancelářích na mapách. Z popisu hygienických podmínek v zákopech a z popisu bojových operací je člověku mnohdy mdlo. Nedivím se, že muži se po skončení války nechtěli k těmto okamžikům hrůzy ve svých vyprávěních vracet,“ míní historik.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy.

Konkrétně archiv znojemského 99. pluku, takzvaných Žlutých čertů, se ale bohužel dochoval jen v útržcích.

„K dispozici tedy máme jen několik deníků a stručné dějiny pluku,“ podotýká Kacetl.

Jak říká, pokud jde o ztráty na životech v rodinách našich předků, byla první světová válka jednoznačně krvavější a tragičtější než druhá.

„Ze všech znojemských mužů včetně dětí a starců padl za císaře a vlast zhruba každý desátý. Na konkrétní čísla obětí ze Znojemska si budeme muset ještě počkat, dokud výzkum neskončí, ale i tak budou ony součty dosti hrubé, jelikož podrobnou evidenci ztrát žádný z místních úřadů nevedl. Každý z nás si ale může sám zapátrat v rodokmenu a zjistit, kolik rodinných příslušníků na následky válečných útrap z let 1914 až 1918 zemřelo. Prakticky se nenajde rodina, která by neměla aspoň jednu oběť,“ počítá.

Na závěr vyjde monografie

Jeho praděd z matčiny strany Josef Neužil z Citonic bojoval právě u Žlutých čertů a byl v únoru 1916 na Volyňsku vyznamenán bronzovou medailí za statečnost.

„V závěru války byl z italské fronty vyreklamován, mohl se vrátit a oženit se s prababičkou, a tak se mohl narodit děda. Tak to v tomto případě dopadlo dobře,“ podotýká Kacetl.

Lidé si mohou jeho práci prohlédnout do 5. listopadu na výstavě v Domě umění přibližující třetí válečný rok 1916, kdy na západní frontě zuřily boje o Verdun a na řece Sommě, zatímco na východní frontě krváceli naši předkové proti ruské ofenzivě generála Brusilova.

„Z exponátů bych upozornil na dosud nevystavené vývěsní štíty znojemských vojenských úřadů a zejména náročně restaurovaný dřevěný štít znojemského Červeného kříže, kam místní občané v letech 1914 až 1916 zatloukali železné hřeby. Nákupem hřebu a zápisem do knihy dárců tak podpořili péči o raněné a potřebné, kterým válka vše vzala,“ popisuje.

Projekt skončí vydáním monografie na konci roku 2019. Bude obsahovat denní kalendář událostí v Evropě a na Znojemsku v období od sarajevského atentátu v červnu 1914 až po vojenské obsazení a připojení Znojemska k nově založené Československé republice v prosinci 1918.

Zmapovány budou právě osudy Žlutých čertů, kteří narukovali z okresů Znojmo, Moravský Krumlov, Moravské Budějovice, Mikulov, a dále mužů z pluku zeměbrany (později zvaného střelecký), kteří pocházeli ze Znojemska, Mikulovska, Hustopečska a přilehlých dolnorakouských okresů.

Nejčtenější

Plzeň poslal do semifinále Ligy mistrů Kovář, Kometa po debaklu končí

Plzeňští hokejisté se radují z postupu přes Skellefteu.

Hokejová Plzeň si zahraje semifinále Ligy mistrů. Proti švédské Skelleftee uspěla 2:1 po nájezdech, když ji do...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Kvůli dálnici D43 přes Brno hrozí další žaloby, odpůrci se chtějí bránit

Ilustrační snímek

Jihomoravský kraj zveřejnil trasu plánované dálnice D43 z Brna na sever. Experti vybrali variantu přes Bystrc, což...

Žena navedla milence, aby za 50 milionů zabil jejího manžela, říká žalobce

František Divoký u soudu

Krajský soud v Brně projednává pokus o vraždu, z nějž jsou obžalovaní Josef Kopriva a Eva Grycová. Ta měla s Koprivou...

Dálnice D43 má vést přes Brno, ukázala studie Jihomoravského kraje

Řidiči nyní musejí v úseku Liberec–Turnov počítat ve špičce se zhruba...

Dálnice D43 má vést na sever od D1 k Moravské Třebové přes Brno ve stopě takzvané Hitlerovy dálnice. Vyplývá to z...

Další z rubriky

Na Svatém kopečku se stavět nebude. Radnice ustoupila tlaku lidí

Svatý kopeček u Mikulova je vyhledávanou destinací turistů i snoubenců,...

Podle protestujících z celé republiky nový územní plán Mikulova umožní, aby se na úpatí Svatého kopečku začalo stavět....

Soud bude pokračovat i bez Kvitové, tenistku vyslechnou po grandslamu

Petra Kvitová ve čtvrtfinále turnaje v Cincinnati.

Soud s mužem obžalovaným z útoku na tenistku Petru Kvitovou bude pokračovat v lednu, přestože wimbledonská šampionka...

Kvůli dálnici D43 přes Brno hrozí další žaloby, odpůrci se chtějí bránit

Ilustrační snímek

Jihomoravský kraj zveřejnil trasu plánované dálnice D43 z Brna na sever. Experti vybrali variantu přes Bystrc, což...

Najdete na iDNES.cz