Hasiči společně s veterináři kvůli ptačí chřipce zasahovali v Oslavanech na...

Hasiči společně s veterináři kvůli ptačí chřipce zasahovali v Oslavanech na Brněnsku. Drůbež od zdejších chovatelů sváželi ke speciálnímu kontejneru, kde ji poté usmrtili kysličníkem uhličitým. (9.1.2017) | foto: Marie Stránská, MAFRA

Dejte nám víc peněz za slepice, žádají chovatelé kvůli ptačí chřipce

  • 27
Opadl strach, přichází sčítání škod a často i rozladění. Tak se dá shrnout aktuální situace v oblastech jižní Moravy, jež před třemi týdny postihla ptačí chřipka. Kvůli ní veterináři vybili v kraji přes deset tisíc ptáků. Chovatelé nejsou spokojeni s výší náhrad.

Naštvaná je například Marie Drozdová z Moravskokrumlovska, která kvůli hrozbě šíření nákazy přišla o necelou stovku slepic. Její malochov jí byl hlavně koníčkem, díky němuž zásobovala sousedy i rodinu.

Teď čeká s rukama v klíně. Nové slepice si - stejně jako dalších téměř 600 chovatelů v ochranných pásmech - zatím pořídit nemůže. A štve ji ceník ministerstva zemědělství, které náhradu za jednu mrtvou slepici vyčíslilo na stokorunu.

„Nákupní cena je přitom skoro o polovinu vyšší. A k tomu je samozřejmě potřeba přičíst náklady na chov a ztrátu za období, kdy jsem bez něj. Náhrady mi tak pokryjí sotva třetinu peněz,“ zlobí se Drozdová.

I proto, že její slepice byly zdravé. „Museli jsme je nechat vybít jen proto, že jsme v dosahu tří kilometrů od ohniska nákazy. Ale že nám tu nad hlavami létají labutě a divoké kachny, nikdo neřeší,“ dodala.

Chovatelé si nárokují 170 korun

Ministerstvo „odměny“ určilo na základě statisticky doložených cen za jatečnou drůbež za leden. „Náhrada se poskytuje ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody. Krátce řečeno: jedná se o tržní cenu,“ přiblížila Markéta Ježková, mluvčí resortu, jenž má na kompenzace připraveno přes 31 milionů korun.

Ptačí chřipka v kraji

  • První letošní případy nákazy virem H5N8 se objevily před třemi týdny - dvě ohniska ptačí chřipky byla v Ivančicích, další v Moravském Krumlově a Brodě nad Dyjí.
  • Veterináři utratili přes 10 tisíc zvířat v okruhu tří kilometrů od ohnisek (ochranné pásmo), v Brodě k plošné likvidaci nepřistoupili.
  • Opatření v ochranném i dozorovém pásmu (do deseti kilometrů od ohnisek) má trvat měsíc od objevení viru. Pokud veterináři najdou v chovech další nakažená zvířata, termín prodlouží.
  • Na Moravskokrumlovsku zažádalo o náhrady za mrtvá zvířata 225 chovatelů, na Ivančicku 370.
  • Za slepici snášející vajíčka na vaření (nosnici) ministerstvo zemědělství hradí 100 Kč, za „kvočnu“ (snáší vajíčka, z nichž se líhnou kuřata) chovatelům nabízí 250 Kč.

Že však navržených sto korun za jednu mrtvou slepici nestačí, tvrdí i zástupci radnic, které lidem s vyplňováním žádostí pomáhají.

„Je to málo. U nás si chovatelé nárokují 170 korun. Uvidíme, jaká bude reakce ministerstva, podle ní se zachováme. Určitý návrh máme, ale zatím jej nechci rozebírat,“ sdělil starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09). Že případný rozdíl město dorovná, odmítl.

Ze všech zdejších chovatelů se našli jen čtyři, kteří o proplacení škody nestojí.

„Byl bych blázen, kdybych si o peníze neřekl. I když osobně si další chov hodně rozmyslím. Aby člověk slepice piplal, a pak mu je zabili, to je marnost,“ podotkl Bohumil Dufek, chovatel ze zahrádkářská kolonie Slatiny.

Náhrady i za vejce? Apeluji na zdravý rozum, říká starosta

O stejné částky jako v Moravském Krumlově usilují také lidé z Ivančic, kde se vyskytla dokonce dvě ohniska ptačí chřipky.

„Tento týden očekáváme návštěvu z veterinární správy, která každou žádost musí odsouhlasit, pak je hromadně odešleme. Doufáme, že ministerstvo zemědělství částky proplatí nebo udělá korekci cen,“ prohlásil místostarosta města Jaroslav Sojka (Strana soukromníků ČR).

Někteří jihomoravští chovatelé navíc žádají náhrady také za vejce. Ta, která museli zlikvidovat společně s drůbeží, nárokovat lze.

Chtít ale po státu, aby jim zaplatil vejce, jež mohli získat během týdnů, co budou bez slepic, však možné není. „I s takovými žádostmi jsem se setkal. Jde o krizovou situaci, v tomto případě však apeluji na zdravý rozum,“ poznamenal Třetina.

Většina lidí ze zasažených oblastí už plánuje, že chovy obnoví. Zatím jim ale nezbývá nic jiného, než čekat. Mechanické čištění a omytí kurníků si musejí obstarat sami. Pak přijde na řadu chemická očista, kterou nasmlouvaly obce.

Jenže přistoupit se k ní dá, až poleví mrazy, jinak by nebyla účinná.

„V ochranných pásmech je pak ještě 21 dní sledovací doba. Ale nejlepší je počkat, až dozorové pásmo zrušíme úplně,“ uvedl šéf odboru ochrany zdraví a pohody zvířat krajské veterinární správy Ivan Přikryl.