Joseph Davidovits

Joseph Davidovits | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Pyramidy? Podle slavného vědce jsou z umělého kamene

  • 21
Egyptologové ho rádi nemají, protože jim svými objevy nabourává teorii stavění pyramid. I "betonářská lobby" ho moc nemusí. A proč by měla, když po světě šíří myšlenku, že by se v budoucnu mohlo stavět i z umělých kamenů, takzvaných geopolymerů, které podle něj používali i staří Egypťané.

Do Brna ale jezdí často a rád. "Mám tady dobré přátele, hlavně na Vysokém technickém učení," říká francouzský chemik profesor Joseph Davidovits. Naposledy v Brně přednášel minulý týden, na sympoziu o netradičních cementech a betonech.

"Vědce zajímají alternativní materiály, které by mohly beton ne přímo nahradit, ale doplnit. Jeho potřeba ve světě poroste, ale tato výroba velmi zatěžuje životní prostředí. Svět však naopak musí snížit produkci skleníkových plynů. A používání geopolymerů je jedna z možností, která by mohla přispět k řešení tohoto problému," tvrdí vědec.

Vraťme se ještě k vaší teorii stavby pyramid. Říkáte, že Egypťané netahali těžké bloky k pyramidám, ale vyráběli si je přímo u nich. Jak je podle vás dělali?

Velice jednoduše. Podrobně jsem to popsal ve své knize Nové dějiny pyramid.

Někteří lidé ji ale nečetli...

Na pyramidách je opravdu nejtajuplnější to, jak byly stavěny. Každému je jasné, tedy kromě několika ortodoxních egyptologů, že pomocí ramp to absolutně možné nebylo. Každý hledá svou vlastní teorii, kterou by se možná i zviditelnil, jak se ty kameny mohly nahoru dostat.

Takže jaká je ta vaše teorie a jak jste na ni přišel?

Začal jsem zkoumat materiály, které byly ke stavbě pyramid k dispozici. A přitom jsem zjistil, že v té oblasti se sice nacházejí vápence, ale pro stavitelství jsou nevhodné. Jsou příliš měkké, nemají dostatečnou životnost, na takové monumentální stavby se nehodí. Pyramidy by se z nich vlastní silou zbořily.

Ale existují důkazy, že v lomech Toura a Maadi poblíž Gízy se kámen v té době opravdu těžil...

Také jsem si kladl otázku, proč to Egypťané dělali, když ho pro stavbu pyramid použít nemohli. Na co ho tedy potřebovali? Nepoužívali ho jako surovinu? Jsem chemik, tak jsem s touto myšlenkou začal pracovat víc. Vápenec jsme rozpustili, přidali jsme do něj aktivační prostředky a nechali působit slunce. To odpařilo vodu a vznikla z toho, jak se ve stavařině říká, zavadlá směs. Tu pak dělníci naložili na záda, nasypali do forem a udusali.

Takže Egypťané podle vás nevláčeli k pyramidám bloky, ale nosili jen jakousi kamennou kaši?

Ano, dá se to tak říci. Přepravit ji bylo mnohem snazší než tahat kvádry obrovských tonáží. Jakmile kaši dali do formy, udála se v ní chemická reakce a z té směsi se stal umělý kámen. V San Quentinu (Davidovits tam má vědecký ústav – pozn. red.) jsme stejným způsobem vytvořili blok umělého kamene o hmotnosti patnáct tun.

Jenže i tak je to stále jen teorie. Jako jeden z důkazů jste uvedl, že jste při zkoumání kamenů z pyramid v nich našel vlasy, což se v přírodním nerostu stát nemůže. To asi nebude ten nejpádnější důkaz, ale je zajímavý...

To byl jeden z argumentů, které jsem uváděl už před 25 lety.

A máte nějaké novější?

Jeden z nich je asi rok a půl starý a navíc je výsledkem výzkumu jiných vědců. Pomocí nejmodernější techniky elektronových mikroskopů prokázali, že v kamenech z pyramid, které byly podle mé teorie vytvořeny uměle, jsou atomy jinak uspořádané než v přírodním kameni. A před dvěma měsíci světově uznávaný technologický institut v Massachusetts ve Spojených státech vytvořil umělý kámen přesně podle mého postupu. A ti vědci na konci toho pokusu řekli, že mám pravdu.

To už vaše oponenty přesvědčilo?

Ale kdepak. V americkém tisku se pak objevily články Zahiho Hawasse, šéfa památkové péče Egypta. Nejen že zpochybnil tuto teorii, ale všechny, kteří ji podporují, označil za idioty.

A co vy na to?

Že s těmito lidmi není možné vést jakoukoliv diskusi. Neargumentují, lpí na svém přesvědčení, které je podloženo určitými politickými zájmy. A že je nezajímá nic, co by mohlo přispět k hlubšímu poznání lidstva.

Na druhé straně je to trochu pochopitelné, vždyť vy jim s trochou nadsázky skoro boříte svět.

Kdyby byli současní egyptští politikové chytřejší, tak by toho maximálně využili. Z tohoto objevu je patrné, jak staří Egypťané byli velmi vzdělaní. Vždyť toho se dá přece využít k propagaci jejich země. Oni jsou ale zásadně proti.

Vaši teorii v Egyptě odmítají úplně všichni?

To si nemyslím. Egypťané hodně navštěvují moje webové stránky a čtou moje články. Po Američanech a Evropanech tvoří nejpočetnější skupinu. A krátké video o mém experimentu (možno najít na www.youtube.com) si za rok a půl prohlédlo sto deset tisíc lidí.

I ten nekvalitnější beton se časem rozpadá. Jak to, že pyramidy vydržely tak dlouho, když jsou podle vás postaveny z jakýchsi tvárnic?

Já ale netvrdím, že v nich jsou jen geopolymery, při jejich stavbě se používal i přírodní kámen. A i geopolymer se rozpadá, obzvlášť když není vyrobený správně. A také kdybychom vzali z pyramidy kousek umělého kamene a umístili ho třeba tady někde v Brně, do volného prostoru a nechali na něj působit zdejší povětrnostní podmínky, tak se také začne rozpadat. V Egyptě je tento proces mnohem pomalejší, protože tam neprší a nemrzne. Pokud bychom chtěli využívat umělý kámen v našich podmínkách, musel by být daleko kvalitnější.

Joseph Davidovits

Kdybychom to uměli, byl by geopolymer odolnější než beton?

Byl, protože podle termodynamického zákona má každá hmota tendenci vracet se do původního stavu. To platí i pro cement, protože je to produkt, který v přírodě neexistuje. V případě geopolymeru jde o umělé vytvoření přírodního materiálu. Ten nemá potřebu se nikam vracet. V podstatě je to jen urychlený proces, který v přírodě probíhá miliardy let.

Dokonce jsem četla názor, že kdyby newyorská dvojčata byla postavená z geopolymeru, tak by odolala nárazu i deseti letadel. To už je ale trochu přehnané, ne?

Není. Je třeba si uvědomit, z čeho byla dvojčata postavena. Nosnou konstrukci tvořila ocel, a jak je všeobecně známo, ta není odolná vysokým teplotám. A to platí i pro beton, ze kterého byla postavena. Když letadlo do dvojčat narazilo, explodovalo a vznikl obrovský žár. Nosná konstrukce se přehřála a zhroutila se. Beton neměl šanci tu obrovskou sílu zastavit. Geopolymer by to dokázal, protože je absolutně odolný vůči teplotám.

Už se umělý kámen někde používá?

Jako materiál při pozemních i dopravních stavbách, v úložištích nebezpečných odpadů. Jsou z něj vyrobeny části karoserií vozů formule 1, destičky štítů raketoplánů nebo kostní náhrady v lidském těle. Jeho využití je velmi široké.

Dokonce až tak, že by někdy mohl úplně nahradit beton?

To ne, ale mohl by se využívat mnohem více než nyní. Naráží to však na odpor betonářské lobby a problém je i s předpisy a normami, protože se jedná o revoluční materiál. Odhaduji, že ještě deset dvacet let se geopolymer nestane plnohodnotným doplňkem cementu a betonu. Právě proto, že jsou tady ty uměle vytvořené překážky.

Je pravda, že výroba geopolymerů je k životnímu prostředí šetrnější než výroba betonu?

Je, mimo jiné při ní vzniká šestkrát méně oxidu uhličitého než při výrobě cementu.

Ani to nepomůže k jejich rychlejšímu rozšíření? Když celý svět řeší, jak snížit skleníkový efekt a zvětšování ozonové díry?

Ale jak dlouho to lidé vědí a jak dlouho se o životním prostředí hovoří? Je to nejméně dvacet let, co všude veřejně prohlašuji, že tímto způsobem se dá zásadně šetřit životní prostředí, ale nikdo mne neposlouchá. Na všech konferencích to říkám jako jednu z důležitých zpráv a účastníci se mi smějí. Ale teď se najednou situace mění a říkají, jejda, to je překvapení, my s tím budeme muset něco dělat.

. Joseph Davidovits: život v datech

Narozen v roce 1935.

Francouzský chemik, nositel nejvyššího francouzského vyznamenání za zásluhy o národ.

V sedmdesátých letech přišel s teorií, že egyptské pyramidy jsou částečně postaveny z umělých kamenů, které nazval geopolymery. Bádá v této oblasti dál a založil Institut polymerů ve francouzském San Quentinu.

Profesor Davidovits spolupracuje i s českými vědci a podílel se tady i na vzniku nového studijního oboru – geopolymery, který je otevřený od loňského roku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Hovoří šesti jazyky a naučil se číst i egyptské hieroglyfy. Zajímá se o historii a je autorem knih Nová historie pyramid a Egypt, tajemství pobřežního chrámu aneb Bible měla pravdu, které vyšly i v českém překladu.

Na světě údajně existují dvě ložiska suroviny pro výrobu geopolymerů, která se už nemusí aktivovat, tedy zpracovávat při velmi vysokých teplotách. Jedno z nich je v Austrálii a druhé u Plzně. Je to hromada lupku, odpadu z těžby černého uhlí. Věříte, že se jednou promění v umělé kameny?

To už ale není žádná virtuální realita, to je konkrétní projekt, na kterém se již pracuje. Máme hotové všechny laboratorní zkoušky a jsme připraveni na průmyslové spuštění výroby.

A co z něj konkrétně bude?

Mohou se z něj dělat třeba fasádní obklady, chodníkové i stavební dílce pro pozemní nebo dopravní stavby.

Přírodní kámen vzniká miliardy let, za jak dlouho je možné vyrobit ten umělý?

Chemický proces je dokončený asi za měsíc, ale tak, jako je tomu v přírodě, všechno se vyvíjí a i umělý kámen časem zraje. Za rok je ještě dokonalejší.