Studie se zaobírá nejen ekonomickou stránkou věci, ale také dopravní nebo životního prostředí. "Studie říká, za jakých podmínek je investice proveditelná. Z hlediska například dopravní obslužnosti, urbanistického řešení nebo ekonomické náročnosti. Teď parametry vyhodnocujeme a projednáváme v koalici," uvedl stručně primátor Brna Roman Onderka.
Poslední den v srpnu město závěry předloží grémiu ŽUB. Tedy orgánu, kde zasedají zástupci všech dotčených institucí: Jihomoravského kraje, Českých drah, Ministerstva dopravy i investora nového brněnského železničního uzlu, tedy Správy železniční a dopravní cesty.
I když nakonec dostane rychlodráha zelenou, bude se stavět jako samostatný projekt. "Jinak by mohla ohrozit časový harmonogram a možnost čerpání evropských peněz," dodal Onderka.
Nádraží je ve skluzu
Stavba nového brněnského nádraží už je bez toho ve velkém skluzu. Podle původních plánů měla v srpnu 2009 startovat třetí etapa přestavby železničního uzlu. Fakticky ještě není hotová první etapa, stavba odstavného nádraží v Horních Heršpicích.
Projekt rychlodráhy si prosadili Zelení, kteří byli původně proti stavbě nového nádraží. Je kompromisem, jak skloubit stavbu nového uzlu a zachování regionální dopravy v centru Brna. Zároveň má zabránit narůstání nároků na městskou hromadnou dopravu.
"Bez rychlodráhy by za ni město Brno muselo navíc zaplatit 150 milionů korun ročně," uvedla před časem radní Jana Drápalová (Strana zelených).
Na řešení ve formě rychlodráhy se shodla městská koalice (ČSSD, KDU-ČSL, Strana zelených a Brno 2006) a je zakotvená v jejím programovém prohlášení.
