Opravené vstupní schodiště Památníku písemnictví v Rajhradu

Opravené vstupní schodiště Památníku písemnictví v Rajhradu | foto: Radek Miča, MAFRA

Rajhradský klášter se rozrostl o další křídlo a zdejší památník vystavuje vzácné tisky

  • 3
Rajhradský Památník písemnictví na Moravě se rozšířil. Zopakovat si návštěvu benediktinského kláštera se tedy nyní rozhodně vyplatí. Veřejnost v něm najde dosud nepřístupné křídlo komplexu, který byl postaven podle návrhu slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Převážná část nově zpřístupněného severního křídla bude zařazena do prohlídkové trasy Památníku písemnictví na Moravě.

Navzdory tomu, že se severní křídlo otevře až jako druhá expozice v pořadí, časově i fyzicky bude dosavadní stálé výstavě předcházet.

"Nástupní část s reprezentačním schodištěm byla až dosud veřejnosti zcela uzavřena. Vrátí se na něj velká plátna, která jej kdysi zdobila a byla uložena v depozitáři kláštera. Teprve za tímto monumentálním schodištěm začíná samotná expozice," popsal Vojen Drlík, ředitel Památníku písemnictví na Moravě.

Opravené vstupní schodiště Památníku písemnictví v RajhraduStálá

Výstava památníku tak podle něho získá konečně encyklopedický charakter. Nová část připomene celou bohatou historii moravského písemnictví od příchodu Cyrila a Metoděje přes středověk, Jana Amose Komenského, období baroka až po osvícenství.

"Teprve potom vejdou návštěvníci do expozice již existující, která obsahuje devatenácté a dvacáté století," vysvětlil Drlík.

Staré rukopisy se vrátí na své místo
Díky rozšíření prostor památníku, který si už tři křídla klášterního komplexu pronajímá, se může na své původní místo vrátit i nejvzácnější část slavné klášterní knihovny - staré rukopisy.

"Naštěstí po zrušení klášterů v padesátých letech přešly do majetku státu, a tedy do péče odborných knihoven. Tisky z rajhradské klášterní knihovny vzorně spravovala Moravská zemská knihovna. Jen díky tomu je lidé mohou opět spatřit," upozornil ředitel.

Některé vzácné knihy a rukopisy nezůstanou očím veřejnosti skryty, ale budou po nějakou dobu vystaveny. Obdivování vzácných rukopisů umožní trezorová místnost, do níž lidé nahlédnou přes sklo. Vždy tu bude vystaven jeden z písemných pokladů památníku.

"Nejznámější jsou rukopisy královny Elišky Rejčky ze Starého Brna, jsou překrásně iluminované. Žádné staré rukopisy a tisky však nemůžeme vystavovat příliš dlouho. V trezorové místnosti je sice stabilní teplota a vlhkost, ale dokumentům může uškodit i příliš silné a dlouhodobé nasvícení," vysvětlil Vojen Drlík.

Kromě rozšíření stálé expozice však otevření dalšího křídla kláštera umožní i pořádání kratších výstav. V malé dvoraně v severním křídle zatím lidé uvidí malou výstavu o samotném Památníku písemnictví na Moravě, časem ji vystřídají další.

Rekonstrukce severního křídla trvala přibližně rok
Opravu zaplatily norské fondy a předplacené nájemné. Samotné práce na severním křídle kláštera trvaly přibližně rok. Vzhledem k tomu, že prostory po zrušení kláštera sloužily jako kasárna i sklady, vnitřní prostory byly zcela zdevastované.

"Vše bylo rozbité napadrť, poschodí nebylo normálně přístupné. Rekonstrukcí prošlo tedy celé poschodí, byla vyměněna střešní krytina a obnoveno historické schodiště," popsala práce správkyně kláštera Jitka Frišová.

Podmínkou těchto úprav však bylo dřívější statické zajištění celé budovy. "Celá budova totiž stojí na dubových skořepinách. Po regulaci toku řeky Svratky však dubové piloty vyschly a klášter se začal bortit. V sedmdesátých letech bylo staticky zabezpečeno severní a východní křídlo, horní části budov až v devadesátých letech," popsala Frišová.

Zpřístupnění již třetího křídla celé klášterní kvadratury přišlo na 12,5 milionu korun. Převážnou část se podařilo získat z takzvaných norských fondů Evropské unie, další část doplnilo předplacené nájemné Památníku písemnictví na několik let dopředu.