Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rakouští záchranáři bojují s češtinou, zatímco Češi němčinu odložili

  10:41aktualizováno  10:41
Záchranáři z rakouského pohraničí se učí česky, aby se domluvili s pacienty při zásahu na území republiky. Mezinárodní dohody totiž záchranným sborům umožňují vyjíždět k případům do sousední země, pokud jsou v tu chvíli blíž a pokud je volající v dosahu tísňové linky operátora sousední země.

Kurz češtiny pro záchranáře v rakouském Mistelbachu | foto: Richard Guryča, MF DNES

I záchranáři na jižní Moravě mají kurzy němčiny v plánu, ale potřebu domluvit se při práci německy příliš nepociťují.

"Plánujeme výuku německého jazyka, aby byli záchranáři případně schopni dorozumět se s rakouskými pacienty," uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Radek Turin.

"Ale je to pro nás spíše okrajová záležitost, řešíme závažnější problémy. Počet takových výjezdů by se dal spočítat na prstech jedné ruky," dodává mluvčí.

Záchranné služby v Česku i Rakousku se ovšem v řadě ohledů liší. Zatímco českou zdravotní záchrannou službu tvoří veskrze profesionálové, kteří jsou zaměstnáni v plných pracovních úvazcích, v Rakousku vyjíždí k případům kromě profesionálů i řada dobrovolníků v barvách tamního Červeného kříže.

A z dobrovolnického nadšení vyplývá i zdejší motivace učit se česky.

Čeština v Rakousku

Jazykové kompetenční centrum zřizované zemskou vládou Dolního Rakouska už nějakou dobu nabízí kurzy češtiny pro hasiče a záchranáře. Ti mohou češtinu využít při výjezdech do českého pohraničí, ale například též u zásahů na vídeňské silnici, kde často bourají právě Češi.

České složky integrovaného záchranného systému o prospěšnosti vzájemné spolupráce hovoří rovněž, ale kurzy němčiny pro záchranáře mají teprve v plánu. Případnou jazykovou bariéru při výjezdech za hranici totiž nevnímají jako zásadní problém.

"Pokud jde o příhraniční spolupráci, není to až tak, že by rakouská strana kontaktovala v případě potřeby nás," vysvětluje mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin.

"Spíš jde o to, že když na linku 112 zavolá někdo, kdo potřebuje pomoc a nachází se v dosahu českého operátora a dovolá se mu, tak vyjede česká posádka i do Rakouska. Není vyloučeno ani to, že rakouská strana zavolá sama, především ale vždy záleží na tom, kam se dovolá člověk, který potřebuje pomoc. Takových výjezdů ale není mnoho," konstatuje Turin.

"Nemáme nějak souvisle zmapovaný ani ohlas samotných pacientů z Rakouska. Vím ale třeba o případu, kdy si pacient na rakouské straně hranice výslovně přál odvézt do nemocnice ve Znojmě," dodává mluvčí záchranářů.

Společná cvičení Rakušanů a Moravanů

Smysl příhraniční spolupráce vidí zdravotní záchranná služba jihomoravského kraje především ve společných cvičeních.

"Pokud jde o cvičení, je spolupráce poměrně aktivní. Naposledy jsme společně cvičili v Břeclavi. Řada projektů je ve fázi přípravy, mimo jiné právě i jazykové vzdělávání. Význam té spolupráce bude určitě do budoucna stoupat," shrnuje Radek Turin.

Intenzivní kontakty s rakouskými kolegy potvrzuje i mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. Upozorňuje však na to, že možnosti spolupráce ovlivňuje výrazně odlišná organizace hasičských záchranných sborů v obou zemích.

"Máme dobré vztahy. Rozdíl mezi námi a Rakouskem je ale v tom, že tamní hasiči mnohem víc stojí na dobrovolnících, byť jsou technicky výrazně lépe vybaveni než dobrovolní hasiči v Česku. Mají profesionální jednotky jen v zemských městech, jinak je to na bázi dobrovolných jednotek," popisuje Haid.

"Náš integrovaný záchranný systém dovoluje kombinovat profesionální i dobrovolné hasiče, výpomoci mezi okresy a kraji, má propracované vazby na pohotovostní služby či vodárny. V Rakousku přináší systém dobrovolníků určitá omezení, která spočívají například v tom, že členové hasičských sborů jsou často jednoduše v práci a nemohou vyjet. Tady vyjíždějí profesionální hasiči do dvou minut," popisuje mluvčí možné problémy při koordinaci zásahů.

Nejúžeji podle něho spolupracují jihomoravští hasiči s kolegy ze Slovenska. "Je to logické, byli jsme společný stát, spousta bodů v organizaci sborů, zásahů jednotek a systému požární ochrany je stále stejná," vysvětluje Jaroslav Haid.

"Schengenské dohody víceméně všechny bariéry, kromě jazykové, odstranily. Spolupráci nic nebrání, musí se však brát v úvahu například řešení pracovních úrazů v případě, že úraz utrpí hasič při zásahu na území sousedního státu," upozorňuje Haid.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letošní sucho na Znojemsku a v povodí Dyje nad Vranovskou přehradou způsobilo,...
Sucho odkrylo vesnici i se zbytky kostela na dně Vranovské přehrady

Letošní velké sucho na Znojemsku a v povodí Dyje způsobilo, že už od května klesá hladina Vranovské přehrady. Díky tomu se opět objevily základy domů zatopené...  celý článek

Norský toxikolog Knut Erik Hovda do Česka přivezl 150 dávek šetrného léku
Soud zrušil osvobozující rozsudek v kauze otravy metanolem ve Veselí

Hodonínský okresní soud bude muset potřetí řešit případ úmrtí muže z Veselí nad Moravou, který v roce 2012 zemřel na otravu metanolem. Kauzu ve čtvrtek po...  celý článek

Lupiče, který v Brně přepadl dvanáctiletého chlapce, zachytila na chodbě...
Policisté pátrají po lupiči s křivým zubem, chlapci v Brně sebral mobil

Brněnští policisté pátrají po mladíkovi, který napadl v jednom z bytových domů dvanáctiletého chlapce a sebral mu mobil. Lidé by lupiče mohli poznat hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.