Razítko, které před desetiletími v českých knihách posilovalo národní vědomí,...

Razítko, které před desetiletími v českých knihách posilovalo národní vědomí, se znovu začne používat v mikulovské knihovně. | foto: Jiří Tichý

Posilovala jsem český národ, hlásí razítko v knihách. Nyní znovu ožívá

  • 15
Zřejmě už za první republiky tiskli knihovníci do českých knížek speciální razítko, aby posilovali národní vědomí v místech, kde žila převaha německého obyvatelstva. Teď se po desetiletích znovu objeví na stránkách. Razítko začne používat knihovna v Mikulově, přesnou repliku nechal vyrobit Jiří Tichý.

„Jsem česká kniha. Posilovala jsem český národ v těžkých dobách. Chci mu ještě dlouho sloužit, a proto mě šetři.“

Tento nápis našel Mikulovan v knihách, které už kdysi dávno zdědil po svém pradědečkovi. Sedlák František, tehdy žijící v Obědkovicích na Prostějovsku, knihy sbíral a ve své knihovně měl mimořádný pořádek.

Razítko, které před desetiletími v českých knihách posilovalo národní vědomí,...

Razítko si s největší pravděpodobností půjčoval v tamější obecní knihovně. Takto označené knihy už se dají najít jen vzácně v antikvariátech a mezi sběrateli jsou vysoce ceněné.

Původní razítka se, zdá se, nikde nedochovala. Mikulovská knihovna tak bude možná po desítkách let první a jedinou, která obnovené razítko bude používat. Potisknou jím všechny nové české knihy, jež budou do knihovny kupovat.

Razítko posilovalo národní vědomí

Podle ředitelky knihovny Ilony Salajkové jde o mimořádný dárek. „Text na razítku se nám moc líbí a je důležitý i v dnešní době,“ říká s tím, že razítko knihovnice využijí také při aktivitách s dětmi nebo seniory, kteří v knihovně navštěvují Univerzitu třetího věku. „Budu velmi rád, když se zase uvede v život,“ podotkl Tichý.

Po původu razítka se pátrá těžko. Ani odborníci z Národní knihovny České republiky nedokážou přesně říci, kdy a jak vzniklo a kdy přestalo být užíváno.

„Dotaz prošel mezi velkým počtem českých knihovníků a posléze se jako nejpravděpodobnější jeví, že vzniklo někdy v době první republiky a bylo používáno v knihovnách na území s převahou německého obyvatelstva. Tedy pro odlišení českých knih a zřejmě i posílení národního vědomí. To potvrzují svědectví z oblasti dřívějších Sudet,“ napsali v odpovědi na dotaz čtenáře.

Většina těch, kdo se s razítkem setkali, hovoří o době druhé světové války nebo po ní. U starších knih bylo možné se s razítkem setkat samozřejmě ještě dřív.