Realitní kancelář obrala klienty, viníci však dál podnikají

Slibovali zájemcům rychlou stavbu dřevěných domů a vybrali statisícové až dvoumilionové zálohy. Jejich klienti však ani po třech letech ve vlastním nebydlí. Platí nájem a splácejí přitom milionové hypotéky. Kriminalisté už spočítali, že kuřimská společnost Reality z Lipé dluží klientům i dodavatelům bezmála 17 milionů korun.

Roman Sáňka u základu domu, který nestojí, ale který musí splácet. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Na policii už se přihlásilo šestadvacet podvedených zákazníků a zhruba tři desítky firem, které s realitkou spolupracovaly.

"Slibovali mi hromady zakázek, teď mám na krku exekuce v hodnotě milionu korun," uvedl Martin Valoušek, kterého si kuřimská společnost v roce 2005 najala, aby rodinné domky projektoval.

Dva zástupce společnosti, jednatele Roberta Justycha a obchodního ředitele Marka Mřihlada, zatím policie stíhá na svobodě. Za trestný čin podvodu jim hrozí až dvanáct let vězení.

Oba přitom podnikají dál. Mřihlad v listopadu založil v Praze novou společnost Abalia, která podniká v realitách. "Společnost řídí jeden z jeho bývalých zaměstnanců, bagrista, který v minulosti v opilosti poškodil strojem i některé stavby, na nichž pracoval," uvedl kriminalista Karel Kratochvíl, který se případem zabývá.

Na webu Abalia.cz je jako jediný kontakt uvedena e-mailová adresa.

"Každému měří jiným metrem"

Podle Kratochvíla nemá policie pro zadržení podnikatelů dost důkazů. Advokátka Klára Veselá Samková to považuje za velmi nestandardní postup.

"V případě tak rozsáhlé majetkové činnosti na ně měla být už dávno uvalena vazba. V této republice se asi každému měří jiným metrem. Je snad nějaký náznak toho, že s tím přestali a začínají splácet své dluhy?" ptá se advokátka.

Kuřimská společnost je od prosince v insolvenčním řízení. Vyšetřovatelé ovšem při domovní prohlídce zjistili, že nemá žádný majetek. "Mysleli jsme, že zabavíme auta nebo peníze, našli jsme však jen změť neúplných faktur. Oslovili jsme také banky, žádný majetek pachatelů jsme však nenašli," uvedl Kratochvíl.

domek nemají, ale musí jej splácet

Manželé Sáňkovi z Blanska jsou bez domu, který měl vyrůst v Doubravici nad Svitavou, a bez naděje, že by jim ho developerská firma Reality z Lipé dostavěla.
Mladá rodina má na krku hypotéku na třicet let. Se dvěma dětmi bydlí v podnájmu ve dvoupokojovém bytě v Blansku. Měsíčně platí sedm tisíc korun za byt a další čtyři jako měsíční splátku milionové hypotéky.
Přitom už měli dávno bydlet ve vlastním. Před třemi lety zaujala dvaatřicetiletou Alexandru Sáňkovou na internetu nabídka společnosti Reality z Lipé, která nabízela dodávku montovaných dřevostaveb, a manželé se rozhodli, že jí stavbu svěří. "Rok trvalo, než vyřídili potřebné dokumenty ke stavbě. Z hypotéky jsme jim ke dvousettisícové záloze poslali dalších osm set tisíc korun," řekla žena. Firma skončila u kopání základů.
Ani ty ovšem neudělala tak, jak měla. Když se klienti snažili spojit se zástupci firmy, nebral jim nikdo telefon. "Banka nám zastavila čerpání hypotéky, protože jsme ani po dvou letech nepostavili víc než výkop," dodala Sáňková.
Na dokončení základové desky si manželé půjčili peníze od příbuzných. Žena, která je teď na mateřské, předpokládá, že ve stavbě budou vlastními silami pokračovat, až začne chodit do práce.

Podvedený projektant

Martina Valouška si kuřimská společnost v roce 2005 najala, aby rodinné domky projektoval. Rozestavěl šest domů. Najal dělníky a odebral od dodavatelů stavební materiál. "Developer zpočátku platil dopředu, pak mě nutili šetřit na materiálech, později přestali platit úplně. Dluží mi asi tři čtvrtě milionu korun. Bohužel jsem jim věřil, takže to nemám fakturačně podložené," stěžuje si Valoušek.
Po roce a půl spolupráce, kdy už projektant dlužil jak dodavatelům, tak dělníkům i bance, protože si na podnikání vzal úvěr, se s neseriózním obchodním partnerem ve zlém rozešel.
Jedné z prvních klientek Radce Černé z Vrchlabí dluží kuřimská společnost 1,7 milionu korun. "Měla jsem dva roky na čerpání úvěru. Během té doby stihla realitka dokončit základovou desku a ocelové konstrukce. To se bankovním úředníkům zdálo málo a smlouvu vypověděli," uvedla žena.
Černá musela pozemek s rozestavěným domem prodat. Kromě toho, že je bez domu i bez peněz, ještě zaplatí státu daň z prodeje nemovitostí, což v jejím případě dělá 30 tisíc korun.