Například Josef Drobilič vede břeclavské gymnázium jedenadvacet let. Na konci července mu ovšem funkční období skončí. Stejně jako sto padesáti dalším ředitelům středních a základních uměleckých škol, ke kterým se dost možná brzy přidají i jejich kolegové ze základních škol.
"Princip je to dobrý, jen jsem zvědavý, jak se takovou monstrakci podaří provést," hodnotí břeclavský ředitel změnu, která i jeho donutí zpracovat projekt, jenž následně posoudí komise.
Nevadí mu, že musí obhajovat své místo, ale stejně jako zřizovatele, kterým je u středních škol kraj, ho trápí administrativa okolo. "Je otázka, zda výhody převáží to úsilí," přemítá.
Na to nemáme lidi, varuje inspekce
Ředitel břeclavského gymnázia je jedním ze sto padesáti, kterých se výběrové řízení do konce července týká.
"Bude to náročné. Například v každé konkurzní komisi musí být zástupce školní inspekce. A ta už nám říkala, že tolik lidí nemá," vysvětlil náměstek hejtmana pro školství Stanislav Juránek (KDU-ČSL).
Ten také jako senátor návrh zákona připomínkoval. Vadily mu nejasné podmínky, které umožňují dvojí výklad.
I proto třeba nyní není jasné, kolika ředitelů se budou konkurzy týkat. Zejména u základních škol. Některé obce, které je zřizují, totiž teprve budou rozhodovat, jak se změnou zákona naloží.
Někde zvažují, že vypíší výběrové řízení pouze na některá z ředitelských míst, která jsou déle než šest let obsazená. Anebo všechny automaticky prodlouží.
"O tom, jak naložíme s konkurzy, rozhodne rada příští týden," řekla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová. Ve Vyškově mají déle než šest let ředitele čtyři základní či mateřské školy.
Kraj se podle náměstka Juránka vydal cestou všech konkurzů na středních či uměleckých školách, které zřizuje, kvůli transparentnosti. "Těžko bychom vysvětlovali, proč po jednom řediteli chceme, ať si místo vysoutěží, a po jiném ne," řekl Juránek.
S několika výhradami se nová změna zamlouvá i odborům. "Každý manažer musí jednou za čas předložit výsledky své práce, což nyní ve školství nebylo. Někteří ředitelé si teď byli jisti svým postavením a svou mocí, což bylo mnohdy na úkor zaměstnanců," tlumočí názor jihomoravských školských odborářů jejich šéf Petr Holánek.
Všichni však předpokládají, že velká většina těch současných svá místa obhájí. Usilovat o to bude i břeclavský Drobilič. "Určitě chci dodělat to, co jsem začal. Například zavedení našeho školního vzdělávacího programu, za který z velké části zodpovídám já," vysvětlil ředitel s tím, že zatím neví o tom, že by se někdo z jeho kolegů chtěl o post ucházet také.
