Platí to například u Bzence na Hodonínsku. Zámek s přilehlými budovami, parkem i veškerými pozemky a sklepy zůstane v majetku města. Rozhodlo o tom 2 178 lidí. Pro to, aby budovu nadále spravovalo město, bylo 65,7 procenta z nich. Rozhodnutí v místním referendu je tedy platné a závazné.
Uzavřela se tak mimo jiné cesta k tomu, aby ze zámku vznikl Svět vína a kultury, jak jej plánovalo Zámecké vinařství Bzenec. To chtělo budovu odkoupit a za zhruba 300 milionů korun v ní vybudovat interaktivní muzeum o víně.
Ještě před pár dny pracovalo na vizualizacích a rozvržení všech pater a místností zámku, jehož součástí měla být i Galerie pocitů, tedy místo spjaté s emocemi.
„Jsme připraveni vepsat do zámku nesmazatelnou stopu všech více než čtyř tisíc bzeneckých obyvatel. Všichni lidé, kteří o to budou stát, by mohli mít do interiéru zámku navždy vsazenou keramickou kachli. Osobitě ztvárněnou kachli by si každý mohl vytvořit ve specializované keramické dílně,“ popisoval kreativní ředitel poradenské Art Consultancy Tomáš Skalík projekt, který zůstane bez realizace.
Podle odpůrců prodeje by město mohlo na zámek přestěhovat třeba knihovnu, muzeum, ale i ordinace či kanceláře. Zkrátka spojení komerčního i nevýdělečného sektoru.
Starosta Pavel Čejka (KDU-ČSL) se ale netají tím, že to by pro město vlastně znamenalo další problém. Po přestěhování by mu totiž zůstaly další prázdné prostory, pro něž by muselo najít využití. Navíc se obává, zda se městu na opravu zámku vůbec podaří sehnat peníze.
Bazén nepronajmou
Platné a závazné je i referendum v Blučině na Brněnsku, kde se rozhodovalo o osudu plaveckého bazénu se sportovní halou. Dorazilo k němu 65,31 procenta voličů a lidé určili, že bazén s halou a přilehlými pozemky nechtějí dlouhodobě pronajmout, ani převádět vlastnické právo k nim cizímu subjektu.
Otázku nového nájemce sportoviště, kterému chtěla areál v koncesním řízení na 25 let svěřit, řešila radnice už řadu měsíců. Celý areál měl zmodernizovat. Jak již dříve řekl starosta Jan Šenkýř (nez.), zastupitelstvo bylo co do názoru na pronájem dlouhodobě konzistentní. Referendum teď však vše pozastavilo.
Rázné „ne“ řekli také obyvatelé Podolí u Brna masivní výstavbě v lokalitě Nad Paloukem. Proti se vyslovilo 88,5 procenta ze 732 lidí, kteří k místnímu referendu přišli.
To vyvolala opozice ze sdružení Podoláci a místní občané poté, co vyšlo najevo, že investor tu chce stavět skoro sto rodinných domů. Z územního plánu už od roku 2006 sice vyplývá, že v lokalitě se stavět může, míru zástavby ovšem zpřesňuje územní studie z roku 2021, která mluví jen o 48 domech.
Lidé teď v referendu dali vedení obce jasný vzkaz, že musí podnikat veškeré kroky k tomu, aby případná výstavba v lokalitě Nad Paloukem odpovídala požadavkům platného územního plánu.
A zároveň obec zavázali, aby nečinila žádné kroky k pořízení nové územní studie pro lokalitu Nad Paloukem, která by umožnila intenzivnější výstavbu než stávající územní studie. Podle výsledků referenda teď obec nesmí podepsat smlouvu s developerem, která by výše uvedené nenaplňovala.
Zbrojnice u školy nebude
O budoucnosti hasičské zbrojnice v Jezeřanech-Maršovicích na Znojemsku rozhodovalo 321 lidí.
Referendum tady vyvolal spor o to, zda má stavba, jejíž potřebnost v obci nikdo nezpochybňuje, vyrůst ve školním areálu. To se příliš nelíbilo místním lidem, kteří proti záměru sepsali petici. Soudí, že hasičská zbrojnice patří do průmyslové zóny nebo mimo obydlenou oblast.
Referendum v obci s necelými 800 obyvatel ale dopadlo patem. Je sice platné, ale nikoliv závazné. Rozdíl mezi odpověďmi „ano“ a „ne“ totiž činí pouhé tři hlasy.
„Skončilo to jakýmsi patem. Předložím výsledky referenda zastupitelstvu, které rozhodne, co dál. Pravděpodobně budeme respektovat většinový názor a budeme pro zbrojnici hledat nové místo,“ říká starosta Petr Slavík (nez.).
Podle něj by zbrojnice nakonec mohla vyrůst na místě, které navrhli sami petenti. Tedy za sportovním areálem asi 300 metrů od školy. „Podle územního plánu ale není určeno k zástavbě, budeme tedy asi měnit územní plán,“ podotýká starosta.
Žádné větrníky
V Drnholci na Břeclavsku lidé v referendu odmítli, aby na katastrálním území jejich obce vyrostly větrné elektrárny. V místním referendu s tím nesouhlasilo 429 lidí proti 371 souhlasným hlasům. K referendu přišla víc než polovina oprávněných voličů, konkrétně 56,90 procenta, jeho výsledek je tak pro Drnholec závazný.
O výstavbu elektráren na jeho katastru usilovala společnost Meridian Nová Energie z Karlových Varů. Původně zde chtěla stavět až dvanáct elektráren, později ubrala na šest. „Vytipovali si nás podle dat z měření rychlosti větru. Mají zájem stavět větrné elektrárny na nejvyšším bodě katastru ve směru na Vlasatice,“ potvrdil již dříve starosta Drnholce Jan Ivičič (nez.).
Větrníky mohly do obecní kasy přinést zajímavé peníze. Například Stříbro na Tachovsku, se kterým také jedná, společnost Meridian Nová Energie nabídla roční poplatek do rozpočtu dva miliony korun. Při životnosti elektráren 20 až 25 let je to 40 až 50 milionů korun.
Lidem, alespoň podle jejich vyjádření na sociálních sítích, ale vadil zásah do krajiny a obávali se možného hluku. A poněkud úsměvně třeba i toho, že nebudou moct pouštět draky.
