Lidé mají říct názor. Referendum je jejich právo veta, říká náměstek Brna

Referendum je poslední možnost občanů říct svůj názor, kde má stát nádraží. O tom je přesvědčený náměstek brněnského primátora Martin Ander ze Strany zelených.

Zatímco jeho koaliční partneři zastávají v otázce referenda spíše neutrální postoj, Martin Ander ze Strany zelených je jeho zastáncem a radí hlasovat pro nádraží v centru. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Byť se současné vedení města staví k hlasování neutrálně, právě zelení rozjeli společně s aktivisty z občanské aliance Referendum 2016 kampaň, aby lidé přišli hlasovat a přiklonili se k nádraží v centru.

„Politická reprezentace města nikdy nebyla nakloněná vyhlásit o své vůli nějaké další referendum. Ale myslím – a v tom se asi neshodneme s Jakubem Patočkou z přípravného výboru pro hlasování – že šance znovu během několika málo let sesbírat přes 20 tisíc podpisů pod petici je prakticky nulová,“ říká Ander.

Před 12 lety byla otázka v tehdejším hlasování úplně stejná jako dnes. Tehdy ale znamenala rekonstrukci nádraží ve stávající poloze, protože nebyla rozpracovaná varianta pod Petrovem. Co znamená první otázka nyní?
Před rokem 2004 město tvrdilo, že jiná varianta nádraží než odsunuté není technicky možná, že nádraží nelze modernizovat tam, kde je teď. Rozpracování polohy pod Petrovem tak navazovalo na výsledky prvního referenda, v němž si většina lidí přála nádraží v centru zachovat.

Rozhovor s odpůrcem referenda čtěte zde

Část aktivistů z občanské aliance ale vnímá letošní hlasování tak, že nejde o polohu pod Petrovem, ale o modernizaci v nynější poloze.
Jde o to, jestli se bavíme o výpravní budově, nebo nádraží, tedy souboru nástupišť. Ta jsou na stejném místě. Jestli je jejich těžiště posunuté o sto metrů směrem doleva, je pod rozlišovací schopnosti člověka, který bude nádraží užívat. Pokud jde o výpravní budovu, tak varianta Petrov počítá s tím, že bude možné jízdenky koupit jak v historické, tak v nové, která bude u tramvajové zastávky Nové sady. Ta ale leží v ulici Nádražní. Zástupci přípravného výboru pro referendum jednoznačně říkají, že varianta Petrov znamená nádraží ve stávající poloze.

Podle spolku Brno+ je poloha nádraží tak složitá věc, že by o ní neměli rozhodovat lidé, ale odborníci či politici. Proč si to nemyslíte?
Je třeba rozlišovat mezi zadáním pro odborníky a technickým řešením. Tedy v debatě o poloze a variantě. Otázka, zda má stát nádraží v centru, nebo o kilometr dál, je taková, že si lidé řeknou, kde nádraží potřebují a kde ho chtějí mít. Řada lidí to oprávněně vnímá tak, že Brno je charakteristické právě nádražím u centra, a nechtějí se smiřovat s tím, že má město vypadat úplně jinak. Odborníci jsou tu od toho, aby našli řešení, jak provést variantu, kterou si vyberou lidé. Na druhou stranu technologii železničního provozu opravdu nemůžou určovat občané. Žádná ze studií ale nenaznačuje, že by nebylo možné postavit nádraží v obou polohách. Takže názor laiků jako veřejnosti je úplně v pořádku, protože oni budou ti, kdo ve městě s nádražím budou žít, nikoliv projektanti. Analýzy ukazují, že dopady na fungování města se dotknou prakticky všech.

Jenže hlavním investorem nového nádraží není město, ale stát. Proč by mělo tedy město diktovat státu, pokud ten vybere jinou variantu, než se kterou budou souhlasit lidé v referendu?
Nemůžete vypsat celostátní referendum. Ale město a stát musí jednat. Stát si taky musí uvědomit, že staví na území města a že jeho občané nejsou jen občany města Brna, ale i tohoto státu. Ministerstvo dopravy nemůže ignorovat názor občanů druhého největšího města v republice. Finální rozhodnutí bude na vládě, budou ale zaznívat argumenty všech hodnotitelů studie proveditelnosti, města, kraje, provozovatelů dopravy. Pokud chce vláda rozhodnout moudře, musí se bavit s městem o tom, zda jsou rozdíly mezi oběma variantami skutečně tak propastné, že si stát za cenu konfliktu s městem bude chtít prosazovat něco jiného. Nehledě na to, že v takovém případě nemůže počítat s tím, že dostane peníze z EU.

Jak a o čem se hlasuje v brněnském referendu

• Po dvanácti letech proběhne druhé referendum o poloze brněnského nádraží. A to společně s krajskými a senátními volbami v pátek od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu od 8.00 do 14.00 hodin.
• Hlasovat mohou pouze lidé s trvalým bydlištěm v Brně nebo cizinci z Evropské unie s trvalým či přechodným pobytem v Brně. A to na stejných místech, jako jsou volby. Půjdou ale do jiné místnosti, k jiné komisi a hlasovací lístek dostanou na rozdíl od voleb až na místě. Ze zdravotních důvodů je možné požádat o návštěvu komise s přenosnou urnou, ale pouze v rámci daného okrsku.
• Lidé budou odpovídat na dvě otázky: 1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno – hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní? 2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno – hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží? Volit mohou pouze zakřížkováním odpovědi „ano“, či „ne“.
• Aby bylo referendum platné a pro vedení města závazné, musí k němu přijít nejméně 35 procent oprávněných voličů a pro jednu z odpovědí hlasovat většina z nich, nejméně ale 25 procent ze všech voličů. Tedy i těch, kteří k urnám nepřišli. V číslech to znamená, že musí k lidovému hlasování přijít nejméně 109 tisíc Brňanů a 78 tisíc z nich musí zvolit jednu z variant.
• Souhlas s první otázkou znamená, že si občané přejí, aby se nové nádraží modernizovalo v centru na místě nynějšího. Výklad druhé otázky je nejednoznačný, protože hlavním investorem nového nádraží bude stát, ne město. Referendum tak zavazuje město k postupu ve věci, na kterou nemá prakticky žádný vliv. Stát nezavazuje k ničemu.
• Hlasování iniciovala občanská aliance Referendum 2016 v čele se zmocněncem přípravného výboru Jakubem Patočkou. Městský rozpočet vyjde referendum na zhruba 5,5 milionu korun.

Chcete říct, že i městské referendum může změnit rozhodnutí státu?
Formální institut, který by umožňoval Brňanům nebo Jihomoravanům donutit k něčemu vládu, neexistuje. Ale v demokracii nemůže stát město ignorovat a říct, že to postaví jinak. Už jen proto, že město má pod svou pravomocí územní plán.

Co se stane, pokud dopadne referendum jako minule, tedy nebude závazné, ale drtivá většina těch, kdo přijdou, bude stát o nádraží v centru?
Nechci teď předjímat, na čem se dohodneme v koalici. Bude záležet, kolik lidí nakonec přijde. Vždycky ale v této souvislosti připomínám kolegům z vedení města, jak dopadla politická reprezentace, která po referendu v roce 2004 řekla: „Lidé si řekli, co chtěli, a my to považujeme za uzavřenou věc.“ Tuto chybu už podruhé vedení města neudělá. Ale jaké bude konkrétní řešení, není teď možné říct.

S jakým výsledkem hlasování budete spokojený?
Nechci spekulovat o procentech. Budeme spokojení, když se ukáže, že z těch, co přišli, je většina pro nádraží v centru. Kdyby to bylo jinak, považovali bychom to pro nás za zásadní problém.

A jak tedy podle vás dopadne?
Z průzkumů vyplývá, že veřejnost spíš preferuje modernizaci nádraží v centru. O referenda v Brně by ale nikdo neusiloval, kdyby tu nebyl rozpor mezi dlouhodobým názorem veřejnosti a politické reprezentace. Rozhodnutí zastupitelstva vždy šla za variantou odsunu.

Proto je propracovanější a připravenější?
Ano. V demokracii rozhodují ti, kdo k hlasování chodí, a nepřihlíží se k názorům těch, kdo k němu nejdou. Veřejnost byla vždy pro nádraží v centru. Referendum je vlastně právo veta občanů, zvlášť pokud je vyvolané peticí zezdola jako teď, nesouhlasit s něčím, co vedení města připravuje. I v medicíně má pacient právo odmítnout nějaký zákrok, který mu odborníci doporučují, protože pacient je ten, kdo ponese všechna rizika a důsledky.