Spojení referenda s volbami je podle zmocněnce přípravného výboru Jakuba Patočky klíčové kvůli účasti. Referendum totiž bude závazné jen v případě, že se jej zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Aktivisté si jiný termín nepřejí.
„Na druhou stranu je jasné, že pokud by vedení města Brna do té doby podniklo jasné kroky směrem k tomu, že se nádraží bude modernizovat ve stávající poloze a podle metodiky vyjednané s Českou komorou architektů, svůj návrh stáhneme, poněvadž bychom zvítězili i bez referenda,“ uvedl Patočka.
Město sice už několik let v územním plánu počítá s odsunutým nádražím, ovšem Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zpracovává studie proveditelnosti dvou variant nádraží, tedy odsunutého a pod Petrovem. Dokončit je má začátkem příštího roku. Náklady jsou podle dosavadních odhadů srovnatelné - kolem 20 miliard korun.
Magistrát škrtal v podpisových arších
V Brně se vedou debaty o novém nádraží téměř 100 let. Současné nádraží kapacitně nestačí a v dopravní špičce už nelze přidávat další vlaky. Změny jsou nutné i proto, aby Brno mohlo být uzlem dvou transevropských koridorů, jak to letos schválila Evropská komise.
Aktivisté původně chtěli referendum konat s komunálními volbami. Magistrát však masivně škrtal v podpisových arších a dosavadní vedení radnice referendum nevyhlásilo. O bezvadnosti návrhu musel rozhodnout až soud.
Odstupující městská rada pak navrhla, aby se referendum konalo 24. ledna příštího roku. Budoucí primátor Petr Vokřál (ANO) trvá na všestranném odborném posouzení obou variant.
