Čtvrteční nehodu na 218. km dálnice D1 u Vyškova nepřežilo pět lidí (17. 9....

Čtvrteční nehodu na 218. km dálnice D1 u Vyškova nepřežilo pět lidí (17. 9. 2015). | foto: Marie Stránská, MAFRA

V kolonách u Brna loni zemřelo třináct lidí, pomoci má lepší značení

  • 5
Během oprav jihomoravských dálnic v minulém roce umřel rekordní počet lidí. Policisté hledají řešení, jak řidiče včas varovat před kolonami. Práce na silnicích totiž zanedlouho opět začnou.

Během stavebních prací se loni stalo v uzavírce nebo koloně 169 nehod, zemřelo třináct lidí. V roce 2014 to přitom byl pouze jeden člověk.

Negativní statistiku nejvíce poznamenala tragická událost na D1 u Vyškova, která se stala v září. Při popojíždění v koloně narazila dodávka zezadu do nákladního auta s návěsem. Na místě bylo pět mrtvých a čtyři zranění (o nehodě jsme psali zde).

„Je to otázka značení uzavírek. Chceme včasnější upozornění na možnost vzniku kolony, aby řidič mohl v předstihu zareagovat. Nemůžeme se spokojit pouze s poutáky, které se nacházejí po několika kilometrech,“ řekl ředitel jihomoravské policie a dopravní inženýr Leoš Tržil.

Nová policejní data

Dopravní nehody na dálnicích v uzavírkách a kolonách

  • 2014: 81 (zemřel 1 člověk)
  • 2015: 169 (zemřelo 13 lidí)

Dopravní nehody na všech silnicích v běžném provozu

  • 2014: 6 950 (zemřelo 66 lidí)
  • 2015: 7 056 (zemřelo 81 lidí)

Srážky s chodcem

  • 2014: 388
  • 2015: 413

Kriminalita: Počet trestných činů

  • 2013: 29 811
  • 2014: 27 109
  • 2015: 23 828

Objasněno

  • 2013: 39 procent
  • 2014: 42 procent
  • 2015: 42 procent

Pokusy o vraždu a vraždy

  • 2014: 23
  • 2015: 25

Zdroj: Policie ČR

Zároveň poznamenal, že hrozivou statistiku nemohou policisté výrazněji ovlivnit. „Hlavně záleží na řidičích, jak se v dané situaci zachovají. Zda věnují pozornost řízení,“ upozornil Tržil.

Značení může pomoc, tvrdí psychologové

Řešení lepšího značení kolon vítá dopravní psycholožka Jarmila Daxnerová Kvapilová. Zároveň ale upozorňuje, že jen obyčejné dopravní značky nestačí.

„Ideální bude, když budou svítit a blikat, aby upoutaly pozornost řidiče,“ poznamenala psycholožka. Největším zlem jsou podle ní pro řidiče billboardy.

Propracovanější varování před kolonami by uvítal i její kolega z oboru Kamil Ryška.

„Stání v koloně za auty je stejné, jako když čekáme s nákupním košíkem v obchodním domě. Jsme nervózní a zvyšuje se agresivita, protože nás tato situace zdržuje. Vznikají konflikty, které ale na silnici dopadají hůře než v obchoďáku. Pokud budeme předem vědět, co nás čeká, tak se stres může zmírnit tím, že se psychicky připravíme,“ říká.

Řidiči se musí na velké komplikace připravit i letos. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bude pokračovat v obří opravě dálnice D1 z Brna do Vyškova - začala už v roce 2012 a potrvá ještě příští rok. Letos se dělníci usadí ve směru na Ostravu, a to mezi 199. a 204. kilometr u Slatiny a mezi 220. a 230. kilometr u Vyškova.

Omezení čekají řidiče také na dálnici D2. Opravovat se bude ve směru na Bratislavu mezi 12. až 24. kilometrem před Hustopečemi a ve směru na Brno mezi 10. a 16. kilometrem u Blučiny.

ŘSD bude pokračovat i v modernizaci D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou. Tržil doufá, že se podaří opravy dálnic a ostatních silnic lépe koordinovat. Přislíbilo to ŘSD i Jihomoravský kraj.

Lidé mají práci, tak méně kradou

Naopak lépe oproti dopravě dopadla v minulém roce statistika kriminality. Méně se krade. Policisté řešili celkově o tři tisíce méně trestných činů než v roce 2014. Podle náměstka ředitele jihomoravské policie Libora Kachlíka je to způsobeno tím, že jsou policisté více vidět v ulicích a také že klesla nezaměstnanost.

„Lidé nemají potřebu si obživu obstarávat trestnou činností,“ vysvětlil Kachlík. Počet vražd a pokusů o vraždu ale zůstává téměř stejný. Přibyly dva případy.

Policistům se minulý rok podařilo doplnit stav na téměř sto procent - jihomoravská policie má 3 544 lidí. Od 1. ledna letošního roku může ředitelství přijmout dalších šedesát zaměstnanců. Nabere nové kriminalisty, pochůzkáře i posily k cizinecké policii. Kriminalisté po odbornících sami pátrají po brněnských vysokých školách. Hledají třeba odborníky na genetiku, jejichž plat se může pohybovat kolem 30 tisíc korun hrubého. Základní nástupní plat policisty je 16,5 tisíce hrubého.

„Jsme velmi těžce konkurenceschopní na trhu práce,“ tvrdí Tržil. Jeho zaměstnanci jsou odměňováni podle platových tříd jako v každé státní instituci - výše mzdy je závislá na pracovním zařazení. Kandidáti na vstup do řad policie se teď podle Tržila navíc budou po Brně těžko hledat.

„Situaci nám ztížili také městští policisté, kteří nováčkům slibují třicetitisícovou odměnu, mnoho z nich už zamířilo na konkurz ke strážníkům,“ uvedl.

Policisté se v tomto roce dočkají také nového vybavení, a to 47 vozů Škoda Octavia s novými polepy. Hlídky cizinecké policie u česko-rakouských hranic dostanou auta značky Toyota. A hlavně dva revoluční přístroje, které dokážou po přiložení třeba ke kamionu poznat, zda se uvnitř nacházejí osoby. Detekují totiž tlukot srdce. Policisté je získají v nejbližších dnech. Dosud používali rentgen, kolem něhož musí auto projet.

„V minulosti se zkoušely přístroje, které se používají na hledání lidí zavalených v lavinách. Jenže tam měření zkreslují kovové předměty,“ uzavřel Tržil.

17. září 2015