Miroslav Foltýn z Povodí Moravy má v podniku na starost útvar vodohospodářského plánování | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Řeky jsou špinavé a zlobí, říká „plánovač“ Povodí Moravy

  • 3
Potoky a řeky v povodí Moravy nejsou podle odborníků v dobré kondici. Teče v nich znečištěná voda a při povodních zdejší toky "zlobí". Vylévají se z koryt a způsobují škody. V tom horším případě ohrožují i životy lidí. Proto chce Povodí Moravy stav řek a potoků zlepšit.

Ve spolupráci s ostatními institucemi vypracovali ve firmě opatření, která by k tomu měla přispět. "S návrhy plánů teď seznamujeme lidi. K chystaným záměrům mohou posílat také své náměty a připomínky," říká Miroslav Foltýn z Povodí Moravy. V podniku má na starost útvar vodohospodářského plánování.

Co sdělujete lidem? Kde chcete stavět poldry a rozšiřovat koryta řek?
Především jim říkáme, jaký je současný stav toků a jaká se navrhují opatření, aby se zlepšil. Nebavíme se však o konkrétních projektech. Těch je příliš mnoho a lidé se s nimi mohou seznámit na webových stránkách Jihomoravského kraje nebo Povodí Moravy.

Řeky, a to i na jižní Moravě, ztratily svůj přírodní ráz. Budete jim jej vracet?
Tam, kde to bude možné, ano. Zpočátku ale jen u menších toků. U těch velkých, kde je příprava složitá, se budou vhodná opatření připravovat na další plánovacích období.

A protipovodňová opatření?
I těch je samozřejmě spousta. K realizaci byla vytipována ale taková, která budou mít největší pozitivní efekt pro ochranu obyvatel měst a a jejich majetku.

Řešíte i staré ekologické zátěže. Co si pod nimi máme představit?
Souvisí s dřívějším fungováním průmyslových podniků. Neměly například vyřešené olejové hospodářství, pracovalo se v nich s různými nebezpečnými látkami a odpadní vody se nedostatečně čistily. V některých místech mají podzemní vody jejich zvýšené hodnoty dodnes. Týká se to například areálu bývalé čistírny v Brně-Černovicích, a pokud vím, podobná opatření na odstranění starých ekologických zátěží nyní dělají i Jihomoravské plynárny.

V minulosti se některé řeky takzvaně narovnávaly a tím zkrátily. Někdy i o mnoho kilometrů. S tím už se nic dělat nedá?
To se, zejména v posledních sto letech, skutečně dělo. Není to problém horských a podhorských toků, ale spíš řek a potoků v nížinách. Takové úpravy se dělaly kvůli protipovodňové ochraně i při scelování lánů, aby se získala další orná půda. Jejich důsledkem je však to, že voda z krajiny rychleji odtéká. Nyní je spíše snaha vodu v krajině co nejdéle zadržet. Naše průzkumy například ukázaly, že Morava od Hodonína až po státní hranici se tak zkrátila asi o padesát procent své původní délky.

Vraťme se ještě k tomu "zpřírodňování" řek. Kterých by se to mohlo týkat?
Například říčky Rokytky nebo Kyjovky. Revitalizace však může spočívat i v tom, že se odstraní již existující vodní dílo.