Podle odhadů ekologického sdružení Rezekvítek, které má rezervaci na starosti, jde o sedmdesát až osmdesát procent všech stromů v lokalitě. Největší škody hlásí ochranáři v západním cípu směrem na Kohoutovice.
Poslední ránu zasadili stromům lýkožrouti, kteří suchem oslabené stromy snadno napadli a zahubili.
„U smrků a modřínů coby horských dřevin se úhyn předpokládal. Problematická je však borovice, u které se tak rychlý úhyn nečekal. Původně jsme počítali, že borovice odumřou vlivem houbové choroby sypavky. Rozhodující byl však nápor dlouhotrvajících veder,“ uvedl Vilém Jurek, vedoucí úseku péče o přírodu z Rezekvítku.
Skladba zdejšího porostu je problematická i s ohledem na specifičnost lokality. Jedná se totiž o stepní oblast a pro ni nejsou jehličnany, především pak borovice, příliš vhodné. Ochranáři dokonce nevidí v přítomnosti borovic smysl.
Jehličnany nahradí smíšený les
V plánu péče o rezervaci jsou tak tyto porosty navrženy k postupné redukci a převod na přirozenější skladbu dřevin v podobě smíšeného lesa. „Poté, co stromy ve velkém uhynuly, musí se celý proces ale značně zrychlit,“ doplnila ředitelka Rezekvítku Tereza Žižková.
V rezervaci totiž hrozí riziko pádu stromů, které mohou kolemjdoucím způsobit vážná zranění. Podle Jurka začnou suché stromy padat do jednoho až dvou let. Zcela bezprostřední nebezpečí tak zřejmě nehrozí, situace se ale může změnou povětrnostních podmínek rychle otočit. Lidé by proto měli být obezřetní.
„V březnu lidé z Rezekvítku nainstalovali informační cedule varující před nebezpečím pádu stromů. Jako městská část jsme také informovali občany před rizikem ve zpravodaji, aktuální informaci jsme vydali i na našem webu,“ řekla starostka městské části Nový Lískovec Jana Drápalová (Tři oříšky pro Lískovec).
První fáze kácení začne v květnu nebo červnu poté, co odkvetou koniklece. Provede ji společnost Lesy města Brna, vytěžené dřeviny zřejmě poslouží jako palivo pro brněnské teplárny.
Obnova lesa zabere podle ochranářů nejméně dva až tři roky. Na místě budou ponechány zdravé borovice, u nich je ale otázkou, zda přežijí do budoucna.
„Ve výsledku nedojde k odlesnění. Pod borovicemi se nachází nálety javorů a třešní ptačích, které chceme zachovat. Dokonce se místy objevují i duby – a právě ty budou cílovou dřevinou budoucího, nového porostu,“ nastínil proces obnovy Jurek. S výsadbou nových stromů se tak nepočítá.
