Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nechtěla jsem být ve stínu táty, říká režisérka a producentka Zlatušková

Seriál   18:16aktualizováno  18:16
Nejen svými dokumenty o romských dětech umí režisérka a producentka Kamila Zlatušková vyvolat diskusi. Od mládí bojuje s tím, že pochází z vlivné brněnské rodiny. Aktuálně chystá nový mezinárodní festival televizních seriálů.
Režisérka a producentka Kamila Zlatušková

Režisérka a producentka Kamila Zlatušková | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Poprvé na sebe Kamila Zlatušková upozornila v roce 2006 jako dramaturgyně dokumentu Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína, který Česká televize (ČT) stáhla pár dní před premiérou. Strhla se okolo toho velká bouře, díky níž se nakonec kontroverzní snímek do vysílání dostal. Pro kariéru brněnské filmařky je to symbolické – rozruch od té doby provází prakticky cokoli, do čeho se pouští.

Ženy jižní Moravy

Platí to i pro dokumenty o romských dětech, které Zlatuškovou proslavily. Začalo to před sedmi lety, když pro Českou televizi natočila dokumentární seriál Ptáčata o segregované třídě na základní škole v Brně. Osudy dětí sleduje dodnes, právě točí další řadu, která ukáže nástrahy jejich puberty.

A nezůstalo jen u natáčení, do rodiny přijala jednu z dívek, s nimiž natáčela Ptáčata, Janičku.

„Sleduju je od první třídy a teď s nimi společně vstupuju na různé střední školy. Je to cyklus, který bych ráda smysluplně uzavřela nějakým sdělením o současné generaci – troufám si říct, že bez ohledu na to, jestli žijí, nebo nežijí ve vyloučeném prostředí. S nadsázkou jsou dneska stejně všichni většinu času on-line a sdílejí jeden velký virtuální svět,“ říká o časosběrném dokumentu šestatřicetiletá filmařka, která se převážně romským školákům věnovala také v seriálu Třída 8. A.

Nejsem protekční dítě

Zlatušková přiznává, že od mládí vnitřně bojovala s tím, že se narodila do elitní brněnské rodiny. Jejím otcem je emeritní rektor Masarykovy univerzity a poslanec za hnutí ANO Jiří Zlatuška. Dědeček byl klasickým filologem a babičku Hanu Zlatuškovou znaly v Brně možná tisíce lidí, protože zakládala střední knihkupeckou školu a byla starostkou ženského spolku Vesna.

„Chtěla jsem, aby bylo jasné, že to, co dokážu a umím, není jen díky mému příjmení. Nechtěla jsem být ve stínu svého táty,“ popisuje dnes.

Ženy jižní Moravy

Toto je poslední díl letního seriálu MF DNES Ženy jižní Moravy, jenž přibližoval pozoruhodné osobnosti spjaté s Jihomoravským krajem. Redakce každý týden představila ženu, která je úspěšná ve své profesi a dovede přispívat k lepší atmosféře ve společnosti nebo zlepšit život jiným lidem.

Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Když delší dobu nemůžu poslouchat, mám absťák, říká šéfka filharmonie

Matky to při podnikání nemají lehké, zjistila. Začala je učit, jak na to

Žena chtěla pomoct uprchlíkům. Ozvalo se tolik lidí, že založila spolek

Obejmutí je důkaz, že pedagog neselhal, líčí šéfka brněnských práv

Aniž by to doma řekla, přihlásila se kvůli případným řečem o protekci na Masarykově univerzitě raději na Janáčkovu akademii múzických umění na televizní a rozhlasovou scenáristiku. Po roce k tomu ale stejně přidala i žurnalistiku na fakultě sociálních studií.

Její tvorba je spjatá především s ČT. Když se v roce 2012 stala vedoucí jedné z brněnských tvůrčích skupin, bylo jasné, že diváky čekají nové a kontroverzní pořady. Chtěla oslovit hlavně mladší diváky. Což se jí povedlo třeba Tečkou sobotní noci nebo seriálem Zlatá mládež.

Když jí před rokem a půl televize neprodloužila smlouvu a tím zanikla i její tvůrčí skupina, vzbudilo to velké protesty nejen lidí z branže. Za necelé čtyři roky existence jako kreativní producentka ukázala, že se její tým nebojí nových a často kontroverzních věcí, ale zároveň také sbírala ocenění na mezinárodních festivalech, především za dokumentární tvorbu, jako byly dokumenty K oblakům vzhlížíme, Jáma nebo hraná Koza.

Tři otázky pro Kamilu Zlatuškovou

Jaký mám vztah k Brnu a jižní Moravě?
Zbožňuju Brno. Po roce práce v Praze ještě víc než kdykoli předtím. Uvědomuji si na úspěšných příkladech z jiných oborů, jaký potenciál tady je a jak začíná silněji a silněji pulzovat. Ještě před pár lety se mě ptali večer turisté na náměstí Svobody, kde je tady centrum. Brno bylo plné obchodů s oblečením a heren, 90. léta mu dala zabrat, dodnes si vybavuju veliké zklamání nad rozhodnutím zbourat starý Špalíček, kterým zřejmě vyvrcholily snahy takzvané neviditelné ruky trhu městu nafackovat. Dnes se Brno – navzdory některým necitlivým urbanistickým zásahům z poválečné historie – rodí znovu jako místo, kde je radost být, žít a tvořit.

Jaká jsou moje oblíbená místa jižní Moravy?
Jsme s manželem poměrně náruživí cyklisté – máme doma kola silniční i horská. Máme tady hodně oblíbených míst, za všechny snad Pálavu, Mikulov a celou oblast okolo Macochy, kde bych si uměla představit svůj důchodový věk. Na kole, v sauně, v krásné přírodě. 

Které jihomoravské osobnosti považuji za inspirující a proč?
Elišku Wagnerovou, Kateřinu Šimáčkovou – za oběma stojí jejich skvělá práce na Ústavním soudu, obě by nepochybně byly i skvělé české prezidentky. Inspirativní a klíčová osobnost je pro mě producentka, režisérka a optimistka Karolína Zalabáková, moje profesní souputnice a tvůrkyně mnoha televizních pořadů, ale také oceňovaných kampaní, například pro brněnské Vysoké učení technické. A nemůžu opominout ani dvě rodilé Moravačky, které v nedávných letech odešly do Prahy – mou oblíbenou „dobrodružku“ a spisovatelku Milenu Holcovou, se kterou jsem před deseti lety projela transsibiřskou magistrálu, a Doru Viceníkovou, uměleckou šéfku Divadla Na zábradlí, která jako dramaturgyně vybudovala z brněnské Reduty divadelní fenomén – a pro region je škoda, že už tady nepůsobí. A z té úplně nejstarší generace je to pro mě Věra Mikulášková, mimo jiné bývalá první porevoluční ředitelka České televize Brno, a moje babička Hana Zlatušková, která mi moc chybí a často přemítám, jak by mi asi na mých současných životních i profesních křižovatkách poradila.

Petici proti jejímu odchodu z televize podepsalo přes osm set lidí, často z oboru. Nic to ale nezměnilo a Zlatušková loni na jaře přijala nabídku pražské Filmové akademie múzických umění stát se proděkankou pro mezinárodní vztahy.

„I když jsem se snažila skloubit rodinu s náročnou prací, kdy jsem byla často i polovinu měsíce v zahraničí, nakonec jsem se rozhodla vrátit se do Brna,“ popisuje Zlatušková nejnovější kapitolu svého života.

Ani doma ale nezůstává v pozadí. Když před prázdninami oznámila, že příští rok na jaře chystá nový mezinárodní festival televizních seriálů, který přivede do Brna slavné světové tvůrce, experti projevovali nadšení. A festival vzalo za svůj i město Brno, které jej podpoří třemi miliony korun. Teď má za sebou Zlatušková první jednání.

„Vybrala jsem Dánsko jako prvního hosta a spolupráce s tamějšími institucemi, jako jsou obě televize veřejné služby, filmový fond a tamější vyhlášená filmová škola, je skvělá. Podobně vstřícný je i přístup HBO a dalších partnerů,“ říká Zlatušková o festivalu.

Na druhé straně kamery

Její vrstevnice ji znají také jako matku, která se nebojí veřejně zamýšlet nad tím, jak vyvážit rodinný život a kariéru.

„To hledání rovnováhy mě stojí hodně sil,“ říká.

A bylo to patrné už před pěti lety, kdy se s manželem rozhodli zapojit do dokumentárního seriálu Čtyři v tom, který sledoval osudy těhotenství a rodičovství několika rodin. Zlatušková se neocitla na straně tvůrců, ale protagonistů. Čekala tehdy syna.

„Byla to pro mě důležitá zkušenost. Chtěli jsme s manželem ukázat, že je možné, aby byl na rodičovské dovolené muž. To byla hlavní motivace. A taky už vím, co se děje, když se to odvysílá, mohla jsem pak připravovat lidi z našich pořadů na to, co se stane, až to v televizi poběží,“ vzpomíná dnes.




Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...



Rakousko má další úsek dálnice z Vídně do Brna hotový. Česko pořád nic

Slavnostní otevření pětikilometrového úsek D3 mezi Veselím nad Lužnicí a...

Řidiči, kteří se chystají na vánoční trhy do Vídně a pojedou přes Mikulov, potkají po cestě nové orientační cedule....

SOUKROMÉ OČKO: Měním převleky, paruky nenosím. Svým dětem balím na výlet GPS

Brněnský soukromý detektiv Marian Hybký

Špehování jej bavilo odmala, až díky osudovému setkání s bývalým zpravodajcem se jím však Marian Hybký začal živit....

Za smrt tří mladíků v křižovatce soud potvrdil tři roky. Postrádal lítost

Na křižovatce u Zvěrkovic přišli v prosinci o život tři lidé. Odbočka z...

Tři roky vězení a pět let zákazu řízení potvrdil Krajský soud v Brně jednadvacetiletému řidiči Marku Neumanovi za...



Další z rubriky

Hollan už nechce rezidentní parkování jako v Praze, navrhl mírnější formu

Nový náměstek primátora Matěj Hollan ze Žít Brno na ustavujícím zastupitelstvu.

Hnutí Žít Brno přišlo s novým konceptem rezidentního parkování, který má být pro obyvatele výrazně přívětivější a...

Za smrt tří mladíků v křižovatce soud potvrdil tři roky. Postrádal lítost

Na křižovatce u Zvěrkovic přišli v prosinci o život tři lidé. Odbočka z...

Tři roky vězení a pět let zákazu řízení potvrdil Krajský soud v Brně jednadvacetiletému řidiči Marku Neumanovi za...

Krize ohrozila letošní Turbomošt, jablka se kupovala ještě na stromech

Některým stánkařům na Moravském náměstí, Zelném trhu i náměstí Svobody schází...

Sehnat jablka na výrobu letošního Turbomoštu pro brněnské adventní trhy bylo letos obtížné. Květy jabloní na Moravě i v...



Najdete na iDNES.cz