Právě s tím totiž počítá návrh dvou brněnských architektů Lukáše Fišera a Kristýny Caskové, kteří zvítězili ve veřejné architektonické soutěži.
"Prostor jsme rozdělili na dvě části a každá z nich má jiný charakter. První prostor by se měl více uzavřít, aby nabyl na intimnosti. Bude to prostor, kde si lidé v klidu posedí," vysvětlil architekt Lukáš Fišer.
Jeho plán dále využívá i zadní blok domů. "Dva domy by měly mít funkci vnitrobloku, kde by mohlo vyrůst například mateřské či společenské centrum," sdělil architekt.
Právě vítězný návrh podle odborné poroty, ve které zasedla například městská zastupitelka Kateřina Dubská (SZ), architekt Ján Stempel či architektka Henrieta Moravčíková, nejlépe vystihuje potenciál dlouhodobě neřešeného prostoru v historické části města.
"Nově navrhovaná zástavba je zdařilou kombinací sledování historické stopy náměstí a nových možností dostavby vnitrobloku," popsali porotci ve svém hodnocení.
Soutěží v Brně je málo
Způsob veřejné soutěže, jakým byl vítězný návrh vybrán, hodnotí kladně i brněnský architekt Jan Sapák, který již delší dobu poukazuje na nedostatek architektonických soutěží ve městě.
"V Brně jsou architektonické soutěže vzácností. Je dobře, že se alespoň na toto náměstí soutěž vypsala, ale i tak je jich málo," podotýká Sapák.
Právě při rekonstrukci Moravského náměstí či Zelného trhu vybírali představitelé Brna jen mezi hrstkou návrhů, které sami zvolili (čtěte více).
Do veřejné soutěže o podobu Římského náměstí se přitom přihlásilo dvaadevadesát zájemců. "Tato soutěž byla anonymní a otevřená, kdokoliv bez omezení se do ní mohl přihlásit," uvedl náměstek primátora Martin Ander (SZ).
Přihlášení měli za úkol vytvořit takový návrh, který by zachoval historický ráz Římského náměstí, jeho průchodnost, a navíc měli vytvořit klidovou zónu a vodní prvek. K vítěznému návrhu se vyjádří i Brňané. "Nabídneme jej k diskusi," dodal Ander.
Římské náměstí bylo ve středověku součástí brněnského židovského ghetta. Podle brněnských radních má svou hodnotu i přesto, že se nejedná o hlavní prostranství města.
římské náměstíProstor mezi ulicí Masarykovou, Josefskou a Orlí je součástí městské památkové rezervace. Oficiálně náměstí neexistuje. Od roku 1867 se jmenuje Františkánská ulice, její jižní stranu tvoří zdi františkánského kostela a kostela svaté Máří Magdaleny. Název Římské náměstí se změnil někdy mezi lety 1744 a 1867. Do roku 1744 to byl Židovský plácek. Před třinácti lety zde archeologové objevili studnu ze 13. století. |
|
Název Ŕímské náměstí v Brně oficiálně neexistuje, v historii místo neslo pojmenování Židovský plácek. |
