Když si lidé uvědomí podobnost s robotem, začnou se bát, říká vývojář

  15:59aktualizováno  15:59
Léčba popálenin i plastické operace. Tam všude může lékařům pomoci robotický skener s laserovým paprskem. Novinka vznikla v brněnské laboratoři robotiky, kterou vede Luděk Žalud.

Žalud vede laboratoř robotiky ve vědeckém centru CEITEC v Brně. Přístroje, které vyvíjí jeho tým, už pomáhají s ostrahou budov i v armádě. Teď se ale zaměřili na medicínu.

V budoucnu by roboty, na kterých se svým týmem pracuje, mohli využívat kožní lékaři, plastičtí chirurgové nebo ortopedi. Jejich posledním úspěchem je robotický skener s laserovým paprskem.

Fotogalerie

Co všechno nový robot umí?
Robot Roscan je určený pro skenování částí lidského těla. Využití najde především v medicíně. Je schopný udělat trojrozměrný model povrchu části lidského těla ve více spektrech, takže lékař uvidí, jak vypadá třeba povrch ruky ve 3D, ale zároveň uvidí i barvy a teploty. Zatím se používá na experimenty. Do ordinací by se mohl dostat za pár let. Důležité je, že skenování vůbec nezatěžuje organismus. Jde o optickou záležitost, takže pacienta neozařuje ničím nebezpečným. Cena vyšetření je navíc velice nízká. Lékař tak vyšetření může bez problému opakovat třeba po týdnu a sledovat rychlost hojení ran.

Kdo ho bude používat?
Budoucnost má určitě na popáleninovém centru. S jeho pomocí lékaři zjistí přesný rozsah popálenin. Spolupracujeme také s dětskými kožními lékaři a plastickými chirurgy, s nimiž řešíme prsní implantáty. Místo silikonu začínají lékaři pacientkám aplikovat jejich vlastní tukovou tkáň. Určitá část se ale vždycky vstřebá a náš robot dokáže její úbytek přesně změřit. Spolupracujeme i se specialisty na dlouhodobou cukrovku. U pacientů, kteří trpí takzvanou cukrovkářskou nohou, tedy jim odumírají konečky prstů, je problematické zjistit, které části tkáně už nejsou živé. Náš skener přesně určí neprokrvené části, jelikož ukazuje teploty. Uplatnění najde i u vrcholových sportovců při analýze rychlosti pohybu končetin nebo v rehabilitaci, kde se klade čím dál větší důraz na přesnost. Tady může robotika hodně pomoci.

Zdá se, že uplatnění má Roscan opravdu velké.
Ano. Může najít velké využití. Obešli jsme většinu odborných pracovišť v Brně, abychom pro něj našli uplatnění u lékařských týmů, které zajímá výzkum. Jsme schopni jeho parametry vylepšit přímo na míru konkrétnímu oboru, což má smysl ve chvíli, kdy přesně víme, k čemu se bude robot používat. Jen společně s lékaři můžeme najít jeho lepší využití. Nechceme dělat vědu do šuplíku, naším cílem je vyvíjet takové přístroje, které se budou používat v praxi a pomáhat lidem.

Jak jste se vlastně k robotice dostal?
Roboty se zabývám asi 15 let. Vystudoval jsem elektrofakultu na VUT a už jsem tady zůstal. Od malička mě bavily stroje a technika. Vždy mě zajímaly i počítače, ale robotika se mi líbí víc, protože dokáže věci v našem okolí změnit. Je navíc hodně multioborová, při své práci se dovídám hodně zajímavostí z medicíny i dalších odvětví.

Jaký má robotika potenciál?
Obrovský. Souvisí to se spoustou změn, které se v poslední době odehrávají ve společnosti. První z nich je, že struktura společnosti především v Evropě stárne. Předpokládá se, že tak za dvacet let bude na sociální systém neúnosné množství starých lidí. Takže bude potřeba mnoho sociálních pracovníků a pomocníků a tady můžeme počítat s využitím robotů pro asistenci. Dále se hodně mluví o průmyslu 4.0, jehož cílem je zvýšit inteligenci strojů, které vyrábějí třeba automobily, větší využití robotiky očekáváme i v zábavním průmyslu – třeba robotické hračky.

Luděk Žalud

  • 42letý profesor učí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (VUT), kde vystudoval kybernetiku, automatizaci a měření.
  • Na Ústavu automatizace a měřicí techniky vede odbornou skupinu zaměřenou na robotiku a umělou inteligenci.
  • Je vedoucí laboratoře robotiky a teleprezence ve vědeckém centru CEITEC v Brně.
  • Mezi roboty, které jeho tým vyvinul, patří Ateros pro průzkum nebezpečných oblastí, Orpheus pro průzkum terénu a Scorpio pro pohyb uvnitř budov. 
  • Má rád hudbu a hraje na pět hudebních nástrojů. Ve volném čase sportuje a do práce jezdí zásadně na kole.

Vezmou roboti v budoucnu lidem práci?
To je otázka, kterou v automatizaci a robotice řešíme desítky let. Naše specializace je právě automatizace, tedy nahrazování člověka strojem. Dá se na to dívat z různých úhlů pohledu a jeden je takový, že lidé přijdou o práci a nahradí je roboti. Druhý, který zastáváme i my, zní, že lidé budou moci dělat méně namáhavou a kreativnější práci. Naší snahou není vyřadit lidi z pracovního procesu. Stroje jsou dobré na namáhavou, opakující se práci nebo takovou, která vyžaduje neustálou koncentraci.

Když jste mluvil o zábavním průmyslu, fanoušci robotů si místo domácího mazlíčka můžou koupit třeba robotického psa a vyrábí se i roboti co nejvíce podobní lidem. Je tohle podle vás správný směr, kterým se má robotika ubírat?
To je mimochodem jeden z počátečních směrů robotiky. Slovo robot, jak víme, pochází z češtiny a vymyslel ho Karel Čapek, když psal vědeckofantastickou hru R. U. R. Zabýval se právě roboty, kteří by měli vypadat jako lidé a pracovat za ně. Tento směr se i nadále vyvíjí, ale zdá se, že je to záležitost poměrně daleké budoucnosti. Vyvíjet humanoidní stroje, které jsou nám podobné, dostatečně inteligentní a zároveň bezpečné, je velice obtížné a drahé. Vztahem člověka a stroje se zabývá sociální robotika a už se zjistilo, že čím je robot podobnější člověku, tím má jeho uživatel ze začátku větší pocit jistoty. Ale od určitého okamžiku, kdy se překročí nějaká úroveň a uvědomí si podobnost, začnou se ho lidé spíše bát. Humanoidních robotů ale v budoucnu bude určitě přibývat.

A co ti roboti jako domácí mazlíčci?
Někteří robotičtí domácí mazlíčci dokonce mají už dnes i umělou inteligenci, takže se učí naše vzorce chování, aby mohli na svého pána reagovat. Podle mě je věc každého člověka, jestli je pro něj příjemnější zvíře nebo stroj. To stejné bychom mohli říct o robotickém sexu, o kterém se v poslední době taky hodně mluví. Je na zvážení každého, čemu dá přednost.

Váš tým se začal biomedicínou zabývat před třemi lety. Dlouhodobě ale vyvíjíte záchranné a průzkumné roboty. Co umí a v jakých situacích se používají?
Vysílají se do míst pro člověka nebezpečných nebo nedostupných. Umí vytvořit 3D mapu terénu, měří radiaci, chemické a biologické znečištění prostředí, dokážou třeba i na louce najít ztracený radiační zdroj, který je lidským okem téměř neviditelný, a pomáhají při vyhledávání a zachraňování lidí. Vyvíjíme civilní i vojenské roboty, ty používá chemické vojsko české armády. Je zbytečné, aby se člověk vystavoval radiaci, místo sebe může poslat robota.

Je těžké takového robota ovládat?
Snažíme se, aby ovládání bylo co nejvíce intuitivní. Robot má na sobě pohyblivou kameru, která se ovládá pomocí helmy virtuální reality. Díky tomu se člověk rozhlíží, jako by byl na daném místě. Aby se kamera na robotovi otočila, nemusí mačkat knoflíky, ale prostě se tím směrem podívá. Naší snahou je dosáhnout toho, aby si uživatel připadal, že je přímo na místě, které robot prozkoumává. Díky termokameře navíc vidí i teploty, které by pouhým lidským okem neviděl.

Jaké další využití v praxi mají?
Snažíme se je vyvinout pro hlídání budov. Oproti hlídači má stroj spoustu výhod – má naučené trasy, kudy může projíždět nepravidelně, a kromě hlídání může měřit i kontaminaci nebo v jaderné elektrárně radiaci. Jeden robot může mít několik funkcí pro zajištění bezpečnosti. Nově vyvíjíme i všesměrové roboty vhodné pro pohyb uvnitř budovy. Díky speciálním kolům s válečky se nemusí otáčet, pohybuje se do všech směrů a zvládne i schody.

Nejčtenější

Na Kyjovsku zuří prachové bouře jako v poušti, na polích vznikají duny

Prachové bouře na Kyjovsku odnáší z polí nejvzácnější vrchní vrstvu zeminy,...

Silný vítr zvedá oblaka prachu a písku a metá jimi desítky metrů daleko. Na vyprahlé zemi se tvoří malé duny. Není to...

Kometa dál posiluje. Uloví i Plekance, který už trénoval s Kladnem?

Tomáš Plekanec z Montrealu střílí na branku Detroitu ve svém 1000. duelu v NHL.

Hukot kolem hokejové Komety nabral nové obrátky. Brněnské mužstvo posílil brankář Libor Kašík, ve středečním duelu...

Mladá žena dala v tramvaji facku starší cestující, vadil jí její úsměv

Prostor před brněnským hlavním nádražím.

Facku od výrazně mladší cestující dostala v jedné z brněnských tramvají čtyřiašedesátiletá žena. Důvodem byl údajně...

Proti svým. Tak trochu. Jak brněnská rodačka Nicole bojuje za USA

Nicole Melicharová (vlevo) se raduje s Květou Peschkeovou ze zisku fiftýnu.

Oproti řadě samozvaných světáků neprokládá věty anglickými výrazy. Jen jednou lehounce mine, když tenisový žebříček...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Další z rubriky

Prodej bytů jde vyřešit aukcemi, říká nový starosta největší části Brna

V letech 2006 až 2014 byl Vojtěch Mencl uvolněným zastupitelem pro rozvoj...

Do vedení Brna-střed se vrací ODS. Rozvoj největší městské části bude čtyři roky řídit urbanista Vojtěch Mencl, který...

Dotace na závlahy jsou k ničemu. Zemědělci by se utopili v papírech

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.

Ministerstvo chce rozdat miliony na závlahy, aby měli zemědělci zajištěnou vodu na polích během extrémního sucha,...

Pokud nedostaneme víc peněz, seškrtáme premiéry, zní z brněnských divadel

Funkce ředitele Centra experimentálního divadla v Brně se ujal dosavadní...

Peníze na nové hry, kostýmy, ale i další úvazky chybí Divadlu Husa na provázku i HaDivadlu v Brně. Aby vyřešila...

Najdete na iDNES.cz