Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rodiče dětem sami zakládají školy. Bude jich přibývat, říkají odborníci

  10:52aktualizováno  10:52
Už v úterý se po prázdninách vrátí děti do školních lavic. Učit se budou i na dvou nově otevřených základních školách. Pro děti je založili vlastní rodiče. Odborníci očekávají, že podobných škol bude nejen na jihu Moravy přibývat.

Základní škola zahrada v Tišnově se otevře 1. září. Na první školní den ji připravuje maminka Barbora Vémolová s dcerou Johankou, která bude školu navštěvovat. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Hodně pohybu v přírodě, méně dětí ve třídách, slovní hodnocení místo známek. Anebo učení díky vlastní zkušenosti. Tak si představovali jihomoravští rodiče v Tišnově a Rousínově základní školu, do které budou chodit jejich děti.

Žádnou takovou však nenašli, rozhodli se proto založit vlastní. V kraji budou takové fungovat už tři.

„V běžné škole je spousta věcí, které vidíme jinak, a není jiná cesta než to zkusit po svém. Chceme dát víc prostoru tvořivosti dětí, aby měly větší možnost ovlivňovat, co a jak se budou učit,“ vysvětlila Zuzana Kostřicová ze spolku rodičů Hnízdo, který je zřizovatelem 1. svobodné komunitní školy Zahrada v Tišnově.

Do školy bude chodit 12 dětí od první do třetí třídy a budou se učit spolu. Na vybavení uspořádali rodiče sbírku na internetu.

Školné se pohybuje kolem třech tisíc

Ačkoli za pár týdnů vybrali více než 120 tisíc korun, na chod školy to nestačí. Žáci zaplatí měsíční školné 3 100 korun. Nápad otevřít vlastní školu dostali i rodiče v Rousínově, Základní školu Krasohled budou navštěvovat zatím jenom tři děti.

„Bereme to jako rozjezd. Doufáme, že příští rok už naplníme celou třídu,“ řekla ředitelka školy Martina Zitová. „Začali jsme pozdě s propagací, ale lidé o naši školu stojí,“ dodala.

V Rousínově školné vyjde také na 3 100 korun měsíčně. Rodiče z Tišnova i Rousínova čerpali zkušenosti od zakladatelů první podobné školy na jižní Moravě, do níž chodí děti už rok. Základní škola Letokruh sídlí v Brně-Řečkovicích a je o ni čím dál větší zájem.

„Máme dvě třídy po 16 dětech a naplněnou kapacitu,“ potvrdila Petra Langášková, předsedkyně spolku Kaplia, který je zřizovatelem školy. Česká školní inspekce řečkovické základce udělila nejlepší ohodnocení. „Potěšilo nás, že děti jsou tak spokojené, že nechtěly chodit ze školy domů,“ doplnila Langášková.

„Děje se to i jinde ve světě“

Školné se oproti loňskému roku nezmění - činí 3 500 korun. Vedení školy jej však chce postupně snížit.

Odborníci na vzdělávání iniciativu rodičů chválí a říkají, že komunitní školy se v tuzemsku objevují až poslední dobou.

„Je to velmi výrazný trend posledních zhruba pěti let,“ podotkl Tomáš Feřtek, konzultant neziskové organizace Eduin zabývající se českým školstvím.

Podle Tomáše Janíka z Masarykovy univerzity to může být reakce na přeplněnost základek ve větších městech či satelitních vesnicích.

„Děje se to i jinde ve světě a je dobře, že rodiče takto vyjadřují zájem o vzdělání. Domnívají se, že vytvoří školu, která bude lépe odpovídat jejich představě, co je dobré vzdělávání pro jejich děti,“ uvedl Janík, jenž je proděkan pedagogické fakulty a ředitel Institutu výzkumu školního vzdělávání.

Slova odborníků potvrzuje i Langášková z Letokruhu. „Obrací se na nás zájemci o rady, jak založit školu, a to i z menších měst,“ řekla.

Odchodit všech devět ročníků

Ve školách založených rodiči se děti musí naučit to samé, co ve státních. Rodiče si přejí, aby jejich děti absolvovaly celých devět ročníků. Podle odborníků ale kvůli nedostatku dlouhodobých zkušeností mohou nastat problémy.

Rodiče totiž momentálně řeší především výuku na prvním stupni.

„Že by školy zanikly jen proto, že děti zakladatelů odrostou, nepředpokládám,“ sdělil Feřtek. „Bude-li škola funkční, zájemců bude dost. Navíc aby fungovala, musí do ní chodit hodně dětí, nejen ty ‚zakladatelské‘. Je to organizačně příliš náročné, než aby se to dělalo jen na pět či devět let,“ dodal expert.

Přestože nápad založit vlastní školu vypadá podle proděkana Janíka ambiciózně, žákům prvního stupně postačí dva učitelé.

„Složitější je to na druhém stupni, kdy je potřeba na každý předmět jiný učitel. Nedá se tak odhadnout, jak budou tyto školy trvalé a stabilní,“ dodal Janík.




Nejčtenější

Polívka a Rottrová přišli podpořit Drahoše, který přijel za voliči do Brna

Kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše podpořil také herec Bolek Polívka.

Vůbec poprvé od prvního kola prezidentské volby se setkali nedávní protikandidáti na jednom pódiu. V zaplněném sále...

Obec zavede nový trest pro rychlé řidiče. Propadne se pod nimi silnice

Pod rychle jedoucím autem se vytvoří díra

Radnice v Branišovicích na Brněnsku chystá novou past na řidiče překračující povolenou rychlost. Do silnice nechá...



Řidička zemřela při střetu s vlakem, koridor z Brna do Břeclavi stál

(Ilustrační snímek)

Střet s vlakem nepřežila zhruba hodinu po poledni u Šakvic na Břeclavsku řidička osobního automobilu. Ve vlaku jedoucím...

Nejsme vymírající národ, přibývá však rizikových rodiček, říká porodník

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel...

V největší české porodnici v brněnské fakultní nemocnici přijde na svět šest tisíc dětí ročně. Čím dál víc z nich jsou...

Řekové v Brně zanechali výraznou stopu, i když zemi zaslíbenou nenašli

Režisér filmu Můj strýček Archimedes George Agathonikiadis s představitelem...

Česká televize v neděli uvedla film Můj strýček Archimedes s Ondřejem Vetchým a Miroslavem Donutilem v hlavních rolích....

Další z rubriky

Výpovědi svědků se liší, upozornil soudce u Plachetkovy žádosti o proces

Boxer Ľudovít Plachetka se snaží dokázat svou nevinu.

Bývalý brněnský boxer a olympionik z Atlanty Ľudovít Plachetka stále netuší, zda soud povolí obnovu jeho procesu....

Vzkříšení za stovky tisíc. Z hromady šrotu v Brně vyroste parní Němka

Nadšenci z Klubu přátel kolejových vozidel Brno (na snímku Jiří Kotas) chtějí...

Brněnští nadšenci do lokomotiv vybrali na opravu 74 let starého stroje více než půl milionu korun. Hromadu šrotu, který...

Řezník vybudoval úspěšnou firmu, nejvíc sil ho stály evropské normy

Jaromír Steinhauser loni přesídlil svou firmu vyrábějící uzeniny z Brna do...

Chce vše dělat poctivě, jak je zvyklý odnepaměti. Za minulého režimu Jaromír Steinhauser pracoval jako řezník v...

Najdete na iDNES.cz