Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mysleli, že je šílený. Ale on tu ropu v budoucím Československu našel

  18:50aktualizováno  18:50
Už je tomu více než sto let, co v budoucím Československu poprvé objevili ropu. Ve slovenských Gbelích ji našel rolník Ján Medlen, o pár let později vznikaly vrty i na jižní Moravě. V roce 1919 se na dně odvodněného rybníka Nesyt u Hodonína podařilo vyhloubit 237 metrů hluboký vrt.

Osádka těžebního vrtu v Gbelech. Uprostřed stojí závodní Arnošt Thon | foto: Muzeum naftového dobývání a geologie Hodonín

"V roce 1854 byl v Haliči vyhlouben první vrt na ropu a zvěsti o něm se rychle šířily Evropou," popisuje dobovou situaci Stanislav Benada, zakladatel Muzea naftového dobývání a geologie.

Zaslechl je i Slovák Ján Medlen, který se z vojny vrátil do Gbel na moravsko-slovenské pomezí. Po rodičích tu zdědil několik malých pozemků, rozsetých po dědině. Prodal je a koupil místo nich bažinaté území dál od vsi.

Fotogalerie

Lidé ho měli za blázna, on ale při odvodňování území narazil na místa, která bublala a občas i hořela. Na svou dobu byl Medlen vzdělaný a tušil, jaký objev má na svém pozemku.

"Postavil si plynovod až ke kovářské výhni, kterou měl v domě, a plynem topil celé dva roky," dodává Benada. Nález ohlásil, rychtář ale hornímu úřadu potvrdil, že jde o podivína. Rozruch způsobil až výbuch nahromaděného plynu na jaře roku 1913.

"Shodou náhod jel kolem vlak a cestující o tom, co viděli, informovali vrchnost. Komise, která z Vídně přišla, už na rozdíl od místních nevěřila, že se Medlen spolčil s ďáblem, a začala na jeho pozemcích hloubit ropné vrty," vykládá Benada o počátcích ropného průmyslu na našem území.

V době největší slávy produkovalo naleziště až polovinu veškeré ropné produkce Rakousko-Uherska. O surovinu začal být velký zájem a těžba se ze slovenského pohraniční rozšířila i na jih Moravy.

První pokusy během světové války byly neúspěšné. Podařilo se to až za první republiky vrtem na Nesytu u Hodonína a po něm následovaly další. "Nálezy ropy na jižní Moravě byly hlavně podél koryta, které si řeka Morava vyhloubila na zlomu zemské kůry," dodává Benada.

Ropná a plynařská tradice na jižní Moravě zůstala, z vrtu na dně Nesytu se těžilo až do 70. let minulého století.

Dnes jsou v regionu kromě několika aktivních ložisek i zásobníky plynu, které by v případě nutnosti dokázaly pokrýt spotřebu republiky asi na měsíc a půl.

Největší ložiska využívaná na podzemní zásobníky plynu mají v Dolních Dunajovicích či Dolních Bojanovicích.

Zatímco ropa i plyn natrvalo zakotvily nejen v průmyslu, ale i v domácnostech, Ján Medlen zemřel zapomenut poté, co se marně pokoušel získat svoje pozemky a s nimi i zisky z ropy zpátky.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4...
Úředník prošvihl termín na podání dotace, část škody nyní Brnu splácí

Projektový manažer zaspal termín pro evropskou dotaci na obnovu parku v Lužánkách a město přišlo o více než půl milionu korun. Dnes musí Brnu část škody...  celý článek

Brněnské letiště.
Kraj pošle miliony na rozvoj leteckých linek. Ve hře je šest nových

Jihomoravský kraj přesune deset milionů korun z rezervního fondu pro mimořádné ekologické škody na rozvoj nových leteckých linek z Brna. Schválili to krajští...  celý článek

Hana Bučková založila při Dětské nemocnici v Brně specializované pracoviště pro...
Pacienty s nemocí motýlích křídel vůbec nepoznáte, říká primářka Bučková

Na návsi v Dolních Dunajovicích se v sobotu večer sejdou čeští hudebníci, aby velkolepým koncertem pomohli lidem s nemocí motýlích křídel. Na jeden milion...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.