Osádka těžebního vrtu v Gbelech. Uprostřed stojí závodní Arnošt Thon

Osádka těžebního vrtu v Gbelech. Uprostřed stojí závodní Arnošt Thon | foto: Muzeum naftového dobývání a geologie Hodonín

Mysleli, že je šílený. Ale on tu ropu v budoucím Československu našel

  • 28
Už je tomu více než sto let, co v budoucím Československu poprvé objevili ropu. Ve slovenských Gbelích ji našel rolník Ján Medlen, o pár let později vznikaly vrty i na jižní Moravě. V roce 1919 se na dně odvodněného rybníka Nesyt u Hodonína podařilo vyhloubit 237 metrů hluboký vrt.

"V roce 1854 byl v Haliči vyhlouben první vrt na ropu a zvěsti o něm se rychle šířily Evropou," popisuje dobovou situaci Stanislav Benada, zakladatel Muzea naftového dobývání a geologie.

Zaslechl je i Slovák Ján Medlen, který se z vojny vrátil do Gbel na moravsko-slovenské pomezí. Po rodičích tu zdědil několik malých pozemků, rozsetých po dědině. Prodal je a koupil místo nich bažinaté území dál od vsi.

Lidé ho měli za blázna, on ale při odvodňování území narazil na místa, která bublala a občas i hořela. Na svou dobu byl Medlen vzdělaný a tušil, jaký objev má na svém pozemku.

"Postavil si plynovod až ke kovářské výhni, kterou měl v domě, a plynem topil celé dva roky," dodává Benada. Nález ohlásil, rychtář ale hornímu úřadu potvrdil, že jde o podivína. Rozruch způsobil až výbuch nahromaděného plynu na jaře roku 1913.

"Shodou náhod jel kolem vlak a cestující o tom, co viděli, informovali vrchnost. Komise, která z Vídně přišla, už na rozdíl od místních nevěřila, že se Medlen spolčil s ďáblem, a začala na jeho pozemcích hloubit ropné vrty," vykládá Benada o počátcích ropného průmyslu na našem území.

V době největší slávy produkovalo naleziště až polovinu veškeré ropné produkce Rakousko-Uherska. O surovinu začal být velký zájem a těžba se ze slovenského pohraniční rozšířila i na jih Moravy.

První pokusy během světové války byly neúspěšné. Podařilo se to až za první republiky vrtem na Nesytu u Hodonína a po něm následovaly další. "Nálezy ropy na jižní Moravě byly hlavně podél koryta, které si řeka Morava vyhloubila na zlomu zemské kůry," dodává Benada.

Ropná a plynařská tradice na jižní Moravě zůstala, z vrtu na dně Nesytu se těžilo až do 70. let minulého století.

Dnes jsou v regionu kromě několika aktivních ložisek i zásobníky plynu, které by v případě nutnosti dokázaly pokrýt spotřebu republiky asi na měsíc a půl.

Největší ložiska využívaná na podzemní zásobníky plynu mají v Dolních Dunajovicích či Dolních Bojanovicích.

Zatímco ropa i plyn natrvalo zakotvily nejen v průmyslu, ale i v domácnostech, Ján Medlen zemřel zapomenut poté, co se marně pokoušel získat svoje pozemky a s nimi i zisky z ropy zpátky.