Spolu tímto podnikem se na Týdnu kávy představí šedesát kaváren z Brna a třicet ze zbytku republiky.
Kolik káv denně vypijete?
Přes den kávu spíš ochutnávám, takže to není tak, že bych vypil celý šálek. Ale v součtu to může být třeba i deset nebo patnáct šálků, když zkoušíme nové druhy. Ke snídani ale piji čaj.
Proč jste se vlastně přestěhoval do Brna?
S ženou jsme věděli, že chceme pryč z Prahy, a taky, že se přesuneme někam na Moravu. Brno bereme jako ideální variantu. Je to na jižní Moravě, kde se narodila žena, a taky kousek od „mé“ Vysočiny. Zároveň je to dost velké město, kde by se dala založit kavárna. Chtěl bych dělat třeba i kávová školení.
Liší se nějak kavárenský svět v Praze a v Brně?
Praha je dravější. Je tam více cizinců, větší konkurence. Kavárníci jsou tam malinko snaživější. V Brně to má své tempo. Když sem dorazí lidé z Prahy, domů se pak vracejí a obdivně vyprávějí, jak jsou tu všichni v klidu a nikam nespěchají. Podnikání ale přeci jenom musí mít nějaký životní rytmus. Proto bych si chtěl vzít něco dobrého z Prahy a zkusit to přenést sem.
Co to znamená být baristou roku? Je to zodpovědnost?
Bylo by skvělé, kdyby se člověk, který vyhraje, snažil něco měnit. V Česku je ohledně kávy ještě hodně práce. Nejen co se týká kaváren, ale třeba i hotelových škol. Ale že by barista upozornil, že správně je to jinak, než se to ve většině kaváren dělá, a všichni hned poslechli, to tak zatím nefunguje. (úsměv)
Co poradit laikovi, který by chtěl pít opravdu dobrou kávu?
Měl by si najít nějakou dobrou blízkou kavárnu a prostě začít zkoušet. Důležité je být otevřený. Když se lidí zeptáte, zda mají rádi kávu, devět z deseti řekne ano. Jsou ale zvyklí pít pořád to samé a už nejsou ochotní ochutnávat různé druhy. Vždycky to srovnávám s čajem či vínem. Čím více druhů člověk okusí, může je srovnávat a lépe může zjistit, co mu opravdu chutná. Káva se dá degustovat i doma. Stačí k tomu mlýnek a miska. Ideální je samozřejmě nápoj nedochucovat. Pokud do něj hodím dva cukry a naleji mléko, pravou chuť kávy neucítím.
Dá se říct, co se u nás nejvíce pije?
Určitě mléčné nápoje. Cappuccina, v těsném závěsu latte. Kultura espressa u nás není tak rozvinutá jako třeba v Itálii, kde ho lidé pijí na stojáka. U nás si kávu zákazníci chtějí vychutnávat dlouho, tomu nahrávají mléčné nápoje. Ale postupně se to mění.
A co káva, kterou si lidé nosí v kelímku s sebou po městě? V Brně je to fenomén.
Je to na každém. Já si kávu do kelímku vezmu jen v nejnutnějším případě. Vypít kávu netrvá tak dlouho. Snažím se dát si ji z hrníčku, protože mně to tak víc chutná. Kelímky bývají větší. Poměry mléka a kávy bývají jiné. Navíc espresso v kelímku rychle chladne. Ale samozřejmě chápu, že když někdo spěchá do práce, volí raději kelímek.
Chtějí od vás lidé udělat „turka“?
Pracoval jsem doteď v kavárně, která měla takový věhlas, že lidé tam s takovými přáními nechodili. Jednou za měsíc se někdo zeptal. Barista na to musí být připravený. Asi by neměl odvětit ne, tohle nesmíte pít, musíte začít pít toto. Spíš je dobré snažit se lidi co nejlépe navést.
Kam v Brně zajdete na dobrou kávu vy?
Mám rád V Melounovém cukru, proto tam chci nějakou dobu působit. Dále Cafe Mitte, pražírna Gills Coffee. V Brně rozhodně je, kam si zajít na dobrou kávu.
Týden kávyVýběr z programu
|
