Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Koronavirus si náš strach a úzkost tolik nezaslouží, tvrdí epidemioložka

  6:05
Podle vedoucí jihomoravských epidemiologů Renaty Ciupek se kvůli koronaviru neprávem upozaďují jiná onemocnění. Hygienici musí dál pacifikovat i další infekce, třeba případ několikanásobně nakažlivějších spalniček, který se vyskytl ve skupině 150 lidí.

Renata Ciupek v hygienické službě pracuje přes 25 let. Od roku 2005 šéfuje protiepidemickému odboru krajské hygienické stanice se sídlem v Brně. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Když si člověk do vyhledávače článků v mediích zadá jméno šéfky protiepidemického odboru jihomoravské hygieny Renaty Ciupek, vyjede mu od 1. března na tisíc odkazů a naprostá většina v souvislosti s koronavirem. Právě její odbor nese na jižní Moravě hlavní břímě toho, co se kolem pandemie dělo a stále děje. „Koronavirus si náš strach a úzkost tolik nezaslouží,“ tvrdí epidemioložka.

Bezmála tisíc citací za čtyři měsíce – za takové PR by se nemusela stydět ani filmová hvězda, a co by za to dal leckterý politik... Měla jste vůbec čas na práci?
V té jsem byla sedm dní v týdnu, ale už mi vůbec nezbýval čas na rodinu a domácnost. Přicházela jsem do práce zhruba na šestou, o dvanáct hodin později jsem se přemístila domů a pokračovala tam. To období bylo ale mnohem delší. S koronavirem jsme začali pracovat už koncem ledna.

Jak to? To se přece ještě pořádně neřešil ani v Itálii...
Ale už koncem ledna byly zaznamenané první případy mimo Evropu a k nám se vraceli zahraniční studenti na letní semestr, takže jsme už tehdy dělali testy na covid-19 těm, kteří měli potíže – kašel, teploty a dýchací problémy. Žádný případ se ale nepotvrdil. A mnohem častěji se na nás obraceli i kolegové ze záchranky. Ptali se, co s pacientem, který má příznaky podobné koronaviru, je cizinec nebo ze zahraničí přijel.

Kdy vás zavalily přetížené linky?
Když se zhoršila situace s Itálií. Stalo se z nás takové poradenské centrum. Odpovídali jsme na otázky, jestli lidé mohou odjet do ciziny nebo co dělat po návratu z lyží. To bylo v době, kdy v Česku ještě nebyly žádné případy. A my jsme dělali to, co vždycky. Zajišťovali odběry a čekali, jak dopadnou. Byly to a stále jsou testy z výtěrů z nosohltanu, které jsou spolehlivé a potvrdí výskyt viru. První případy se v kraji objevily až 11. března.

A před měsícem jste oznámila, že končíte s denními zprávami o koronavirové situaci v kraji a vracíte se k týdenním reportům. Znamená tedy i tohle, že jsme už za vodou?
Na jižní Moravě se to tak začalo jevit už v druhé polovině dubna. Nejvyšší výskyt byl na přelomu března a dubna, kdy jsme za jeden den měli 34 případů. Pak začaly ubývat. A už několik týdnů pozorujeme, že příznaky jsou mírné, trvají dva či tři dny, ale někdy chybí úplně. Občas počet vyskočí, ale ne dramaticky. Třeba jsme zaznamenali rodinnou oslavu, po které se nakazilo 15 lidí. Ne všichni byli přímo na místě, ale postupně si virus do rodin zavlekli. Opět se potvrdilo, že s infikovaným člověkem musíte být delší dobu a v těsném kontaktu – v rodině či v zaměstnání. Z náhodného setkání se podle našich zkušeností nenakazíte. To by musely být nemocné prodavačky v supermarketech. A ty se prakticky nenakazily.

Na jižní Moravě byl vůbec průběh slabší – žádné velké ohnisko, které by zavřelo nějakou lokalitu. Asi nejvíc případů bylo v Břeclavi. Proč právě tam?
Hraniční přechody na Břeclavsku jsou totiž prvním místem, kde se lidé zastavují cestou z ciziny – na jídlo nebo aby natankovali. A to nejen Jihomoraváci, ale z celé republiky a třeba i Polska. Podobná situace byla zpočátku i na Znojemsku.

Souvisí to nějak s pendlery?
S nimi u nás problém nebyl. Do určité doby přecházet hranice nemohli, a když už mohli, tak se to hlídalo.

Podle aktuálních dat bylo v kraji 662 nakažených, jsme pátí v republice. Je to číslo vypovídající?
Prezentace v absolutních číslech je zavádějící. Navíc mapuje případy od začátku epidemie a mezitím se už více než pět stovek lidí uzdravilo. Nyní máme ani ne sto pozitivních pacientů na celý kraj a ti jsou vesměs bez příznaků. Srovnatelný je jen přepočet na sto tisíc obyvatel. A to je nyní osm osob. Pro srovnání – hranice pro začátek chřipkové epidemie je nejméně 1 700 pacientů na stejný počet obyvatel.

Ale koronavirus přece musí být nebezpečnější, jinak by se nevyhlašoval krizový stav, nezavíraly školy a hospody...
Ze startu jsme nevěděli, co vše to udělá, tak jsme byli ostražití a připravovali rozsáhlá opatření – další lůžka pro hospitalizaci či provizorní nemocnici na výstavišti. Naštěstí to nebylo třeba. Je však otázka, jestli informace, které k nám prosakovaly ze zahraničí, byly úplně relevantní. Zda nás spíš neděsily. Na sítích se třeba objevovaly dokola stejné záběry z určitých míst Itálie, přitom v ostatních částech byl klid.

Vy hygienici jste byli hlavně v počátcích kritizováni – že se vám nikdo nedovolá, a když ano, nic se nedozví. Jak jste to vnímala?
Špatně, dělali jsme, co jsme mohli. Pracovali jsme nonstop, naše linky byly totálně přetížené. Než jsem dokončila jeden hovor, už jsem měla na lince deset dalších. Ještě teď mi z toho naskakuje husí kůže, když si na to vzpomenu. Až na konci března nastoupili medici, kraj mezitím zavedl krizovou linku, posílili jsme pohotovostní číslo o další a pomáhali nám kolegové z ostatních pracovišť naší hygienické stanice.

Řešili jste vůbec také něco jiného než jen nový typ koronaviru?
Samozřejmě, ostatní infekce nezmizely, jsou tu pořád. Museli jsme se třeba vypořádat s výskytem spalniček v kolektivu 150 lidí. Byl to zahraniční filmový štáb, který potřeboval odjet do Prahy, kde už koronavirus byl. Znamenalo to rychle je vyšetřit a naočkovat. Spalničky jsou totiž extrémně nakažlivé. V souvislosti s koronavirem se hodně mluvilo o reprodukčním čísle – tedy kolik dalších lidí jeden infikovaný člověk nakazí. Pohybovalo se v nejvyšších hodnotách kolem trojky, pak klesalo na jedna a pod jedna. U spalniček je to osmnáct.

Co když někdo vyšetření na covid19 potřebuje nyní? Změnilo se něco ve vašem přístupu?
Stejně jako v jiných případech, kdy má člověk zdravotní problém, musí kontaktovat svého praktického lékaře. Stále fungují takzvaná odběrová místa a na záchrance mají pohotovostní skupinu, která v určitých dnech vyjíždí za pacienty. My nastupujeme ve chvíli, kdy nám laboratoř nahlásí pozitivní výsledek. Obratem pacienta kontaktujeme a zjišťujeme všechny okolnosti onemocnění – kde byl, s kým se tam setkal, kde bydlí a pracuje a podobně. Zkrátka tak, jak to děláme vždy i u jiných infekčních onemocnění.

A co chytrá karanténa? Na přelomu března a dubna se pilotně rozjížděla v Jihomoravském kraji a byly s tím docela problémy...
Přišlo to v době, kdy jsme měli největší počet nakažených a několik set vyřešených případů bez chytré karantény, naší klasickou metodou. Pilotní projekt byl časově mimořádně náročný a jeho původní podoba si vyžádala celou řadu změn, které vycházely z naší každodenní praxe epidemiologických šetření a rozhovorů s pacienty. Původně to dokonce mělo být jakési call centrum mimo nás, což je pro práci epidemiologa nepřijatelné.

Zastánci projektu nicméně tvrdili, že se hygienici nechtějí seznamovat s novými systémy.
To se nás dost dotklo a hodně nás tohle nařčení trápilo. Nevím, kdo z nás chtěl dělat hlupáky. Málokdo ví, že s informačními systémy pracujeme v hygienické službě už nějakých 40 let. Ale informační systémy se pořád vyvíjejí a tady je prostor pro pomoc. Když si třeba potřebuji do zprávy vložit graf, musím si ho udělat v Excelu a to mě zdržuje. Takže není to o změně celého informačního systému, ale o inovaci toho současného, který je využíván pro všechny infekční choroby.

Přinesl podle vás koronavirus něco pozitivního?
Zprůhlednily se vztahy mezi lidmi, ukázalo se, kdo je kdo. A já jsem si ověřila, že mám kolem sebe tým lidí, na které se můžu spolehnout. A cením si i vynikající spolupráce s laboratořemi. Tito odborníci nejsou veřejnosti tak na očích, ale na nich stojí diagnostika onemocnění. A oni nám nepřetržitě hlásili výsledky, abychom mohli promptně reagovat. A také pacienti byli nesmírně vnímaví a ukáznění. I díky tomu nedošlo k masivnímu rozšíření nákazy. Z celého počtu nakažených jsme museli jen ve dvou případech nařídit hospitalizaci, protože pacient nechtěl spolupracovat.

Bála jste se, že se nakazíte i vy?
Nebála. V první fázi jsme sice byli ostražití, ale postupně jsme zjistili, že když dodržujete, co máte – zakrýváte si nos a ústa a dezinfikujete ruce, není se čeho bát. Máme tu opravdu i jiné problémy.

Takže co nám akutně nejvíc hrozí?
Klíšťata. Pro ně je nyní ideální počasí – vlhko a teplo. Klíšťová encefalitida je záludná v tom, že není známá specifická léčba, organismus se s ní musí víceméně vypořádat sám. Nakažená klíšťata se tradičně nejvíc vyskytují v lesích a na loukách kolem Brna, ale například také na zahrádkách, v městských parcích. A tradičně se nám s létem vracejí průjmové infekce. Nejrizikovější jsou domácí akce – grilovačky, oslavy, nedostatečně tepelně upravené pokrmy a dezerty se syrovými vejci, tedy krémy či moučníky za studena.

Máme se přesto ještě bát návratu koronaviru?
Těžko říct s jistotou. Viry se mění a vracejí, typickým příkladem je virus chřipky. Osobně se ale nejvíc bojím návratu paniky. Protože to, co nás oslabuje, je strach a úzkost z infekce, která si to nezaslouží. Na podzim přijde každoroční vlna viróz, lidé budou kašlat, smrkat, budou mít teploty a obávám se, aby tomu zase nezačali propadat.

Renata Ciupek

  • Absolvovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a postgraduální studium v Praze, má atestaci v oboru hygiena-epidemiologie. V hygienické službě pracuje přes 25 let. 
  • Od roku 2005 šéfuje protiepidemickému odboru krajské hygienické stanice se sídlem v Brně. 
  • Řadu let vedla také ordinaci pro očkování a poradnu AIDS. 
  • Pedagogicky působí v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, věnuje se postgraduální výuce praktických lékařů. Pravidelně publikuje v odborném tisku a přednáší na celostátních i mezinárodních odborných fórech. Je členkou České lékařské společnosti J. E. Purkyně či České vakcinologické společnosti.
  • Nejčtenější

Nedávno odvolaný exekutor je po smrti, podle soudu zneužíval peníze dlužníků

22. dubna 2024  15:56

Před necelými dvěma týdny Nejvyšší správní soud odvolal z funkce brněnského exekutora kvůli...

Zastřelil se nad propastí. V Macoše ukončil svůj život vězeňský dozorce

22. dubna 2024  20:47

Jihomoravská propast Macocha má další oběť. Na začátku víkendu do ní spadl muž středního věku. S...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Plánovaný podzemní tunel na D43 v Brně má být zkrácený, starostové protestují

19. dubna 2024  6:05

Chystaná podzemní trasa dlouho slibované silnice je v dokumentech zkrácená i přes původní sliby....

Vrátili se problémoví Romové, zmínila starostka. Komunita chce její rezignaci

26. dubna 2024  16:13

Vlnu nevole a odsouzení rozpoutala svými výroky na adresu Romů poslankyně a starostka brněnských...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Novým majitelem Zbrojovky Brno se stal hokejový boss Libor Zábranský

25. dubna 2024  11:25,  aktualizováno  13:52

Majitelem fotbalové Zbrojovky Brno se stal Libor Zábranský, šéf hokejové Komety. V tiskovém...

Basketbalistky USK zvládly třetí finále bez problémů, titul mají na dosah

26. dubna 2024  19:30,  aktualizováno  21:17

Basketbalistky USK Praha porazily doma ve třetím ligovém finále Žabiny Brno 83:61. V sérii vedou...

Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení

26. dubna 2024  18:16

Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...

Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat

26. dubna 2024  17:24

Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...

Za hudbu musíme bojovat, lidé si chtějí zážitek prožít pospolu, říká šéfdirigent

26. dubna 2024

Premium Začínal jako klavírista ve školním souboru, postupně vedl orchestry po celém světě a před šesti...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...