Každý rok do dopravy teče přes tři miliardy korun. Kvůli pandemii ale zbude podle Crhy jen sto milionů na nové opravy silnic. „Silnice opravdu nejsou v dobrém stavu, ale rád bych i přes nižší příjmy, které kraj v tuto chvíli má, investoval, co nejvíce to půjde,“ slibuje Crha, jenž práci radního kombinuje s postem starosty ve dvacetitisícovém Blansku.
O opravách se mluví pořád. Nenastalo ale přece jen zlepšení? Minulé vedení se každý rok chlubilo tím, že rozbitých silnic ubývá. V tabulce, kterou pravidelně předkládalo, se píše, že v roce 2016 byla více než polovina kilometrů krajských silnic v havarijním či nevyhovujícím stavu, zatímco teď je to zhruba čtvrtina.
Nedokážu říct, jestli se to zlepšilo o tolik. Podle částek, jaké se dávaly na opravy, je patrný pokles investic od roku 2010, ale je pravda, že poslední čtyři roky se to zlepšilo. Kus práce se tedy sice udělal, to nepopírám, ale silnice mají opravdu velký deficit. Je to také o prioritách, tedy kam se peníze dávaly. V minulosti šly hodně na dotace, jeden rok to bylo dokonce 800 milionů, takže o to méně se pak dá na opravy. Chci tedy pokračovat v trendu a dávat do silnic nejméně tolik, kolik šlo doposud, a nejlépe ještě více.
Takže kolik čistě na opravy?
Asi miliarda jde Správě a údržbě silnic, k tomu jsou ještě evropské dotace a poslední roky chodí i příspěvky ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Na letošek ministr dopravy deklaroval, že by stát poslal krajům na jejich silnice čtyři miliardy, což by pro nás dělalo asi 300 milionů. Tyto peníze už dnes plánujeme investovat do mostů, protože je nutné do nich každý rok investovat aspoň 250 až 270 milionů. Teď máme v kraji asi 17 mostů v havarijním stavu a je potřeba to řešit.
I díky úpravám daňového balíčku a kompenzacím nebude mít Jihomoravský kraj příjmy tak osekané, jak hrozilo. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) slíbil, že velká část peněz, které získáte zpět, by měla mířit právě na silnice. Už víte, kolik to bude?
V tuto chvíli ne. Nemělo by to ale být méně než 200 milionů, aby se něco vůbec mohlo začít. Dnes totiž máme rozdělané stavby, na něž zatím v rozpočtu chybí finanční krytí. Nula tak není jen na nové investice, ale i ty rozpracované. Na pokrytí potřebujeme zhruba 54 milionů.
Takže zbývá asi 150 milionů?
Ani to ne, protože třeba 30 milionů půjde na výkupy pozemků, další zase na různá opatření, jako jsou protihlukové stěny. Na komplexní rekonstrukce a zahájení nových staveb tak zbude zhruba sto milionů.
Hejtmanství už od loňska pro celý kraj soutěží nové autobusové dopravce, s nimiž se poslední roky přel kvůli navyšování mezd. Jak se nový výběr daří?
Asi třicet procent ze zakázky už máme pod smlouvami, u dalších se někteří neúspěšní dopravci odvolávají k antimonopolnímu úřadu, takže se to tím zdržuje.
Výpovědní lhůta je ale už jen do konce dubna. Pokud do té doby nebudete mít nové dopravce, nenastane hluché místo, kdy na některých místech nebude mít kdo jezdit? Nehrozí kolaps veřejné autobusové dopravy v kraji?
Bude to složité, ale v takovém případě musíme vyjednat dohodu třeba se stávajícími dopravci, protože autobusy jezdit musí. Je to sice nepříjemné, ale taková je realita. S výběrovými řízeními se mělo začít dříve. Dopravci mají totiž devět měsíců od podpisu na to, aby začali jezdit. Může se tak stát, že se nástup nové společnosti prodlouží do podzimu nebo do konce roku. Já ale doufám, že někteří začnou skutečně jezdit od května. Je nutné také říct, že soutěžní kritéria byla nastavená tak, že z 80 procent se posuzuje cena. Tím, jak se ale trh globalizuje, uspějí často velké kolosy a některé tradiční regionální firmy ne, ale my s tím nic neuděláme. Kdyby to ale bylo třeba pouze podle ceny, tak se pořadí uchazečů změní.
Vy byste vybíral jen podle ceny? Každopádně o podmínkách rozhodlo už minulé vedení kraje...
Přesně tak. V dnešní době je možné dát do podmínek, které se nehodnotí, že vozový park musí být kvalitní a nízkopodlažní. Pro mě je důležitá hlavně cena, protože platby na dopravní obslužnost v kraji výrazně narostly, jak se zvyšovaly mzdy. Dnes je to ročně kolem 2,3 miliardy korun z krajského rozpočtu.
Jenže právě kvůli zvyšujícím se mzdám je levnější doprava spíš utopie. Je tak na stole plán zdražení krajských jízdenek? Jejich cena je stejná skoro desetiletí...
Skutečně se vede úvaha, že by od poloviny roku došlo třeba k desetiprocentnímu nárůstu. Je to ale politické rozhodnutí a musí na tom být shoda s Brnem, které v tuto chvíli není zdražování příliš nakloněné.
Vy jako krajský radní pro dopravu jste pro desetiprocentní zdražení?
Tím, že je jízdné deset let stejné a všechny náklady rostly, tak to má logiku, ale musí být nějaká hranice, aby se lidé neodvrátili od cestování veřejnou dopravou. Proto vidím deset procent jako maximální hranici. Samozřejmě bych ale byl nejradši, jako každý, kdyby se nezdražovalo.
Krátce po nástupu do funkce radního jste se nechal slyšet, že debatujete o vzniku krajského autobusového dopravce. Vyhnuli byste se zmiňovaným soutěžím nových dopravců, jež jsou zdlouhavé, a navíc byste si lépe kontrolovali náklady. Je tenhle krok opravdu ve hře?
Nová koalice o tom zatím nediskutovala, ale ještě před volbami kraj zadal analýzu, která má říct, co všechno to bude obnášet, pokud takovou společnost zřídíme, a zda by to pro nás bylo opravdu lepší. Někdy v únoru k tomu předložím materiály členům rady, abychom se o této možnosti pobavili. Pokud se pro tento krok nakonec rozhodneme, nevznikne dopravce, který hned od začátku obhospodaří autobusovou dopravou celý region, ale třeba polovinu linek. Kraj by tak na daném území mohl být konkurentem soukromým společnostem, měli bychom sami přehled o nákladech a ty firmy by se musely srovnat, jinak tu dražší logicky nahradíme naší krajskou. Uvidíme, jak dopadne analýza, ale já jsem toho názoru, že bychom o něčem takovém měli vážně uvažovat.
Za jak dlouho může jít o realitu?
Myslím, že pokud se pro tuto cestu nakonec rozhodneme, padlo by tohle volební období kompletně na přípravu, aby se celý projekt mohl od roku 2024 spustit.
Ale to by znamenalo nakoupit desítky, možná stovky autobusů, podobně jako když teď kraj kupuje vlastní vlaky...
Tak to přesně je, museli bychom si zajistit vozový park. Tohle vše musí osvětlit zmíněná analýza.
Jako politik ODS jste mě celkem překvapil, protože občanští demokraté hovoří o štíhlém státu, který má dělat co nejméně věcí. Ale vy naopak chcete, aby se veřejný sektor vydal na normální trh a podnikal, místo toho, aby to přenechal soukromníkům.
Aby veřejné peníze obhospodařovaly privátní subjekty, není o tom, jestli je něco více pravicové, nebo není. To je stejné, jako když pod městem máte technické služby, nebo je dáte na starost soukromníkovi. Mám zkušenosti z Blanska, kde v minulosti byly technické služby privatizovány a po nějakých deseti letech se znovu zakládaly.
Takže vám to dává smysl i v mnohem větším měřítku na kraji?
Když si teď vezmu vývojovou řadu výdajů na veřejnou dopravu v kraji, tak se to dostává do takových rozměrů, kdy přemýšlím, jestli neexistuje jiný způsob, jak ji řešit a jak ušetřit. Pak je taky problém v tom, že když vám nějaký dopravce vypadne či zkrachuje, nemáte možnost, jak ho rychle nahradit a díru zacelit. To je totéž jako dopravní podnik. Brno by ho taky mohlo dát soukromého sektoru, ale je to městská akciovka a o privatizaci žádná strana ve vedení Brna nikdy ani nepřemýšlela. Neřekl bych, že je to tedy o znárodňování, ale spíš existují zkušenosti z měst. A rozhodně nejsme jediným krajem, který o něčem takovém začíná přemýšlet.
Jiří Crha (60)
|
