Mluvčí brněnské Charity Diana Tuet-Lan Kosinová.

Mluvčí brněnské Charity Diana Tuet-Lan Kosinová. | foto: Tomáš Hájek

Děti uprchlíků přicházejí podchlazené a unavené, popisuje mluvčí charity

  • 57
O víkendu se Diana Tuyet-Lan Kosinová vrátila z cesty po Balkáně, kde společně s kolegy z brněnské diecézní charity rozdávali potřebné věci a zjišťovali, kde všude ještě můžou pomoct. Projela celou trasu z Řecka až po rakouské hranice, kterou putují uprchlíci.

„Náročnou cestu absolvuje čím dál víc rodin s dětmi, které často přicházejí podchlazené a unavené,“ říká mluvčí charity.

Kde jste na trase, kterou proudí do západní Evropy uprchlíci, nejvíc pomáhali?
Zaměřili jsme se hlavně na Slovinsko, kde dlouhodobě působíme. Teď uvažujeme, že od února vyhlásíme speciální sbírku i pro Řecko a Makedonii, kde je to potřeba.

Z jakého důvodu?
V Aténách jsme navštívili sociální kliniku. Doručili jsme zdravotní materiál v hodnotě 3 100 eur, nakoupený z našeho konta pro uprchlíky, na které lidé zaslali přes dva miliony korun. Jde především o obvazy a desinfekce. Působí tam 45 dobrovolníků, zejména lékařů, psychologů a sociálních pracovníků. Klinika poskytuje ošetření zdarma jak migrantům, tak i Řekům, kteří se kvůli vleklé ekonomické krizi ocitli mimo systém zdravotního pojištění. Řecko jako jediná země na trase řeší problém navíc.

Co máte na mysli?
Sousední Makedonie pouští dál po řádné registraci jen válečné uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Všichni ostatní se musí vrátit zpět do Atén. Jsou to hlavně Afričané. Řecko je nedeportuje zpět, protože na to nemá kapacity. Mluvíme o asi deseti procentech z celkového počtu uprchlíků, takže o tisících lidí, kteří spadají automaticky do kategorie ekonomických migrantů. Snaží se žádat o azyl v Řecku. Nicméně co s nimi bude dál, není jasné, protože země je sama v krizi.

Jak se k nim chovají Řekové?
Velmi mě to překvapilo, ale navzdory vlastní špatné ekonomické situaci lidé necítí vůči uprchlíkům žádnou averzi. Pomáhá jim spousta místních i dobrovolníků, setkávali jsme se s velkých pochopením.

S čím se teď v zimě potýkají lidé, kteří přicházejí do Evropy?
Především jsou podchlazení, takže potřebují teplé oblečení a jídlo, proto také pokračuje sbírka v Rosické ulici v Brně, kde je otevřeno každý pracovní den. Na cestě už vznikly pevné velkokapacitní tábory, mnohem lépe vybavené než na podzim. Balkán se stává tranzitní cestou, kde se zdejší země snaží lidi co nejméně zdržovat v táborech. Oproti začátkům, kdy byla Evropa situací překvapena, přichází v současnosti asi 1 500 lidí denně. Zimní období vlnu pozastavilo, ale počítá se s tím, že na jaře bude situace stejná jako koncem loňského roku, kdy se počty příchozích pohybovaly kolem 5 až 10 tisíc za den.

Mění se nějak složení uprchlíků?
Byli jsme několikrát svědky příjezdu trajektu z řeckých ostrovů do přístavu Pireus nedaleko Atén a podle mých osobních odhadů se oproti létu a podzimu poměr dětí, žen a rodin v zimních měsících překlopil. Je jich víc než samostatných mužů. Neočekávala jsem, že se budou i v zimě vydávat na tak náročnou cestu.