Zpěvák a baskytarista „Kissáků“ Gene Simmons je důkazem, že v jejich koncertech...

Zpěvák a baskytarista „Kissáků“ Gene Simmons je důkazem, že v jejich koncertech zdaleka nejde jen o hudbu. Rockovou show dotvářejí kostýmy, líčení a výrazné ohňové i světelné efekty. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pití a fetování vás neudělá chytřejší ani vtipnější, líčí frontman Kiss

  • 41
Povídá se o něm, že má nejdelší jazyk mezi rockery. Jestli je to pravda, frontman kapely Kiss Gene Simmons neví, rozhodně ale jazyk rád vyplazuje. Přesvědčit se o tom mohou 20. května v Brně na výstavišti i zdejší fanoušci.

Sedmašedesátiletý zpěvák a baskytarista pocházející z Izraele to umí na pódiu v démonickém kostýmu a černobílé masce pěkně roztočit.

„Ve skutečnosti jsem velmi konzervativní a tichý,“ tvrdí o sobě zakládající člen skupiny proslavené bizarními kostýmy, výrazným černobílým líčením a pyrotechnickou show při koncertech.

Jak dlouhý je váš jazyk?
Nikdy jsem ho neměřil. Ale všichni si myslí, že je velmi dlouhý.

Koncert v Brně je skoro vyprodaný. Na co se vaši fanoušci můžou těšit?
Zahrajeme písničky z našeho prvního alba, které jsme nahráli před 43 lety, až po ty současné. Samozřejmě budeme mít velké pódium. Vždy rád vzpomínám na chvíle, které jsem v Česku strávil. Jídlo, historie, ale hlavně ženy. Mám rád je a myslím, že ony mají rády mě.

V Brně budete mít koncert poprvé. Slyšel jste o tomto městě už někdy předtím?
Dříve jsem býval učitelem a pamatuji si, že okolo roku 1640 se u Brna odehrála bitva. Myslím, že to byl rok 1645. Zajímal jsem se totiž o to, jak jednotlivá města a jejich vládci v té době mezi sebou válčili. Takže si vzpomínám na jednu slavnou bitvu. Víte, jakou myslím?

Bylo to obléhání Švédy za třicetileté války, přesně jak říkáte, v roce 1645. Překvapuje mě, že znáte zrovna tohle. Řekla bych, že to nevědí ani někteří Brňané.
Historie je velmi důležitá. Vy mluvíte anglicky, česky a jak ještě?

Trochu francouzsky.
Vous etes l’amour de ma vie. (Jste láska mého života. – pozn. red.)

Koncert Kiss v Brně

Skupina Kiss zahraje na brněnském výstavišti v sobotu 20. května. Přijede ve složení: baskytarista a zpěvák Gene Simmons, kytarista a zpěvák Paul Stanley, kytarista Tommy Thayer a bubeník Eric Singer.

Brno bude jejich jedinou českou zastávkou při evropském turné. Hned na druhý den pokračují do Vídně. Už teď je jasné, že fanoušků dorazí přes 20 tisíc.

Vstupenky jsou ještě k dispozici, ačkoli podle organizátorů zejména ty na sezení rychle mizí. Jejich cena začíná na 990 korunách a končí na 2 190 korunách.

Říká se o vás, že jste měl pět tisíc žen. Víte, že o holkách z Brna se říká, že jsou hezčí než ty z Prahy?
(smích) Takže tohle si holky z Brna o sobě myslí. Praha má velmi krásná děvčata. Ale myslím, že i v Brně budou velmi výjimečná.

Zdržíte se ve městě chvíli?
Budeme v Brně jen jeden den. Odehrajeme koncert a pak musíme dál.

Máte vůbec čas objevovat města, když jste na turné a neustále cestujete?
Samozřejmě. Chci vidět památky, najíst se v místních restauracích, potkat místní lidi.

Na svůj věk jste ve velmi dobré kondici. Jak to děláte, že máte na pódiu pořád tolik energie?
Musíte chodit do posilovny, musíte jíst méně sladkostí. Je to jako s autem. Když máte auto, musíte jej udržovat v provozu. Pokud jen stojí v garáži, nebude fungovat tak, jak má. Musíte být pořád v pohybu. Uvidíte, že naše show má teď mnohem větší energii než před dvaceti lety.

Vy jste prý také nikdy neexperimentoval s drogami, dokonce ani nepil alkohol. To mi moc k frontmanovi slavné rockové kapely nesedí.
Je to tak. Ani jsem nikdy nekouřil cigarety. Pití, fetování a kouření vás neudělá chytřejší, rychlejší ani vtipnější. Nemá to na vás žádný pozitivní vliv. Když se před závodem napijete nebo si vezmete drogy, zpomalí vás to. Pravděpodobně nebudete schopná se ani závodu zúčastnit.

Jeden z vašich fanoušků, kterému je dvanáct let a taky hraje v kapele, mě poprosil, abych se zeptala, jestli pořád máte trému, když vystupujete na jevišti? A jestli máte recept, jak ji zvládnout?
Nikdy jsem trému neměl, takže ji nemám ani teď. Nikdy jsem před vystoupením nebyl nervózní. Věřím sám v sebe - a to je podle mě ta nejdůležitější věc.

Na pódiu děláte velkou show se spoustou efektů a spoustou pyrotechniky. Kdo je ale Gene Simmons ve skutečnosti, když si sundá masku?
Ve skutečnosti jsem velmi konzervativní a tichý. Dnes jsem měl volno, zůstal jsem v hotelu, díval se na staré filmy a s ostatními komunikoval jen přes telefon. Když totiž vyjdu ven, lidé se kolem mě shluknou, obklopí mě fanoušci.

Tak mi řekněte, jaký je váš oblíbený film?
King Kong. Film o velkém, avšak hodném zvířeti, které je zamilované do dívky. Příběh je vlastně stejný jako v pohádce Kráska a zvíře. Mě takové příběhy fascinují.

Nejen v USA v poslední době všichni řeší nového prezidenta. Co vy si myslíte o Donaldu Trumpovi?
Byl zvolen. Tečka. Máme demokracii a většina rozhodla, že ho za prezidenta chce. Tím to pro mě končí. Pokud vím, stouply akcie. Obchodu se daří, to znamená, že bude více peněz pro lidi. Klesá nezaměstnanost. Zbytek je politika. Všechny vlády, ať už česká, nebo americká, mají dvě povinnosti. Zaprvé udržovat občany v bezpečí a zadruhé zajistit, aby měli práci. Zbytek není důležitý.

New York je v hudbě proslavený především jako město hip hopu, punku a nové vlny. Ale jako hardrocková kapela s celosvětovou slávou jste tam spíše výjimkou. Čím to je?
Z New Yorku je jen jedna kapela, která hrála na stadionech celého světa. A to je Kiss. Žádná jiná na velkých jevištích nevystupovala. Je to z toho důvodu, že New York je město diska. Lidé tam chtějí chodit spíše na diskotéky. Když se podíváte třeba na Anglii, všechny známé kapely pocházely z Liverpoolu, Manchesteru. Prostě z malých měst. V Americe jsou takové skupiny z Texasu, Seattlu, Detroitu.

Na turné s kapelou trávíte spoustu času. S Paulem Stanleym hrajete už přes 40 let. Nemáte někdy ponorku?
To ne. Respektujeme se a na důležitých věcech se shodneme. Třeba že je potřeba tvrdě pracovat, mít úctu k fanouškům, milovat rodinu i sám sebe, nebrat drogy nebo nepít alkohol. A pokud se shodnete na těchto věcech, všechno ostatní, v čem se neshodnete, není důležité.

Máte fanoušky mezi mladými i starými. Jak to děláte?
Máme spoustu hraček, her a komiksových knih pro mladou generaci. Minulý rok jsme udělali film o tom, jak se Kiss potkají se Scooby-Dooem a jeho partou (z amerického animovaného seriálu o skupině teenagerů s mluvícím psem - pozn. red.). Viděla to spousta mladých, spousta fanoušků Scooby-Dooa - a díky tomu se stali také našimi fanoušky.

Posloucháte i současné hudební skupiny? Máte mezi nimi nějaké oblíbené interprety?
Mám rád kapely, co dělají psychedelickou hudbu. Pravdou ale je, že už tu nikdy nebude skupina podobná Beatles. Kvůli internetu. Fanoušci už nejsou ochotní platit si za hudbu. Od roku 1958 až do 1998 jsme měli Beatles, Rolling Stones, Jimiho Hendrixe, Boba Marleyho a AC/DC. Nebo Madonnu, Michaela Jacksona, Metallicu, U2, Davida Bowieho. Ale od roku 1998 se nikdo takový neobjevil. Nebo ano?