Petra Havlíková  s dalšími kolegyněmi vymyslely anketu Sexistické prasátečko.

Petra Havlíková s dalšími kolegyněmi vymyslely anketu Sexistické prasátečko. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Firmy se nám už nevysmívají, říká autorka Sexistického prasátečka

  • 285
Před osmi lety začala Petra Havlíková pracovat jako dobrovolnice v brněnské neziskové organizaci Nesehnutí. Tehdy s dalšími kolegyněmi vymyslely anketu Sexistické prasátečko, jež od té doby upozorňuje na nerovné zobrazování mužů a žen v reklamě. „Společnost je k sexismu v reklamě čím dál citlivější,“ říká.

Změnil se za těch osm let pohled společnosti na toto téma?
Buduji si svůj životní optimismus, takže si myslím, že je situace lepší. Teď mě docela pobavil kolega z reklamky. Psal pro nás text, kde použil formulaci, že před třemi lety společnost nebyla tak genderově citlivá. Necítil, že by to bylo téma, kterým by se měl zabývat. Přišlo mi zajímavé, že hodnotil tři roky nazpět, což není zase tak dlouhá doba, abychom pozorovali nějaký extrémní vývoj. Na druhou stranu se domnívám, že společnost citlivější je. Vidím to na přístupu regulačních úřadů i firem.

Sexistická prasátečka: Nůž v klíně ženy, sperma v obličeji

Jaké jsou jejich reakce?
Už skoro vymizely případy, kdy se nám firmy jen smály. Zveme je na vyhlašování ankety, ale doba mezi ukončením hlasování a zveřejněním výsledků je poměrně krátká, aby si to jejich zástupci zařídili a přijeli. Většinou totiž nejde o společnosti z Brna. Takže mnohdy by se rády o všem pobavily, spíše však firmám vadí, že jejich reklama je do ankety vůbec zařazená, a chtějí, abychom ji stáhli.

Vycházíte jim vstříc?
Teď jsme to udělali s reklamou na knihkupectví Martinus. Špatně jsme ji interpretovali. Přečetli jsme v ní něco, co tam není. V té kampani hlas říká: „Miláčku, daruji ti dvě hodiny na čtení a já zatím za tebe umyju okna.“ Oni se nám pak ozvali, že celá kampaň je postavená na tom, že je genderově nezabarvená. Není tam například zobrazeno, jestli jde o heterosexuální či jiný vztah. Hodně se nám ozývají i firmy, které si díky Sexistickému prasátečku všimly, že jejich produkt byl zneužitý k propagaci něčeho, co nechtějí.

Nerovnost mezi pohlavími je velké téma. Proč jste se začaly zaměřovat na reklamu, když existují rozdíly třeba v platech nebo v pracovních pozicích?
Pořád se objevují hlasy, že sexistická reklama není problém. Ale je, reprodukuje totiž genderové stereotypy. Dává návod k tomu, jací by lidé měli být. Samozřejmě není to sexistická reklama, která by ovlivňovala všechno v naší společnosti, ale přispívá k tomu, na jaké úrovni tady rovnost nebo nerovnost je.

Sexistické prasátečko

  • Brněnská organizace Nesehnutí začala anketu Sexistické prasátečko pořádat v roce 2008.
  • Letos lidé vybírali z 88 reklam. Kromě veřejnosti své vítěze určuje i odborná porota.
  • Reklamy se před zařazením posuzují dle několika kritérií. „Musí být diskriminační, narušovat rovnost mezi pohlavími a reprodukovat genderové stereotypy. Zobrazují méněcennost či určují lidem, jaké by měly být jejich role,“ uvedla organizátorka Petra Havlíková.

Jakou nejbizarnější reklamu jste v soutěži měli?
Mám ráda jednu, kterou ale už stáhli. Je na ní nahý muž, přes sebe má záclonu a do toho slogan: Poslední kapka jde do textilu. Nebo jiná, kde si nahá žena drží motocyklovou helmu před choulostivými partiemi a slogan hlásá: Nefouká mi do ní. Tahle byla trošku nešťastná, protože šlo o malou lokální firmu a díky Prasátečku ji vidělo o dost více lidí.

V anketě může hlasovat kdokoli. Umí česká veřejnost rozlišit mezi reklamou, která je sexistická, a tou, která jen obsahuje sexuální prvky?
U takové anticeny ani není možné, abychom dosáhli toho, že se nad tím všichni takhle do hloubky zamyslí. Spíše hlasují podle toho, co je na první dobrou praští do očí. To jsou právě často reklamy spojené se sexualitou. Do nominací ale zařadíme jen takové, které nějakým způsobem narušují rovnost mezi muži a ženami. Například letos nám přišla reklama, kde byl bidet, v něm gumová kačenka a nápis: Umyjeme vám i vaši kačenku. Ta není sexistická, jen bizarní.

Reklamy, na nichž je nahá žena prezentující například stavební firmu, jsou spíše záležitostí malých podniků. Nejsou horší reklamy právě těch velkých?
Poměrně dlouho nám vadily kampaně Komerční banky, která dělala reklamy postavené na různých nerovnostech. Až na rasu, to je tabu, jež se nepřekračuje. Vždy ale měli vše chytře udělané, takže to tolik nebilo do očí. Vypadalo to vtipně a esteticky. U takové reklamy je důležité, aby člověk opravdu hodnotil zobrazení té nerovnosti, což je těžké - a mnohdy to nedokážeme ani my.

Do jaké míry se sexistická reklama týká mužů?
Obvykle máme mezi pěti až deseti procenty nominací týkajících se právě mužů. Buď jsou, stejně jako ženy, bráni pouze jako objekt nesouvisející s produktem, za stereotypní vnímám ale také jejich zobrazování v rolích odborníků nebo neschopných otců, kteří nezvládají domácí práce. Nechceme, aby těchto reklam přibývalo. Rovnost nemá spočívat v tom, že ženy a muži budou sexisticky zobrazováni stejně, ale v tom, že se ke všem budeme chovat s respektem.

Vy jste se letos dostala také na půdu OSN v New Yorku.
Vláda tam vysílá každý rok delegaci na zasedání komise OSN pro postavení žen. Je to asi největší akce tohoto typu. Vždy tam zvou i lidi na odborný program. Mě letos požádali, abych mluvila o technologiích, a jak se skrze ně dá dosáhnout zlepšení postavení žen. Měla jsem příspěvek o tom, jakých změn jsme díky anticeně v on-line prostou dosáhli.

Jaké jsou plány s Prasátečkem do budoucna?
Rozproudili jsme společenskou debatu. Plánujeme proto, že Prasátečko bude někdy mít poslední ročník.