Slyšela jste to také?
Já jsem obecně aktivní, to je pravda. Ale to neznamená, že budu do věcí zasahovat více, než je nezbytně nutné. Když justice a parlament fungují dobře, ústavní soudce dohlíží jen na to, aby nevykročily ze svých kolejí. Jinými slovy: když budou zákony v pořádku, nebude třeba je rušit.
Ale někdo je nakloněn k tomu rušit víc, někdo míň.
Podle čeho chcete poznat větší nebo menší aktivitu u ústavního soudce? Rozhoduje stejně nakonec senát či plénum.
Třeba v tom, že soudce má větší množství případů, ve kterých vyhoví než jeho kolegové.
Ale já si myslím, že jen podle tohoto jediného kritéria nelze práci hodnotit.
Kateřina Šimáčková* Narozena 1966. * Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. * Působí na brněnské právnické fakultě jako odborná asistentka katedry ústavního práva a politologie. * V roce 1992 byla asistentkou soudce Ústavního soudu ČSFR Antonína Procházky. * Od roku 1994 do roku 2009 pracovala jako advokátka. * Členka Legislativní rady vlády (2007-2009). * Od roku 2008 členkou Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU (do 2012). * 2009-2013 soudkyní Nejvyššího správního soudu. * Od roku 2010 zástupkyní členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátské komise) za ČR. * Od 7. srpna letošního roku je soudkyní Ústavního soudu. * Její manžel Jiří Šimáček je spisovatel, napsal například knihu Charakter. |
Kdo vás z bývalých či současných ústavních soudců nejvíc ovlivnil?
Nejvíc asi Antonín Procházka. Byl to politický vězeň, stejně jako první předseda českého Ústavního soudu Zdeněk Kessler, a proto se tehdy říkalo, že nejlepší soudce je ten, který byl za komunistů pro své postoje ve vězení. Že to je nejlepší kvalifikace. Ale také mne ovlivnily osobnosti jako Vladimír Klokočka. A svým přístupem ke světu a životu mne ovlivnila dnešní senátorka Eliška Wagnerová.
Vy jste u Antonína Procházky začínala?
Ano. Na federálním Ústavním soudu jako jeho asistentka. Pak jsem působila jako advokátka. První úspěch jsem zaznamenala, když jsem byla ještě advokátní koncipientka - tehdy jsme dosáhli toho, že bylo zrušeno ustanovení ze zákona o rodině - o tom, že úřednice mohou odebírat děti z rodin. Podle ústavy to totiž může jen soud. Jednalo se o stížnost tatínka, který se staral o syna, a úřednice mu ho sebraly. Původní ustanovení bylo totiž pozůstatkem komunistického práva.
Mnozí si vás pamatují, když jste seděla na Ústavním soudu jako advokátka vedle prezidenta Václava Havla.
Tehdy jsem ale zastupovala skupinu senátorů, Václav Havel vystupoval sám za sebe. Mnou zastoupení senátoři i prezident však zastávali stejný názor.
Jste ústavní soudkyní, na vrcholu kariéry, co to pro vás znamená?
Ano, víc už není. Někteří právníci dělají právo pro peníze, někteří pro prestiž, já proto, abych mohla ovlivňovat věci. Věci kolem sebe. V kombinaci s učením na vysoké škole máte velký vliv na vývoj práva.
Ale nejste přece jen příliš mladá na ústavní soudkyni?
Pro lékaře i právníka je klíčový věk 45 let, kdy se kombinuje zkušenost i energie. Po pravdě řečeno, působím jako právník 25 let. Každodenně. Víc zkušeností už nezískám. Na druhou stranu, abyste dělal tu nejdůležitější funkci ve své kariéře, potřebujete energii a ta může později klesat.
Jste nejmladší. Dávají vám to kolegové znát?
Znát mi to nikdo nedává. Opravdu mi připadá, že atmosféra na Ústavním soudu je noblesní.
Hodně se mluvilo o tom, že tento nově obsazený soud bude jiný. Říkalo se "Zemanův". Je jiný?
Jsem v rozpacích, když někdo označuje ústavní právníky za levicové a pravicové. Sama sebe neumím zařadit. Jeden právník mi řekl, že jako senátor by byl proti církevním restitucím, ale jako ústavní soudce by je nezrušil. Rozhodování soudců nemusí souviset s jejich politickým názorem, ale s tím, zda určitá věc je, či není v souladu s ústavou.
Přece jen: nebojíte se, že vás označí za "Zemanovu soudkyni"?
Soudci soudí podle ústavy. Klausův Ústavní soud také vždy Klausovi nevyhověl. Prostě to tak nefunguje. U soudců obecných soudů také nehledáte, zda soudí podle toho, kdo je jmenoval.
Co říkáte názoru, že dobrý ústavní soudce má být z Brna, aby neodjížděl ve čtvrtek domů?
Nemyslím, že ti z Brna jsou pracovitější. Soudci pochází z různých názorových proudů i z různých oblastí a z různých právnických fakult. A to je dobře.
Vy sama jste z Brna. Co to pro vás znamená?
Celý život zde žiji, pracuji - dojížděla jsem i do Prahy, když jsem pracovala v Legislativní radě vlády. Ale já myslím, že není špatné, když jsou lidé spojeni s místem, odkud pochází, já nikdy neměla touhu odejít do Prahy. Naopak přemýšleli jsme s manželem o Olomouci, ale nakonec jsme zůstali v Brně.
Proč?
Máme silné vazby k přátelům a k rodině, ale i k tomu prostoru, na který jsme zvyklí odmalička.
Váš manžel píše knihy, vy o tom nepřemýšlíte?
Občas jako spoluautorka napíši odbornou knihu. Jinak jsem konzumentem umění. Baví mne číst knížky, poslouchat hudbu, nejsem tvůrčí. Ale mít přátele umělce mi připadá sexy, protože ta kreativita je něco, co se mi líbí. I na mém partnerovi. A možná se pokouším být kreativní i v právu.
