Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejsem tím, kdo blokuje pozemky za Lužánkami, říká podnikatel Procházka

  2:02aktualizováno  2:02
Brněnský podnikatel Libor Procházka, který vlastní stavby v okolí Bobycentra, zásadně nevystupuje v médiích a odmítá se fotit. Dosud jedinou výjimku udělal loni, nyní se však rozhodl promluvit exkluzivně pro MF DNES. Odmítá nálepku muže, který brání návratu hokeje a fotbalu za Lužánky.

V ústraní se drží z bezpečnostních důvodů. A proto je také k pobytu hlášený na magistrátu.

Už vám někdo vyhrožoval?
Když jsem v roce 2010 vystoupil v České televizi, stalo se mi, že mě lidé poznávali a zastavovali na ulici a kladli mi různé otázky. Z dotazů bylo patrné, že jim vadí primárně moje osoba z důvodu údajné blokace výstavby nových stadionů za Lužánkami, což jsem vnímal jako nátlak vůči mé osobě. Musel jsem podniknout opatření, aby se jak mediální tlak, tak tlak veřejnosti kolem mě nedotkly mé rodiny. Přesto nebyla bohužel moje rodina ušetřena přímé konfrontace v rámci nátlaku na moji osobu po mediální kampani ve druhé polovině loňského roku.

Vedení města se nechalo nově slyšet, že příště s vámi bude jednat pouze o penězích. Co na to říkáte?
Že jsme se ocitli v patové situaci. Když jsem koncem roku 2016 souhlasil, že se sejdu s nejvyššími představiteli města Brna, jednou ze základních podmínek, kterou jsem měl, abych mohl vůbec přistoupit na požadavek města, abych po patnácti letech opustil zájmové území v katastrálním území Ponava bylo, že nebudu své nemovitosti městu prodávat, ale že je budu směňovat za majetek jiný. Nemovitosti v tomto areálu jsem nekoupil proto, abych je někdy v budoucnu prodával, ale abych s nimi podnikal. Řádně jsem je nabyl v dražbách a přímým odkupem. V roce 2003 si tyto nemovitosti mohl koupit kdokoliv, včetně statutárního města Brna, ale nikdo o ně neměl tehdy zájem a neměl ponětí, jak tato lokalita může být v budoucnu atraktivní.

A jak jste s nimi chtěl podnikat?
Nemovitosti na Ponavě jsem nakoupil s cílem realizace developerského projektu CZECHCITY. Tento projekt počítal s celkovou revitalizací lokality za Lužánkami. Projekt se ale zastavil z důvodu soudních sporů, které vyvolalo tehdejší vedení města Brna. Tyto soudní spory, ve kterých jsme byli nakonec úspěšní, trvaly až do roku 2015. Koncem roku 2016 nás oslovil současný primátor města Brna (Petr Vokřál, ANO, pozn. red.) s tím, že by město rádo vyřešilo majetkoprávní spory v daném území, aby po jejich vyřešení mohlo v této lokalitě realizovat výstavbu sportovních stadionů, po kterých volá většina občanů města Brna.

Brněnský podnikatel Libor Procházka. Foto: repro Česka televize.

Brněnský podnikatel Libor Procházka. Foto: repro Česká televize

Mluvíte v množném čísle. Znamená to, že kromě vás jsou tu ještě další vlastníci zmíněných třech firem? V rejstříku jsem našla jen vás.
Ano, tyto tři zmíněné společnosti vlastním já, ale množné číslo používám proto, že se na projektech podílí mí spolupracovníci.

Podle znaleckých posudků, které si nechalo zpracovat město Brno je cena Vašich nemovitostí na Ponavě téměř 270 milionů. Proč je nechcete?

Cena peněz je dnes velice pomíjivá. Jak jsem již řekl, od začátku jednání s městem Brnem jsem deklaroval, že své nemovitosti směním pouze za nemovitosti jiné a že je nebudu prodávat za peníze. V době, kdy v médiích proběhla obrovská kampaň proti směně devíti městských domů za mé nemovitosti na Ponavě, mně stejnou otázku před půl rokem položili na jednání všichni šéfové koaličních stran. Na to jsem jim odpověděl také otázkou: Pokud si vyberu některé městské domy, prodáte mi je? Od všech šesti předsedů koaličních stran jsem dostal stejnou odpověď, že město své domy neprodává, ale pouze směňuje za jiný majetek za účelem, který je pro ně důležitý. Řekl jsem jim: Já své nemovitosti také neprodávám, a pokud je zájem města opravdový a chce na Ponavě postavit hokejový a fotbalový stadion, jsme ochotni udělat vstřícný krok a z daného území odejít, ale za předpokladu, že se domluvíme na jiném vhodném majetku ke směně. Posléze se město shodlo a vybralo ke směně dalších pět svých domů, které nebyly zatíženy bytovými nájemníky, a nechalo na ně zpracovat nové znalecké posudky. Tuto variantu směny ale město po vyhotovení znaleckých posudků, jak dobře víte, opět zavrhlo. A dodnes jsem se nedozvěděl proč.

Ale součástí nabídky byly historické domy v samotném centru na lukrativních adresách. Proto ta vlna nesouhlasu. Město by se zbavilo rodinného stříbra.
Oprava tohoto jak říkáte „rodinného stříbra“ by stála asi 200 až 250 milionů. Brno na jejich opravu peníze nemá a ve svém rozpočtu s nimi ani nepočítá. Navíc, tyto domy bychom my zrekonstruovali a byly by zde zachovány pro občany Brna napořád. Nikdo si je přece na vozíku neodveze pryč. Média ukazují často bohužel lidem pouze střípky celé mozaiky a neřeknou jasně, jak se věci mají.

Koupil jsem nemovitosti za Lužánkami proto, aby jejich cena rostla, aby byly schopné přinášet našim společnostem zisk a my měli možnost posléze revitalizovat toto zájmové území. Pokud máme toto zájmové území opustit, tak jen z toho důvodu, že za naše lukrativní nemovitosti dostaneme jiné lukrativní nemovitosti. A jak jsem již zmínil, peníze danou situaci neřeší. Jediná námitka opozice a části koalice je, „jak je možné, že si o tyto domy Procházka říká, když má za to jen rozpraskané chodníky“. Znalecké posudky, které si nechalo zpracovat město Brno, ocenily majetek společností na Ponavě na téměř 270 milionů korun. Navíc je zde stále existující a nevypořádaný nárok společnosti Czechcity na asi 40 milionů korun za bezdůvodné obohacení za poslední 3 roky a další nárok na bezdůvodné obohacení společnost LP EXPO.

Za to už ale město zaplatilo společnosti LP EXPO 13,5 milionu korun.
Nárok společnosti LP EXPO do února roku 2017 byl téměř 22 milionů, ale v rámci jednání s městem o směně nemovitostí jsem udělal vstřícné gesto a přistoupil na částku vyrovnání ve Vámi zmiňované výši. Tímto dnes již víceméně zbytečným gestem jsem městu Brnu ušetřil 8,5 milionu.

Co je jádrem sporu?
Nevypořádané vlastnické vztahy v dané lokalitě a z nich plynoucí nároky a závazky. Všechny pozemky v daném území, kromě pozemků pod hotelem Boby, patří městu, ale stavby na nich jsou ve vlastnictví různých společností. V našem vlastnictví je stavba garáží s kapacitou 400 parkovacích míst společnosti LP EXPO, tenisový areál společnosti MASADA a veškeré parkoviště, nádvoří, pěší trasy, komunikace a inženýrské sítě společnosti CZECHCITY, které se v dané lokalitě rozkládají na ploše téměř 40 tisíc metrů čtverečních.

Teď to ale vypadá, že hala pro Kometu vznikne do čtyř až pěti let na výstavišti. A náměstek Richard Mrázek (ANO) nevyloučil, že by se mohlo město začít ohlížet i po pozemku na fotbalový stadion. Nemáte pocit, že budete tím pádem ze hry?
Nevnímám to tak. V původní studii projektu CZECHCITY architekti s těmito stadiony nepočítali. Ve chvíli, kdy mě pan primátor koncem roku 2016 oslovil ohledně vyřešení majetkoprávní problematiky v daném území, jsem měl za to, že město chce opravdu tyto stadiony postavit za Lužánkami.

Nikdo nás však nemůže vinit z toho, že blokujeme jednání o směně majetku za Lužánkami. Projevili jsme dostatek vstřícnosti, když jsme jeden a půl roku jednali s městem o směně našich nemovitostí a opuštění zájmového území za Lužánkami. Naopak, politici zablokovali svým rozhodnutím další jednání. Pokud se představitelé města rozhodli, že chtějí stadiony stavět na jiných místech, je to jejich rozhodnutí. Věříme, že to bude správné rozhodnutí a přejeme všem hokejovým a fotbalovým fanouškům, aby se co nejdříve dočkali nových stadionů, ať už jsou kdekoliv. Ve chvíli, kdy se město rozhodne postavit stadiony na jiných místech, budeme v dané lokalitě dále podnikat. Nebo se vrátíme k našemu původnímu projektu.

Vy ale také bez města nic nepostavíte.
Je zde varianta odkupu pozemků od města Brna. Ale pokud by se majetkoprávní spory žádným způsobem nevyřešily, bude zde stále brownfield o rozloze cca 22 hektarů. My zde na rozdíl od města můžeme nadále podnikat. Pro město by zde ale za dané situace toto území nemělo potřebný potenciál a navíc bude muset našim společnostem platit bezdůvodné obohacení ve výši 16 milionů korun ročně. 

Jaká jsou podle vás východiska z této situace? Říkáte, že pokud by vám město pozemky prodalo, území zrevitalizujete formou developerského projektu. Jaká je další možnost?
Ta, která byla již rozjednaná. Směna nemovitostí za nemovitosti. Nemůžeme souhlasit s tím, že nám po třinácti letech soudních tahanic, vyvolaných městem, nakonec řeknou: Vážení, tady máte peníze podle našich znaleckých posudků, a běžte.

Ale s téměř 270 miliony korun už by se něco dalo podnikat, ne?
Cena mých nemovitostí na Ponavě byla určena znaleckými posudky, které si nechalo zpracovat město Brno. Tyto znalecké posudky jsme nenapadli jen kvůli probíhajícím jednáním. A nebudeme je zpochybňovat ani teď, protože žádná konkrétní nabídka ze strany města nepadla. Jedno víme ale jistě, že za peníze prodávat nebudeme. Máme za sebou 13 let soudů, které nám daly zapravdu, že jsme jak vlastníky nemovitostí, tak že nemusíme platit přemrštěné ceny za pronájem městských pozemků, které po nás město požadovalo a že nám navíc náleží finanční nárok na bezdůvodné obohacení.

V rozhovoru pro ČT jste mluvil o tom, že právě tyto, jak říkáte přemrštěné ceny, odstartovaly kolotoč soudů.
Museli jsme se zkrátka bránit. Když jsme se účastnili dražby stavby garáží a tenisového areálu, byly k dražební dokumentaci přiloženy i znalecké posudky zadané městem za pronájem městských pozemků od 10 do 20 korun za metr čtvereční za rok. Dle těchto cen jsme si spočítali, za jakých podmínek můžeme do dražeb jít. Jenže po dražbách nám na majetkovém odboru řekli, že město chce na základě nových znaleckých posudků částky deseti až patnáctinásobně vyšší. Například za tenisový areál místo 30 tisíc si město řeklo o více než milion korun ročně. I když ze znaleckých posudků, přiložených k dražbě vyplývala cena kolem 20 tisíc korun za rok a i přes to, že jsme městu nabídli hrazení částky ve výši 50 tisíc ročně, kterou jsme posléze také celou dobu platili. Požadovaná částka přes milion korun za rok byla likvidační, proto jsme řekli, že tuto částku odmítáme platit a tím začaly soudní spory. Po třinácti letech nám soudy daly zapravdu a rozhodly, že máme platit 27 tisíc ročně. Stejný případ byl v rámci nájemného u stavby garáží. Místo dvaceti korun za metr a rok, si město řeklo o 470 korun, což bylo téměř dva miliony korun ročně, oproti původním 84 tisícům za rok. Na základě zmanipulovaných znaleckých posudků po nás město požadovalo několikanásobně více i přes to, že znalecké posudky, vypracované znalci, určenými soudy, zněly na zásadně nižší částky. Zde byl průběh stejný, jako u tenisového areálu a po třinácti letech jsme soudní spory vyhráli a tyto soudy pravomocně potvrdily výši nájemného u garáží na 20 korun za metr čtvereční za rok. Navíc, město, resp. daňoví poplatníci zaplatili náklady za tyto prohrané soudní řízení ve výši cca 1,5 milionů.

A za ty parkoviště a komunikace? Jsou po celém areálu.
Zde nájemné za pozemek započítáváme oproti bezdůvodnému obohacení, které nám náleží ze strany města Brna. Nájemné za užívání staveb je vyšší než nájemné za užívání pozemků. Město Brno užívá parkoviště, nádvoří a komunikace v našem vlastnictví a z toho důvodu nám má platit bezdůvodné obohacení. Podobně, jako v případě u stavby garáží, kde nám bezdůvodné obohacení potvrdil soud. Město Brno nám bude muset platit cca šestnáct milionů korun ročně za užívání nemovitostí v našem vlastnictví v dané lokalitě. Nechtěli jsme město Brno zatěžovat touto platbou, proto jsme souhlasili se směnou, kterou by město vyřešilo dlouholeté problémy v dané lokalitě. Mohlo by postavit sportovní stadiony a navíc zhodnotit své pozemky obratem o cca 1,1 miliardy korun.

Kdo to říká?
Je to uvedeno v analýze a znaleckém posudku společnosti Kreston A&CE, kterou si nechalo zpracovat město Brno. Ta určila dnešní hodnotu městských pozemků v dané lokalitě na cca 576 milionů korun. Ve chvíli, kdy město Brno vyřeší majetkoprávní vztahy a nabude stavby společností MASADA, LP EXPO a CZECHCITY do svého vlastnictví, stoupne cena těchto městských pozemků na 1,654 miliardy korun, tedy o cca 1,077 miliardy. A to je tak obrovské zhodnocení, že nechápu politiky, kteří směnu zavrhují a nemají zájem na vyřešení majetkoprávních problémů v lokalitě na Ponavě. Mediální obraz je ale bohužel takový, že jsem to já, kdo brání rozvoji tohoto území. Ve skutečnosti jsou to však politici města, kteří svým jednáním znemožňují vyřešení této situace v tomto strategickém zájmovém území.

Jak vy to vnímáte?
Je to zřejmě již započatá předvolební kampaň před komunálními volbami. Je jednodušší vymluvit se na Procházku, který vše bojkotuje, než situaci vyřešit, nebo říci občanům – voličům, celou pravdu.

Je podle vás nějaká naděje na dohodu?
Ta je vždycky, ale jsou před námi komunální volby, takže skutečně nevím, co se bude dále dít. A pokud nebude ze strany města Brna opravdová a seriózní vůle se dohodnout, nezbude nám nic jiného, než se domáhat našich práv soudní cestou a spory budou dále zatěžovat daňové poplatníky města.

A pokud se s městem nedohodnete?
Pokud všechny jednání zkrachují, zůstane městu za Lužánkami dalších 20 let pouze brownfield.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Policista odmítl rekordní úplatek 384 milionů korun od hackera

Kriminalista Lukáš Lazecký (vlevo) měl Petru Křístkovi přinést harddisk s...

Mohl si zařídit pohádkový život a procestovat třeba celý svět. Brněnský policista Lukáš Lazecký ale zůstal věrný svým...



Muž na firemní akci uklouzl při skoku do lomu, po pádu na hlavu zemřel

Takhle se v tropických dnech osvěžovala parta kluků u Pavlova poblíž Slavníče...

Pád do zatopeného lomu při firemní akci ve středu večer nepřežil muž středního věku. Přivolaní záchranáři se jej...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Brno zruší tendr na kamery pro rezidentní parkování a vypíše nový

V brněnských ulicích začaly přípravy na rezidentní parkování. Pracovníci...

Brno nejspíš vypíše nové výběrové řízení na firmu, která městu dodá monitorovací kamery, jež budou součástí projektu...

K úhynu ryb v největším moravském rybníce přispěli i přemnožení karasi

V Rybníce Nesyt na Břeclavsku uhynulo více než sto tun ryb.

Z rybníku Nesyt u Sedlce na Břeclavsku vylovili hospodáři už více než sto tun leklých ryb. Škody určitě překročí pět...

V Lednici vystavují repliky korunovačních klenotů, vypadají jako pravé

V zámeckých jízdárnách v Lednici vystavují až do konce září mistrovské repliky...

Každý správný Čech by je měl alespoň jednou za život spatřit. Korunovační klenoty jsou ale vystavovány jen jednou za...

Najdete na iDNES.cz