Úředníci se báli, že jsme psychopati, líčí nový starosta ze Žít Brno

Před pár týdny byl jen neznámé jméno na kandidátce Žít Brno do zastupitelstva městské části Brno-střed. Hnutí volby s narychlo sestavenou kandidátkou ovšem nečekaně vyhrálo a z Martina Landy se stal překvapivě starosta. Většině Brňanů je však stále stejně neznámý.

Nový starosta Brna-Střed Martin Landa z hnutí Žít Brno. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Muž, který byl na kandidátce až na čtvrtém místě, nemá s politikou žádné zkušenosti. „Chci se zorientovat, ale je to asi běh na delší trať,“ říká Landa z hnutí Žít Brno po několika dnech na radnici (více o převzetí funkce čtěte zde). Věří však, že dokáže využít své manažerské zkušenosti

Co vás překvapilo nejvíc?
Nechci, aby to vyznělo jako nějaký soud, ale minulý týden se poprvé po šesti letech odehrála porada vedoucích odborů. Po dvouminutovém rozhovoru mi řekli, že jsme spolu mluvili asi o minutu a padesát osm sekund déle než s předchozím vedením. Jejich údiv je dvojnásobný, protože nás provází pověst psychopatů, kteří přišli s touhou po pomstě dělat nějaké defenestrace.

Pár výpovědí ale už padlo.
Nepadly po dohodě s naší stranou. Odcházející lidé třeba uvěřili fámám nebo k tomu mají nějaký jiný důvod (více o kuriózní situaci najdete zde). Umím si představit, že někdo takhle utíká, když třeba spáchá zločin.

Profil Martina Landy

• Narodil se v roce 1976.
• Vystudoval Moravské gymnázium v Brně.
• Poté studoval několik vysokých škol, které nedokončil, momentálně studuje soukromou Vysokou školu Karla Engliše v Brně.
• Podnikal ve stavebnictví.
• Je ženatý a má dvě děti.

Myslíte, že ti, co odešli, něco spáchali?
To jsem tím říct nechtěl. Když ale někdo takhle uteče, má k tomu podobný vážný důvod.

Váš příchod na radnici provázela oboustranná nekomunikace s předchozím vedením. Proč?
Byli jsme s bývalým starostou Liborem Šťástkou (ODS - pozn. red.) domluvení, že se den po ustavujícím zastupitelstvu potkáme a vše si předáme. Schůzku jsem nakonec odložil. Ale nemělo to na nic vliv. Vedení radnice všechny záležitosti předalo do archivu. Vlastně nebylo co předávat.

Máte nějaké dřívější zkušenosti z politiky? Kolikrát jste se třeba byl podívat na zastupitelstvu?
Nemám. Na zastupitelstvu jsem byl jednou nebo dvakrát.

Politika je ale řemeslo. Snažíte se ho doučit?
Ve své funkci nevidím politiku jako nástroj, abych svoji práci dělal lépe. Politiku vnímám jako něco, co mě zatěžuje a ubírá mi to čas na skutečnou práci. Člověk se stará o vztahy s lidmi a nikam ho to neposouvá, pakliže nemá ostré lokty a nechce se někam prodrat přes něčí záda. To jsou věci, od kterých jsme v našem hnutí naštěstí osvobozeni. Pracujeme sice živelně, ale jako tým. Svoji práci vidím jako manažerský výkon vedení radnice.

Jste tedy politik?
Netuším, jak odpovědět. Jsem politicky exponovaná osoba.

Nejen pro opozici, ale i pro řadu vašich voličů bylo překvapivé vaše zvolení starostou, protože jste byl na kandidátce Žít Brno až na čtvrtém místě. Starostou se podle nich měl stát spíš někdo, kdo byl na kandidátce výš.
Pořadí na kandidátce jsme volili bez jakýchkoliv znalostí, jak může dopadnout náš výsledek. Pesimistický plán byl, že vyhodíme několik desítek nebo stovek tisíc korun za kampaň a nikdo z nás se tam nedostane. Realistický, že se dostanou jeden dva zastupitelé, zůstaneme na hranici pěti procent. Naší prioritou bylo postarat se o transparentnost. Zastupitelé totiž mají přístup ke smlouvám, informacím, zápisům, které pak mohou zveřejnit. V tom jsou dobří pánové Matěj Hollan a Svatopluk Bartík, kteří byli v čele kandidátky.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Pakliže jsme vyhráli a máme zájem řídit radnici, tak by ji měl řídit někdo, kdo má zkušenosti s řízením týmu a manažerské dovednosti. Proběhla volba kandidáta na starostu, kde jsem získal důvěru klubu zastupitelů, všichni se shodli, že bych to měl být já. Z tohoto pohledu vnímám celý vývoj jako logický a pochopitelný, ačkoliv slýchám názory, že měl být starostou pan Hollan.

Nicméně kandidátku hnutí Žít Brno v městské části sestavoval Svatopluk Bartík, on také vedl všechna vyjednávání, nebyl jste to vy. Nakonec ale vzal „jen“ funkci radního. Jaké slovo tedy bude mít Bartík na radnici?
Bude mít slovo jednoho radního, stejně jako já mám slovo jednoho radního. Má ve své gesci odbor organizace a legislativy. Je to člověk, který politikou prošel, byl zastupitelem, jako aktivní občan se s politikou stýká přes deset let. Je tedy samozřejmé, že vedl politická jednání s koaličními partnery, protože má z nás nejvíc zkušeností a taky se s nimi zná osobně. Takže mít ho na své straně bylo při koaličních jednáních velkou výhodou. A co se týká jeho pověsti šedé eminence, tak si řeší svoji agendu, a já vůbec nemám pocit, že by mě kontroloval, řídil nebo mi do toho mluvil. Nerozumím pověsti, která ho provází. Může to ale pramenit z toho, že já jsem osoba neznámá a on je známý.

Bylo rozhodnutí kandidovat na starostu pro vás hodně těžké i vzhledem k tomu, že máte malé děti? Co vám na to řekla žena?
Manželka mě podporovala už v kampani. Ale máme v dosahu prarodiče a děti jsou ve školkách.

Tak to máte velké štěstí. Když už jsme u školek - ty má hnutí Žít Brno také v programu. Jak budete řešit jejich velký nedostatek v centru města?
Městská část by se měla zapojit do celoměstského elektronického systému zápisu do školek.

Ten ale nevyřeší nedostatek míst ve školkách, pouze spočítá, kolik jich chybí.
Přijde mi absurdní, že o umístění našich dětí do školky rozhodlo, že jsme byli aktivní, pořád jsme někam telefonovali nebo se chodili ptát, jestli je tam místo. Stejně tak mi připadne absurdní, že o umístění do školky rozhodne, že někdo přinese nájemní smlouvu, že bydlí v Brně-střed. Přitom dítě přiveze z nějakého satelitu a odjede si pracovat do nějakého administrativního centra.

Letos se v centru Brna dostaly do školek jen tři čtvrtiny dětí, které tu mají trvalé bydliště, tříleté opět ne všechny. Jak chcete řešit, aby se dostaly aspoň všechny. V centru Brna je ale taky hodně volných bytů, nebylo by lepší zařídit víc třeba i menších školek v těchto volných bytech?
To je otázka na vedoucí školského odboru a paní místostarostku Dumbrovskou, která to má na starosti. Jsme otevření široké diskusi a chtěli bychom se bavit se všemi, kteří k tomu mají co říct. A vybrat v dohledné době nějaké řešení.

V NOVÉ ROLI. Martin Landa převzal po Liboru Šťástkovi funkci starosty Brna-střed.

To říkají politici už deset let, babyboom pomalu končí a pořád je to stejné.
Jistě, ale když budeme mít místa ve školkách a lidé budou vědět, že nemají problém po rodičovské dovolené nastoupit do práce, tak to může babyboom prodloužit. Po osmi dnech v úřadu z kapsy nevysypu žádné převratné řešení, které tuto věc rozhodne, a všem spadne brada, jak chytrou věc jsem vymyslel.

Co se týká privatizace bytů, v kandidátském projevu na funkci starosty jste říkal, že chcete jasná pravidla, aby se zabránilo čachrování. Ta pravidla ale jsou jasná, určuje je magistrát. Spíš je problém stovek prázdných bytů, kde nikdo nechce bydlet, nebo v privatizacích slušných bytů na dobrých adresách různými úředníky nebo politiky.
Pravidla jsou, jak říkáte, jasná a daná. Je možné se podívat, zda byla při přidělování bytů naplněna. Zejména se to týká případů, kdy tu žádosti neleží roky, ale měsíce nebo týdny. Je tu bodový systém, který lze ohýbat.

Ještě bychom se vrátili k vám. Před dvěma lety jste si změnil příjmení. Z jakého to bylo důvodu?
Nevycházím se svým otcem, máme složitý vztah, v poslední době nežije s mojí matkou. A když nám lékaři řekli, že se nám narodí chlapeček, tak mě poprvé napadlo, že bych byl nerad, aby syn nesl příjmení mého otce. Navrhl jsem to ženě a několik měsíců po jeho narození jsme si změnili jméno na to, které měla moje matka za svobodna.

Lidem, kteří nás znají, to nepřipadalo nijak radikální nebo výjimečné, i když to asi není obvyklé. Ale změna příjmení neznamená, že třeba zmizí dluhy člověka, protože tyto věci jdou za rodným číslem, které je stejné.

Trvalé bydliště v Brně-střed máte až od letošního srpna. To znamená až od chvíle, kdy jste se objevil na kandidátce. Je to tak?
Ano, jakmile jsem podepsal kandidaturu do zastupitelstva, změnil jsem si trvalé bydliště. V Brně-střed žiju celý život, natrvalo jsme se sem nastěhovali v roce 2008. Trvalé bydliště je archaismus, v rámci Evropské unie neobvyklý a absurdní institut.

V současnosti studujete soukromou Vysokou školu Karla Engliše. Rektorem školy je právník Zdeněk Koudelka. Ten po volbách podal na hnutí Žít Brno několik stížností ke Krajskému soudu v Brně. Odrazí se to nějak na vašem studiu?
To si nejsem jistý. Vzhledem k časově náročné funkci starosty budu usilovat o individuální studijní plán a rozložení školného. Což nevím, jestli mi rektor povolí, i vzhledem k vyhrocené povolební situaci.

Figurujete v patnácti různých firmách. Jste si jistý, že v rámci vaší podnikatelské minulosti není nic, co by zakládalo nějaké pochybnosti?
Určitě, samozřejmě. Zveřejnil jsem všechny firmy, v nichž jsem figuroval, aby nevznikla nějaká pochybnost.

Jak byste voličům popsal, čím jste se do teď živil?
Byla to hlavně činnost agentury, která získávala zakázky ve stavebnictví a poté je předávala dodavateli k realizaci. Přidaná hodnota pro obě strany obchodu byla v tom, že pro subdodavatele jsem vyjednal takové podmínky, aby platba proběhla v co nejkratší době a bez komplikací. Na straně objednatele jsem vyjednal kvalitního partnera, který ho nebude zatěžovat organizačně a za tuto službu jsem si účtoval provize v řádu procenta z celkové ceny zakázky.

V oboru stavebnictví je velmi populární nezaplatit za práci. Aby firma vyhrála zakázku, často jde s cenou pod náklady. V řetězci subdodavatelů ten nejslabší, který se nejmíň hlásí o peníze a nemá k dispozici kvalitní právní služby, nedostane zaplaceno. Je to prostředí, které je těžko pochopitelné pro někoho zvenčí, ale je to praktika, která existuje. A buď máte velké štěstí, že vám všichni včas zaplatí, nebo strávíte čas tím, že vymáháte peníze za věci, které jste zrealizoval, ale nedostal zaplaceno. Povedlo se mi zrealizovat stovky zakázek, pouze čtyři z nich skončily tak, že objednatel nám nezaplatil, protože skončil v konkurzu. Veškeré další naše obchodní případy skončily ke spokojenosti obou stran.

Takže se považujete za úspěšného podnikatele?
Pakliže by mě měli občané vnímat jako úspěšného podnikatele, tak to je první krok k tomu, abych nebyl oblíbený. U nás se úspěch neodpouští a je to vedle závisti a nenávisti běžná vlastnost. Vnímám ji v naší společnosti jako zakořeněnou.

Landa je sympatický, ale proč on? ptá se bývalý starosta

Z radnice největší brněnské městské části odcházel starosta Libor Šťástka (ODS) nerad. Úřad svému nástupci Martinu Landovi (Žít Brno) nepředal a neřekl mu, že tajemník podal výpověď. Přesto tvrdí, že proti nastupujícímu starostovi osobně nic nemá. „Překvapil mě, je sympatický,“ říká Šťástka, který se poprvé po volbách obšírněji vyjádřil pro MF DNES.

Na otázku, jestli už má práci, říká vystudovaný právník, že si teď dá pár týdnů volno a pak se bude věnovat své firmě, která pronajímá prostory pivnímu baru v centru Brna. A taky práci opozičního zastupitele. Pro občanské demokraty je to v centrální brněnské části nová zkušenost, dlouhá léta zde byli úspěšnou stranou. Až v letošních komunálních volbách je předběhla dvě hnutí – Žít Brno a ANO.

„Budu dělat důsledně práci opozice, vlastně se na ni docela těším. Jak jsme říkali už na ustavujícím zastupitelstvu, byť si od nové koalice moc neslibuji, na druhou stranu po nás zůstala spousta věcí, které můžou dokončit. Cokoliv přijde od koalice jako dobrý nápad, který bude mít smysl a obsah, budu to podporovat. V žádném případě nemám ambici být kulometčíkem a ostřelovat z opozice za každou cenu,“ popisuje Šťástka, jak se bude ODS, která skončila ve volbách třetí, chovat v zastupitelstvu. „Ani bych novému starostovi Landovi nevyčítal, že neví, do čeho jde, že je nezkušený, to se naučí. Spíš se obávám, jestli je pánem sám sebe, a to ukáže až čas. Je logická otázka, proč funkci nezastává někdo, kdo ji dělat chtěl. Nechápu, proč přirozeně není starostou dvojka kandidátky Svatopluk Bartík,“ myslí si bývalý starosta.

Landa totiž kandidoval až na čtvrtém místě za hnutí Žít Brno, jednička Matěj Hollan se stal náměstkem primátora a dvojka, ambiciózní občanský aktivista Bartík, se nakonec stal radním pro legislativu a informatiku. Bude mít na starosti zavádění transparentnosti úřadu Brno-střed. Bartík navíc kandidátku sestavoval a vedl povolební koaliční vyjednávání. Nynější starosta tak podle Šťástky působí, že na funkci nebyl připravený a že stojí spíš v pozadí dění.

Odchod tajemníka? Chápu ho

Sám Šťástka jako odcházející starosta ale situaci nové koalici zkomplikoval tím, že nikomu neřekl o výpovědi tajemníka úřadu Stanislava Pšeji, kterou podepsal den před ustavujícím zastupitelstvem. „A komu jsem to měl říct?“ říká dnes Šťástka s tím, že na domluvené předání kanceláře nový starosta nepřišel. „Tajemník se rozhodl, jak se rozhodl, nedivím se mu. Než hrát nedůstojnou roli nebo být pod tlakem, který očekával, tak podle mě udělal dobře, že odešel,“ vysvětluje.

Na námitku, že tajemníkovu výpověď podepisoval on jako starosta a mohl ji tedy podepsat až po ustavujícím zastupitelstvu, tak aby nebyla radnice paralyzovaná, říká, že mu přišlo logické udělat to takto.

„Byli jsme domluvení s novým starostou, že se po skončení zastupitelstva potkáme v kanceláři, že převezme klíče a razítka, a při té příležitosti jsem byl připravený předat mu tajemníkovu výpověď. Na schůzku ale Landa nepřišel, protože šel na večírek hnutí,“ popisuje svoji verzi události Šťástka. Jenže zastupitelstvo skončilo až v půl jedenácté večer. „Že se hned večer nehrnul do kanceláře a nechal to na druhý den? Nezavolal mi,“ uzavírá Šťástka.