Brněnská nemocnice je navíc zodpovědná za mamutí projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) za více než čtyři miliardy korun. A Pavlík, který u sv. Anny pracuje už dvacet let, neváhá.
Z fakultní nemocnice musí kvůli úsporám odejít každý desátý zaměstnanec a vedení chce vyjednávat i se špičkovou klinikou Mayo, které nyní za spolupráci platí desítky milionů korun ročně.
Jaké je to začít vést nejzadluženější nemocnici v České republice?
Ano, společně s pražskou Bulovkou patříme k nejzadluženějším nemocnicím v zemi (více čtěte zde). Celkově dlužíme 1,55 miliardy korun. Po splatnosti je z toho asi polovina. Vyvolává to samozřejmě zvyšující se tlak na sv. Annu ze strany našich dodavatelů a velkodistributorů. Pochopitelně argumentují zastavením dalších dodávek léků, když některým dlužíme třeba přes rok. Akutně to nyní řešíme s ministerstvem zdravotnictví.
Křeslo ředitele sv. Anny je turbulentní pozice. Jste čtvrtý za rok a půl. Jak jste se v něm ocitl?
Není to tak, že jsem se v křesle ředitele zjevil zčistajasna odněkud zvenku. Za pár týdnů u sv. Anny budu slavit dvacetileté výročí. Začínal jsem tu jako anesteziolog na ARO. Nemocnice je v extrémně složité situaci. Byl bych rád, kdybych neviděl sv. Annu, které vděčím za kariéru, padat do hlubin.
Jaké jsou důvody obřího dluhu?
Do konce roku 2013 jsme například za stejnou operaci dostali méně peněz než srovnatelné nemocnice - třeba pražský Motol. Za diagnózu nemocnice dostane paušální platbu, ať už utratí cokoliv. Od letoška se situace zlepšila, ale pořád získáváme od pojišťoven méně peněz než jiná zařízení. Doplácíme například na to, že nemáme některé specializace, jako je pediatrie, které přinášejí větší zisk.
Selským rozumem by člověk řekl, že je přeci nesmysl, aby si nemocnice vydělávala lukrativním oborem na obor ztrátový a peníze se přelévaly. To je ale realita českého zdravotnictví. A pak jsou tu vysoké náklady. Ty souvisejí s budováním nových kapacit, používáním nových technologií, nárůstem cen energií nebo zvýšením DPH.
Ještě před pádem vlády premiéra Petra Nečase se plánovalo, že se dvě brněnské fakultní nemocnice - Bohunice a sv. Anna - sloučí do jednoho kolosu. Dojde k tomu v nejbližší době?
Dokáži si představit, že se naše dvě nemocnice sloučí v jeden celek. Musí se k tomu ale vyjádřit především lidé, kterých se to bude týkat - akademici, přednostové klinik, klinická rada sv. Anny. Ale nemyslím si, že sjednocení by nám z krize pomohlo.
Jak tedy z hlubokého zadlužení sv. Annu dostat?
Protože jsme zjistili, že máme poměrně malý výkon v přepočtu na jednoho zaměstnance, rozhodli jsme se část lidí propustit. Je to krok relativně drastický. Důsledně to konzultujeme se všemi vedoucími klinik či úseků. Nepřetlačuje se tu vedení nemocnice s jednotlivými klinikami. Vnímají kritičnost situace. Máme přes tři tisíce zaměstnanců. Odejít má zhruba deset procent.
Dotkne se to pacientů?
Kdyby se to dotklo pacientů, tak to nemůžeme udělat. Jediným cílem této nemocnice je dokonalá péče o pacienty.
Zásadní zátěží je ale pro sv. Annu i budovaný projekt ICRC za více než čtyři miliardy korun. Jak se na něj díváte?
ICRC je extrémně problematická záležitost. Myšlenka je to velmi dobrá a prestižní. Mohla by přinést velká pozitiva nejenom nemocnici, ale i celé jižní Moravě a potenciálně i České republice. Potíž ale je, že ona myšlenka nebyla od počátku příliš šťastně uskutečňována. Některé vize byly přebujelé a příliš ambiciózní. K projektu z evropských peněz se hlásíme. Potíž ale je, že také každoročně vyžaduje i desítky milionů korun na neuznatelné náklady z rozpočtu nemocnice, který je prázdný.
Klinika Mayo dokonce na začátku roku vyhrožovala ukončením spolupráce s ICRC, pokud jí nemocnice nezaplatí dlužných 40 milionů korun. Nakonec zasáhly ministerstvo zdravotnictví a školství mimořádnou dotací (více čtěte zde).
Nemocnici na to v rozpočtu peníze chyběly. Tím to ale neskončilo. Závazek je ještě na další dva roky. Chceme se na kliniku Mayo vydat a vyjednat snížení platby. Nemám nyní jediný signál, že by plánovala s námi přerušit spolupráci.
Za co sv. Anna vůbec platí?
Jde především o možnost podílet se na výzkumu a publikační činnosti, stáže českých pracovníků na Mayo nebo sdílení know-how.
Když se o ICRC začalo mluvit, dlouho to vypadalo pomalu na vznik jakási brněnské filiálky jedné z nejlepších světových klinik - Mayo. Je to tak?
Mayo je opravdu jedna z nejprestižnějších klinik na světě. Nicméně samozřejmě není jediná. Nedávno mezinárodní evaluátoři provedli hloubkový audit projektu ICRC ze strany Evropské unie. Vznikl velký elaborát, který obsahuje jasné doporučení - nekoncentrovat se tolik na Mayo a hledat partnery v EU. ICRC rozhodně není pobočka kliniky Mayo. Máme navázanou i spolupráci s univerzitami ve Stockholmu, Londýně, Gdaňsku.
Rozruch vyvolalo, když zakladatel projektu Tomáš Kára nevyhrál konkurz na ředitele a nahradil ho neurolog Gorazd B. Stokin. Rezignoval pak vědecký ředitel Virend Somers z Mayo a tři američtí členové dozorčí rady. Jak celou věc vidíte?
Vidím to jinak, než bylo dosud prezentováno. Projekt rozhodně nebyl vybroušený diamant do doby, kdy přišel doktor Stokin, a teprve teď to selhává. Vidím to přesně naopak. Mezinárodní komise naprosto standardně vybrala jednoho z kandidátů - Gorazda B. Stokina, ne Tomáše Káru. Jsem přesvědčen, že nový management odvedl obrovský kus práce. Černé scénáře, že se nesplní vytyčené milníky, se neodehrávají.
Bude si ICRC schopno na sebe vydělat, až tok evropských peněz ustane? V opačném případě by následovala mezinárodní ostuda.
Vláda připravuje podpůrný grant na toto období. Jednou z priorit současného vedení ICRC je zpracovat plán pro udržitelnost. Pokud by ICRC nebylo schopno se od ledna 2016 udržet, nemocnice rozhodně nebude v kondici, aby ho mohla platit.
