Mimo festival vytváří Šimíček i program v Café Práh v Galerii Vaňkovka, tréninkové kavárně pomáhající lidem s duševním postižením.
Festival, na kterém vystoupí například zpěvačka Tonya Graves, potrvá až do konce srpna. Šimíček, který je absolventem uměnovědných studií a managementu v kultuře, o něm vyprávěl v dalším dílu Čtyřkou na Českou.
Jaká byla vaše cesta k festivalu?
Galerie Vaňkovka se rozhodla oživit industriální ulici mezi ní a Richard Adam Gallery. Jelikož jsem produkční v Café Práh, dostal jsem za úkol vymyslet tříměsíční program.
Čtyřkou na ČeskouPravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se se studentem žurnalistky Ondřejem Konvičným svezl Michal Šimíček, dramaturg festivalu Your fest Vaňkovka |
Co vás baví víc - dramaturgie festivalu, nebo dlouhodobá práce v kavárně?
Obojí mě naplňuje stejně. Aktivity, které přes rok dělám vevnitř v kavárně, teď rozvíjím venku ve větším měřítku. Obojí mě opravdu moc baví.
Café Práh v podstatě vděčí za svou existenci nákupnímu centru. Přesto - myslíte, že by šel prostor využít lépe než jako obchoďák, kterých jsou všude mraky?
Díky Galerii Vaňkovka byl celý areál zrekonstruován. V zadní části potom umožnili vznik prostoru pro neziskovky. Bez ní by nebyla kavárna, Vaňkovka se snaží pracovat jinak než ostatní nákupní centra, čehož důkazem je i festival. V Brně to v létě moc nežije a uspořádání festivalu, který je navíc zadarmo, je velkým krokem a pomocí brněnské kulturní scéně.
Nevadí vám, že se veřejný život částečně přesunul do nákupních center, často umístěných na periferii?
Právě proto dělám festival rád, je to jakýsi kompromis. Lidé jdou sice nakupovat, ale potom jdou ven a my jim nabízíme kvalitní, řekl bych nekomerční program. V tom vidím směr, kudy by se to mohlo dále ubírat - využívání potenciálu komerční sféry. Pokud by to tak bylo i jinde, byla by to podle mě pro neziskový sektor cesta k udržení diváka a k rozvoji celého města.
Živíte se jako dramaturg, ve volném čase ale skládáte hudbu. Jak jste se k tomu dostal?
Před deseti lety jsem začal skládat texty pro svou kapelu Nevermore & Kosmonaut. Letos nám vyšla první deska Mezi planety, v brněnském planetáriu ji pokřtil režisér z Divadla Husa na Provázku Vladimír Morávek, který vystupuje v našem klipu Bleděmodré město.
Proč se vám vlastně říká Kosmonaut?
Když jsem se před deseti lety přihlásil na internetovou textovou dílnu Slávka Janouška, přemýšlel jsem nad svou přezdívkou. Odmala jsem chtěl být kosmonautem, chodil jsem často na hvězdárnu a i moje texty jsou o vesmírných věcech, takže jsem měl hned jasno. Dnes mě spousta lidí nezná ani pod mým občanským jménem.
