Tramvají se s redaktorkou Karolínou Svobodovou se svezl brněnský školník Michal...

Tramvají se s redaktorkou Karolínou Svobodovou se svezl brněnský školník Michal Sláma. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

O prázdninách neodpočívá. Přes léto se člověk nadře nejvíc, říká školník

  • 0
Třiatřicetiletý Michal Sláma pracuje devět let jako školník na ZŠ Sirotkova v Brně-Žabovřeskách. Představu postaršího, přísně se tvářícího pána s knírem a v modrých montérkách s laclem rozhodně nenaplňuje. Je mladý a sportovně založený. A taky cholerik, jak sám dodává.

Domluvit si s ním setkání v tramvaji kvůli rozhovoru do seriálu Čtyřkou na Českou nebylo snadné. Schůzku dvakrát odmítl, protože si myslel, že si z něj jen dělají legraci jeho kolegové.

To si s ostatními zaměstnanci děláte běžně naschvály?
My jsme na škole velká parta, šedesát pracovníků. S některými mám horší a s některými lepší vztahy. Protože jsem sportovec, tak sympatizuju hlavně s učiteli tělocviku a s těmi si ze sebe navzájem občas vystřelíme. Bál jsem se, že ten rozhovor je výmysl právě jednoho z tělocvikářů, který je schopen zajít úplně do extrému. I sám pan ředitel mě od přijetí interview odrazoval, že je to prý určitě jen žertík.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se s redaktorkou Karolínou Svobodovou svezl před začátkem školního roku školník Michal Sláma.

Co si v práci třeba vzájemně vyvádíte?
Ten kolega tělocvikář je fanoušek Sparty, což my Brňáci samozřejmě těžce neseme. Tak občas překreslujeme fotky obličejů jeho oblíbených hráčů. Nebo jsem ho třeba jednou přihlásil do kroužku vyšívání.

Co dělá školník v červenci a srpnu? Máte prázdniny?
To vůbec. Přes prázdniny se toho musí stihnout nejvíc za celý rok. Dávám do pořádku všechno, co začíná vrzat, skřípat a rozpadat se. Utahují se kliky, spravují se záchody, lavice, židličky, okna, podlahy.

Bydlíte jako správný školník ve škole?
Ano, ve zrekonstruovaném podkrovním bytě 3+1. Je to moc pěkné bydlení, jen mě občas nebaví chodit pořád nahoru a dolů přes tři patra. Na druhou stranu mě nikdo nevykrade z přízemí (směje se). A neřeším, jestli prší, sněží, fouká vítr, je zima nebo horko. Prostě si obleču triko, trenky a jdu. Na druhou stranu má to i špatnou stránku. Člověk je totiž pořád v práci. Jak to mám kousek domů, pořád vidím nějaké nedostatky a potřebuju je coby perfekcionista napravit. Třeba i v deset večer.

Baví vás ta práce?
Naplňuje mě na ní hlavně to, že je všestranná. Dělám trochu od všeho. Elektrikařinu, plynařinu, vodařinu, stolařinu i „vychovávání dětí“.

Peskujete je kvůli tomu, že nejsou přezutí?
No samozřejmě. Ale ne kvůli tomu, že nanosí nepořádek do školy. Tady jde hlavně o to, že pak mají celý den nohu staženou v botě, což samozřejmě není zdravé.

Chodí vaše děti „k vám“ do školy?
Syn ano, do třetí třídy. Je to fajn pocit, že si ho můžu pohlídat a dohlídnout, jestli se třeba nedrží špatné party. A dceru to teprve čeká. Takže mám v plánu ve škole jako školník ještě 15 let zůstat, abych je měl oba pod kontrolou, než to dochodí.

A co potom?
Odmala mě baví kuchařina. Známí se pořád diví, proč už nemám vlastní restauraci. Tak jsme si se ženou říkali, že na stará kolena bychom si mohli koupit domeček s pivnicí.

Jakou povahu by měl mít ideální školník a jakou máte vy?
Jsem takový cholerik, že i pan ředitel mi doporučuje návštěvu psychologa. Ale správný školník by neměl být flegmatik. Pracovitost a spravedlnost, takové vlastnosti by měl mít.