Petra Svobodová zkoumá vilu Löw-Beer a zajišťuje její provoz. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Brněnská vila Löw-Beer láká návštěvníky. V sobotu nabídne swingový koncert

  • 5
V seriálu MF DNES Čtyřkou na Českou se tentokrát tramvají z hlavního nádraží svezla kurátorka a historička vily Löw-Beer Petra Svobodová. Jí spravovaná secesní stavba v brněnské Drobného ulici je předchůdkyní a také pravým opakem slavnější funkcionalistické vily Tugendhat.

Svobodová ji nyní připravuje na zapojení do Hradozámecké noci, která Brňanům nadcházející sobotu otevře i další tři nejslavnější vily města.

Staráte se o jednu ze čtyř nejslavnějších brněnských vil. Krom té vaší to je i Jurkovičova vila, vila Stiassni a hlavně Tugendhat. Spojuje je něco?
Majitel vily Alfred Löw-Beer byl otcem Grety, později provdané Tugendhatové. Takže je zde největší spojitost právě s vilou Tugendhat, ta se navíc podepsala na tom, že vila Tugendhat vypadá tak, jak ji dnes známe. Greta jako členka významné rodiny průmyslníků dobře věděla, jak vypadají honosné vily postavené ve zdobném secesním slohu. Proto s manželem nakonec zvolila protiklad – strohý funkcionalismus. S majitelkou vily Stiassni Hermine zase Gretu pojilo přátelství a práce v Lize pro lidská práva.

Co všechno musíte zvládnout jako kurátorka vily Löw-Beer?
Jsem nejen kurátorka, ale i historička. A zároveň také vedoucí vily Löw-Beer. O památku se tak starám po stránce odborné, takže vedu výzkum stavební historie vily a osudu rodiny Löw-Beerů, která tam žila, či například architektů, kteří stojí za stávající podobou stavby. A samozřejmě se vše snažím zasadit do širších kontextů dějin Brna či Československa. Řeším ale i provozní záležitosti – otevírací dobu vily pro návštěvníky, zajištění průvodců, výstavní nebo třeba kulturní program.

Co je vám z historie vily nejbližší?
Příběh Alfreda Löw-Beera. Byl to významný průmyslník, který byl velmi veřejně činný. A když se na konci 30. let začala politická situace v Československu zhoršovat pro lidi židovského původu, on tu do posledních chvil zůstával. Aby obstaral co nejvíce z rodinného majetku. V roce 1939 se nakonec pokusil prchnout, ale zadržely ho protektorátní orgány na hlavním brněnském nádraží a na půl dne ho zavřely. Nakonec byl, možná díky úplatku nebo na něčí přímluvu, propuštěn. Podruhé se pokusil uprchnout s pomocí falešné identity vlakem směr západní Čechy. Jenže z něj ho gestapo vytáhlo. Buď na udání, nebo jim neseděl dobře oblečený starý pán s doklady na jméno krejčího Friedricha Schweiglera. Druhý den ráno ho lidé nalezli mrtvého na kolejích. Byla to vražda? Nehoda? Snažil se naskočit na další vlak? Byl odhodlaný, ale bylo mu přes šedesát let. Ten příběh mě fascinuje.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES.Rozhovor, který se odehrává v tramvaji č. 4 cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Cesta touto trasou přes náměstí Svobody trvá zhruba šest minut. Tentokrát se s spolupracovnicí redakce Karolínou Křenkovou svezla kurátorka a historička vily Löw-Beer Petra Svobodová.

Brno skrývá řadu architektonických skvostů. Máte město obejité ze všech stran?
Nejsem původem Brňanka. Pocházím z Ústí nad Labem. Znám věci teoreticky, vím, jak domy vypadají a jakou mají stavební historii. Ale některé musím ještě v ulicích hledat.

Ve vile Löw-Beer jsou i svatební obřady. V čem jsou specifické?
Od září nám ve vile vypukne takový menší svatební boom. A kouzelná tam je především atmosféra. Každý, kdo k nám přijde, se diví. Vila je totiž zvenku nenápadná. Ale uvnitř je krásná anglická hala se schodištěm a krbem.

V sobotu se všem návštěvníkům slavná čtveřice vil otevře při příležitosti Hradozámecké noci. Na co se mohou lidé těšit u vás?
V sedm hodin večer začne koncert Melody Gentlemen, což je formace z Lednice. Předvedou swingové melodie z 30. a 40. let minulého století. A součástí budou i komentované prohlídky.