Jak se díváte na momentální veřejné debaty o uprchlících a postoje politiků?
Považuji za celkem přirozené, že kolem tohoto tématu je velká veřejná diskuse. Rozumím tomu, že řada lidí má obavy z toho, jak by se mohl problém vyvinout, pokud by se dále nedařilo uprchlickou vlnu zvládat. Povinností politiků ale je, hledat v tom racionální tón. Přes všechny ohledy na politické preference, aktuální a budoucí volby, by lidé, kteří stojí v čele měst, regionů a státu, měli zachovat klidnou hlavu a neeskalovat situaci neuváženými výroky. Spíše klidnit emoce, než je probouzet.
Stovky českých vědců a akademiků o prázdninách podepsaly prohlášení, ve kterém odmítají rozdmýchávání etnické a náboženské nesnášenlivosti v souvislosti s uprchlíky. Vy jste ale dokument nepodepsal.
Svůj podpis jsem nepřipojil nikoliv proto, že bych nesouhlasil s jeho obsahem. Když jsem nastoupil do rektorského úřadu, dal jsem si některá omezení. Jedno z nich je nepodepisovat kolektivní prohlášení či petice. Rektor mluví za celou univerzitu. A podobná prohlášení mívají své mluvčí. Ti pak ale mohou říkat také něco, co člověk úplně doslova nepodepsal. Považuji za fér k akademické veřejnosti, které se zodpovídám, mít pod kontrolou své výroky. Z toho důvodu jsem prohlášení nepodepsal. Když jsem dokument četl pozorně, zdál se mi ke všem poměrně vstřícný a nerozuměl jsem okřikování ze strany některých politiků, že je to projev nějakého elitářství a arogance. Není to žádný hanopis na českou veřejnost.
Masarykova univerzita hlasitě nabídla uprchlíkům pomoc. Proč?
Jsem přesvědčený, že veřejné vysoké školy mají přímou povinnost pomáhat řešit některé problémy. Je to součást jejich společenské funkce. Proto jsme se rozhodli nabídnout státu naši pomoc. Už léta někteří naši kolegové z pedagogické a právnické fakulty pomáhají v uprchlickém táboře v Zastávce u Brna. Připravujeme širší dlouhodobou nabídku – například jazykové vzdělávání pro ty, kteří se rozhodnou tady požádat o azyl. Balíček nabídky služeb státu by měl být hotový do konce září. Jednali jsme s primátorem Petrem Vokřálem a dohodli jsme se na úzké spolupráci s městem, které se velmi rozumně chce připravit na budoucí vývoj. Spontánně se snaží pomoci i řada studentů či učitelů. My hledáme cestu, jak jim to usnadnit – například jim chceme vycházet vstříc organizací studia nebo stipendijním programem, které by umožnily studentům vykonávat praxe ve prospěch uprchlíků. Na těsné spolupráci s brněnskou Charitou, která má velký zájem o dobrovolníky z řad studentů, jsme se dohodli i s brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem.
Jaká by v takovýchto věcech měla být role Masarykovy univerzity?
Nejsme tu od toho, abychom říkali lidem, co si mají myslet. Úkolem univerzity ale určitě je přispět k poznání problémů, k identifikaci rizik a důsledků. Naše role nespočívá jen v profesní přípravě studentů.
Jak se díváte na postoj české vlády, která do poslední chvíle odmítala kvóty pro přijímání uprchlíků, až Česko bylo v EU přehlasováno většinou?
Pokud si můžu dovolit komentovat politické dění, což jako rektor dělávám zřídka, jsem trochu zklamaný z oficiálního postoje České republiky. Chci věřit tomu, že odmítání kvót není motivováno nějakou nevolí pomoci uprchlíkům, ale je motivováno dlouhodobou snahou České republiky zabránit hlasováním v Evropské unii, při nichž stačí k rozhodnutí většina hlasů a není nutný souhlas všech. Univerzity jsou společně s některými podnikateli tou částí společnosti, která se nejvíce potkává s vnějším světem, a jeví se mi to tak, že česká pozice je prakticky nevysvětlitelná na západ od nás. Pro Českou republiku budou škody této špatně zvládnuté diskuse s partnery v Evropské unii poměrně velké.
Vy souhlasíte s kvótami?
Kvóty jsou logickým důsledkem existence Schengenského prostoru. Jestliže požíváme výhod zrušení vnitřních hranic mezi státy v EU, je jasné, že na hraniční státy byla přenesena nadstandardní míra zodpovědnosti. Česká republika je ve šťastné pozici, že vnější hranici nemá. Pokud budou přicházet do Evropy lidé, nelze to nechat jen na hraničních zemích. Kvóty jako princip rozdělení zátěže transparentním způsobem podle nějakých pravidel mi připadají jako rozumné řešení. Všechno záleží na provedení. Nepochybně si Evropa nemůže dovolit neomezený příliv imigrantů.
Jako rektor načínáte druhé volební období. Je něco, co musíte dělat jinak?
Nejdůležitějším rozdílem je to, že vím, že další funkční období už mít nebudu. To, co chci dokázat, musím během čtyř let dotáhnout do konce. Za svůj nejvýznamnější úkol považuji to, co vyplývá z připravované novely vysokoškolského zákona. Nastavení univerzity tak, aby se zvýšila kvalita našich oborů. Za velký úspěch považuji, že se nám podařilo obrátit trend a počet studentů po letech expanze začal naopak klesat. Naše univerzita se vymykala obvyklému poměru počtu studentů na jednoho učitele, to se začalo výrazně zlepšovat.
Měly by se nějak změnit obory?
Je jasné, že všichni v populaci nemohou být právníky, historiky, lékaři. Máme v České republice příliš mnoho studentů v programech, které se snaží být akademické, a poměrně málo programů, kterým se říká profesní – bakalářské obory, které odpovídají konkrétním požadavkům zaměstnavatelů. Bakalářské programy Masarykovy univerzity budou mít akademickou povahu a budou určeny k navázání v magisterském stupni. Chceme ale rozšířit nabídku profesně zaměřených magisterských programů pro ty, kteří nemíří k akademické dráze. Uvažujeme i o možnosti jednoletých magisterských programů, což v Česku využíváno není. Například studium obsluhy složitých přístrojů, které už dnes máme ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC). Právě využití vědeckých příležitostí, jaké nám dnes vybudovaná vědecká centra dávají, považuji za svůj další důležitý úkol v druhém období.
Váš předchůdce Petr Fiala se stal předsedou ODS, někdejší rektor VUT v Brně Karel Rais je poslancem za ANO. Plánujete také vstup do politiky, až vám druhé rektorské období skončí?
Neuvažoval jsem o tom. Ale že se to stává, vlastně považuji za správné. Rektorování člověka připravuje na některé typy veřejného angažmá.
Opovrhují naší civilizací, prohlásil politolog BalíkZatímco rektor Masarykovy univerzity (MU) Mikuláš Bek říká, že emoce v debatách o uprchlících je třeba klidnit, vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií MU Stanislav Balík na uprchlické téma poskytl rozhovor bulvárnímu deníku Aha. „Jdou do Evropy z ekonomických důvodů, ale současně naší civilizací opovrhují. Mají představu, že se jim tu bude žít lehko, ale zároveň si ponechají svoje životní návyky, svou životní filozofii. Necítí potřebu tuto společnost budovat a chránit,“ řekl mimo jiné Balík podle deníku o uprchlících. Toho přitom senátoři také tento týden – dva dny potom, co rozhovor vyšel – zvolili předsedou Akademického senátu Masarykovy univerzity. Ten například volí rektora či schvaluje rozpočet školy. Text se s dovětkem „všichni politologové nekolaborovali“ obratem objevil i na webu hnutí Islám v České republice nechceme, jehož lídr Martin Konvička v minulosti mimo jiné mluvil i o tom, že muslimy namele do masokostní moučky. Balík pro MF DNES vyznění textu mírnil. „Mluvil jsem o velké části ekonomických migrantů. Proti tomu, aby Česko či Masarykova univerzita pomáhaly uprchlíkům z válečných oblastí, nic nemám,“ konstatoval Balík. Oddělit ekonomické migranty od uprchlíků má podle něj za úkol azylové řízení. Rektor Mikuláš Bek slova nynějšího předsedy akademického senátu své univerzity včera nekomentoval. „Pan rektor už nebude mít čas a prostor se k tomu vyjadřovat,“ uvedla mluvčí Tereza Fojtová. |
