Brno je strategické místo, ale pořád je co měnit, tvrdí architekti

  11:10aktualizováno  11:10
Účast na světové výstavě Expo 2015 jim otevřela cestu k zajímavým příležitostem. Pro architekty Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa byl loňský rok opravdu úspěšný.

Michal Krištof (vlevo) a Ondřej Chybík ukázali model svého pavilonu pro Expo 2015. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Potkali se při studiích na brněnské fakultě architektury. „Vždycky jsme pracovali každý zvlášť. V posledním ročníku jsme to zkusili spolu a zjistili jsme, že vlastně s nikým jiným spolupracovat nemůžeme. Od té doby spolu válčíme a stavíme,“ popisuje Ondřej Chybík spolupráci se svým kolegou Michalem Krištofem.

Před šesti lety si v Brně založili ateliér a v minulém roce slavili mladí architekti velký úspěch – jejich pavilon na světové výstavě Expo 2015 v italském Miláně získal bronzovou medaili za architekturu.

Český pavilon v Miláně nedávno rozebrali, už se ví, co s ním nakonec bude?
O. Ch.: Pavilon zůstane ve Vizovicích, kde jej vyrobili. Postaví z něj výzkumné centrum modulární architektury. Pozemek Expa je srovnaný do původního stavu, už je tam jen planina.

Jak vám účast na světové výstavě změnila život?
O. Ch.: Jsme o něco zkušenější, protože jsme si vyzkoušeli, jak se pracuje v zahraničí a jak dělat projekty v relativně krátkém čase.
M. K.: Na vypracování projektu až po přestřihnutí pásky a zahájení zkušebního provozu jsme měli rok a čtvrt. Standardně vše trvá tři roky.

Fotogalerie

Určitě jste se i díky tomu dostali ke spoustě zajímavých příležitostí.
M. K.: Přišli za námi lidé, kteří budou dělat Expo 2020 v Dubaji, že by s námi chtěli nějakým způsobem spolupracovat. V poslední době jsme dostali nabídku na návrh nového města v Ománu. Jednáme i s ateliérem v Číně a odevzdali jsme náš návrh do soutěže na čtvrť v Miláně. Další projekt, na kterém jsme díky Expu začali pracovat, je víkendová vila v Chile. Ale není to tak, že bychom díky účasti na výstavě hned získali nové zakázky. Spíše jsme si vytvořili síť kontaktů, které nyní úspěšně rozvíjíme.

Co vás při práci inspiruje?
M. K.: To se takhle říct nedá. Ano, architektura je kreativní činnost, ale lidé si často myslí, že k architektovi přichází inspirace nějakým osvícením. Jenže tak to nefunguje.
O. Ch.: Čerpáme hodně ze zkušeností v cizině, v tom jsme na lokálním trhu dost jedineční. Pořád vlastně máme ambice pracovat do zahraničí. Nejenom v Evropě, teď třeba taky hodně sledujeme Afriku.

Řídíte se i současnými trendy?
O. Ch.: Dbáme na udržitelnost našich řešení. Aby vše, co navrhujeme, fungovalo i řadu dalších let. Trendy jsou v současné době dost různé. Jsou architekti, kteří dělají domy v expresivní formě a všechno mají zahnuté a kulaté. Například soudobá finská architektura je známá tím, že často operuje jen s malými místnostmi, které se skládají do jednoduché krabicovité formy. Oba přístupy jsou stejně hodnotné a oba dva využíváme. Navíc každý projekt přizpůsobujeme místním podmínkám. Když stavíme na jižní Moravě, snažíme se pochopit jižní Moravu, když navrhujeme pro Hongkong, snažíme se pochopit Hongkong.

Je nějaké město, které vás svou architekturou zaujalo úplně nejvíc?
O. Ch.: Pro mě je to Bombaj, protože to je město, které roste úplně neuvěřitelným tempem. Je tam spousta chudých lidí, pár bohatých a díky vysokému HDP se tam začíná upevňovat střední třída. To, co se tam děje, nikde na světě není. Člověk stojí na střeše jednoho mrakodrapu a vedle něj roste dalších osm. Jsou to domy velké stovky metrů, poslední patra se teprve dodělávají, nahoře jsou ještě jeřáby a dole už se bydlí.
M. K.: Já byl před pár měsíci v New Yorku. Je to obrovské město, které člověka naplňuje energií. Není nad to, nějaký čas tam pobýt a pak se vrátit do Brna a s odstupem vnímat všechny extrémy.

Při své práci hodně cestujete, do budoucna máte velké ambice. Plánujete zůstat v Brně?
M. K.: V Brně jsme studovali a je to dobré místo, kde začít. Navíc je strategické. Člověk může být ráno na jednání v Bratislavě, odpoledne ve Vídni a večer v Praze. Ve všech větších městech střední Evropy. Zjistili jsme také, že na Moravě hodně lidí chce stavět kvalitní domy.

Brzy začne v Brně fungovat útvar hlavního architekta. Co si o zřízení tohoto úřadu myslíte?
M. K.: Podle mě to všichni architekti vnímají pozitivně. Před několika lety pominula krize a v Brně je najednou velká spousta lidí, kteří chtějí investovat do nových staveb. Jenže zastaralý územní plán a celkově územně plánovací postup všechno brzdí. V tom by útvar hlavního architekta mohl hrát významnou roli. Musí mít však jasně dané pravomoci a nesmí to být funkce jen tak naoko.

Kdo jsou Chybík a Krištof

* Ondřej Chybík se narodil v roce 1985 v Brně. Michal Krištof o rok později v Kláštore pod Znievom na Slovensku.

* Chybík studoval architekturu v Brně, Štýrském Hradci v Rakousku a v Curychu. Krištof v Brně a Bruselu.

* Společné studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers založili v roce 2010.

* Kromě pavilonu na Expu 2015 spolupracují s vinařstvím Lahofer ve Znojmě, v Praze dokončují první etapu velkého projektu bytových domů Waltrovka a zpracovávají projektovou dokumentaci k nové zelené čtvrti v Olomouci.

Spousta brněnských architektů je toho názoru, že by funkci měla zastávat výrazná osobnost, ale že nikdo takový to nebude chtít dělat.
M. K.: Všeobecná představa o architektovi je, že je to člověk sečtělý ve francouzské literatuře, zároveň se orientuje ve smlouvách a v právu a do toho chodí kontrolovat stavby a řeší jejich detaily. Doba, kdy by měl být městským architektem jeden člověk, jedna výrazná osobnost, je už překonaná. Myslím, že mnohem důležitější je vytvořit kvalitní tým složený z výborných architektů, ekonomů, sociologů, právníků a tak dále.

Je něco, co by měl podle vás v Brně opravdu změnit?
M. K.: To je otázka, nad kterou člověk opravdu nemusí moc dlouho přemýšlet. Jižní centrum, výstaviště, území za Lužánkami, Zbrojovka, Kraví hora, zahrádkářské kolonie, celkově územní plán. Pak asi každého napadne nádraží.

K poloze hlavního nádraží bude na podzim referendum. Dříve jste se v této otázce hodně angažovali a pořádali jste diskuse. Plánujte teď něco podobného?
O. Ch.: Zatím jsme o tom nepřemýšleli. Když jsme tyhle diskuse dělali, město vedla radnice, která prakticky s nikým nekomunikovala. Dnes je úplně jiná. Tenkrát jsme to dělali ještě s Matějem Hollanem. Ten je teď náměstkem primátora a nabalil na sebe další lidi, kteří se o rozvoj města zajímají. Z naší tehdy rebelské funkce se stal oficiální proud a funguje to skvěle.

Nejčtenější

Plekanec skóroval v premiéře za Kometu. Sparta ale předvedla obrat

Tomáš Plekanec skóroval ve svém prvním utkání za Kometu.

Nejen jedna, ale hned dvě české hvězdy si odbyly premiéru v této sezoně hokejové Tipsport extraligy. Do předehrávky 25....

VIDEO: Firma vylepila plakáty Českých drah u nádraží v Brně opačně

Plakáty Českých drah dodavatelská firma nenalepila popořadě.

Souvislou větu měly původně dávat čtyři plakáty lákající cestující na vánoční trhy do Vídně nebo Bratislavy. Číst se...

Hokeji trochu víc rozumím, ale pořád jsem laik, líčila Šafářová

Na utkání se Spartou nechyběla ani tenistka Lucie Šafářová, fanynka Komety Brno...

Když minulý týden oznámil, že si za Kometu zahraje extraligu, začala po internetu kolovat šest let stará fotka. Do...

Plekanec: show může začít. Obrovská čest a prestiž, říká majitel Komety

Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno

Místo v šatně brněnské Komety dostal hokejový útočník Tomáš Plekanec vedle další legendy Martina Erata. „Nevybíral jsem...

Na nedotažené rezidentní parkování v Brně doplácejí hotely i divadla

Strážníci v Brně kontrolují nově zavedené rezidentní parkování.

Dopady nedotaženého rezidentního parkování v Brně trápí dojíždějící umělce či hosty luxusních hotelů v centru. Lidé za...

Další z rubriky

Drát přehozený přes vysoké napětí mohl někoho zabít, policie má podezřelé

Neznámý pachatel v Kloboukách u Brna přehodil přes vedení vysokého napětí drát,...

Policisté našli dvojici mužů, kteří v létě v Kloboukách u Brna vytvořili potenciálně smrtící past. Přehodili drát přes...

Doplácejte a my vám zavedeme bankomat, žádají od malých obcí banky

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...

Služby z maloměst rychle mizí. Bankomat, doktor, lékárna, pošta. Za tím vším musejí lidé jezdit kilometry daleko. Pokud...

Při zavřeném nádraží se nudě v Brně nedaří. Obří výlukou provázejí verše

Davy lidí na dolním nádraží v Brně kvůli výluce hlavní železniční stanice.

Nedáváme šanci nudě, té se v Brně nedaří, uzavřeno totiž bude: Brno, hlavní nádraží. Těmito verši začíná básnička,...

Najdete na iDNES.cz