Robert Skeřil a jeho kolegové díky speciálnímu elektronovému mikroskopu...

Robert Skeřil a jeho kolegové díky speciálnímu elektronovému mikroskopu objevili ve vzorcích vzduchu z Brna i jehlicovité částice sádrovce, které vznikají například při spalování uhlí | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Částice smogu se mohou dostat až do krve a ucpat tepny, tvrdí odborník

  • 10
Smog z brněnských ulic vypadá pod mikroskopem jako okno do podmořského světa – kuličky s ostny připomínají ježky, ty hladké jikry nebo perly v lastuře. Tím ale poezie končí. Podle Roberta Skeřila z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu jde ve skutečnosti o nebezpečné supermalé částečky.

Jihomoravský kraj je nyní na prahu nejhoršího období roku z hlediska koncentrace prachu v ovzduší.

„Na podzim a v zimě je nejvyšší. I když venku máme zatím hezky, pozorujeme, jak postupně koncentrace prachu roste. Je třeba vše sledovat nejen z aktuálního hlediska, ale i dlouhodobě, abychom proti smogu mohli bojovat. A právě to děláme u nás,“ říká Skeřil, vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší.

Laboratoř má na starosti nejen Jihomoravský kraj, ale i ten Zlínský a Vysočinu. Vědci tu díky elektronovému mikroskopu pracují s částicemi až sedmkrát menšími, než je lidský vlas. A umí je až stotisíckrát zvětšit.

Čím jsou pro lidi nebezpečné?
Jsou velmi malé a pronikají do celého těla. A čím menší, tím dál. Ty nejmenší se přes plicní sklípky dostanou třeba až do krevního řečiště a tam mohou ucpávat cévy. Ty větší, například pyly, člověka podráždí a ten je vykašle nebo se zachytí na chloupcích v nose. Ale jakmile se dostanou pod hrtan, jdou dál. Způsobují třeba respirační potíže, protože se dostávají do dýchacích cest, ale mohou se stát nosiči věcí mnohem horších.

Co máte na mysli?
Třeba saze, které vznikají při spalování pevných paliv, jsou sice nepatrné, ale mají velkou plochu a nalapají na sebe karcinogenní látky, které dostanou do těla. Patří sem například benzo(a)pyren, který v Česku překračuje emisní hodnoty nejvíce a z 95 procent vzniká v lokálních topeništích. V Brně je situace výrazně lepší, ale stačí vyjet kousek dál na venkov, například do Jinačovic nebo Chudčic, a hned jsou hodnoty desetinásobné.

V Brně se tolik tuhá paliva nepoužívají a stejně tu byla v zimě dvakrát smogová situace. Proč?
Jedním z hlavních důvodů je topení, tím druhým počasí. Z hlediska topenišť je situace špatná na přelomu října a listopadu, kdy komíny ještě nejsou profouknuté a lidé mají po podzimním úklidu ledacos ze zahrady nebo domácnosti, čeho se chtějí zbavit. V prosinci se to trochu zlepší, ale pak přichází leden a s ním mrazy. A když se přidá inverze, je vymalováno. Všichni topí, jezdí autem, průmyslové podniky vyrábějí. I když právě ony někdy paradoxně mohou díky vysokým teplotám spalin dostat zplodiny nad hladinu inverze, což je v pořádku.

Je v okolí takový podnik?
Například cementárna Mokrá. Pokud by při smogové situaci omezila provoz, situace se zhorší. Mají tam speciální, velmi účinné kotle a vysoké komíny. Zplodiny jsou žhavé, takže stoupají rychle nahoru a dostanou se až nad inverzi a tam už fouká. Kdyby byly teploty nižší, zarazily by se o ni a spadly zpět. Lokální topeniště jsou úplný opak. Lidé kotle naloží a ještě je zavřou, aby měly menší spotřebu, takže spalují nedokonale. Zplodiny tak zůstávají v místě a oni to dýchají. Vyrábí si své malé peklíčko.

A co doprava?
Jde o významný zdroj znečištění, ale nelze ji démonizovat. V momentě, kdy se trochu vzdálíte od cesty, už nemá takový vliv, ale zase je tu nějaký průmysl, který produkuje prach. Navíc, když se změní směr větru, přivane do města i ty lokální kotlíky z kraje Brna nebo jeho okolí. Když tedy zafouká, promísí se to a plošně vzrostou všechny koncentrace. Tak je to v celém Jihomoravském kraji i v republice.

Při smogové situaci na počátku roku náměstek pro životní prostředí Martin Ander (Zelení) lobboval za MHD zdarma. Vy jste ale tvrdil, že to nepomůže...
A myslím si to pořád. Smogová situace totiž už vyhlášena byla. A v podstatě mi dali za pravdu i kolegové z Prahy, kteří dělali pro tamní radnici rozbor opatření proti smogu a MHD zdarma nedoporučili. Navíc smog přišel odjinud. To s dopravou nesouvisí, jen by město přišlo o peníze. Jinak ale s odborem životního prostředí magistrátu výborně spolupracujeme a data si předáváme.

Dá se vůbec nějak dopředu předpovědět smogová situace, když k nám může vlastně kdykoli cokoli „fouknout“?
Něco ano. Většina smogových situací je svázaná s meteorologickými jevy – s tím, že k nám přichází kontinentální vzduch z východu a severovýchodu a spojuje se s nízkými teplotami a inverzí. S kolegy jsme si vyhledávali i situace, kdy také mrzlo a byla inverze, ale foukal vítr ze západu – koncentrace nikdy tak vysoko nevyskočily.

Jak bychom v Brně mohli přizpůsobit život, když víme, že na nás sedl smog? Kam nechodit?
Obecně do míst s ucpanou dopravou – k židenickým kasárnám, ke Zvonařce, na Koliště. A nejde jen o výfuky, ale také prach, který vzniká otěry z pneumatik, ze silnice, brzd. To vše má vliv. Důkazem je třeba měření u výstaviště, kde je mimoúrovňové křížení a jezdí tu obrovské množství aut, ale koncentrace je nižší, protože jsou v pohybu. A pak je lepší držet se pryč od hustě zastavěných míst s vysokými budovami mimo sevřený terén. To platí třeba právě pro židenické kasárny, které jsou pod kopcem, nebo pro Úvoz, a to přesto, že intenzita provozu je tam poloviční.

Dopravní zácpy jsou často spojené s opravou silnic a ulic...
Ano, myslím si, že koncentrace znečištění vzrostla částečně i kvůli nim. Kromě toho, že auta stojí, víří se tu prach ze stavby. Když jsme instalovali stanici v Dětské nemocnici, zrovna se opravovala ulice Milady Horákové a my jsme naměřili větší koncentrace. Když rekonstrukce skončila, hodnoty rázem poklesly. Zvýšená koncentrace je ale spojená se stavbami obecně. Když se na Zvonařce stavěla velká trafostanice, čísla šla nahoru.

Jak je to s větráním?
Hodně lidí má plastová okna, takže nelze nevětrat. Ale lepší je to dělat přes den, v noci jsou teploty nižší a koncentrace stoupají. A kdo bydlí u cesty, měl by si otevřít okno raději do vnitrobloku, pokud může.

A pomůže, když si ve smogové situaci vezmu roušku?
Je to jen pro pocit. Jemné částice to vůbec nezachytí. Nejsme v Pekingu, i za smogové situace tu může zdravý dospělý člověk vyjít ven.

Jak dlouho trvá, než se naměřené hodnoty dostanou ven?
U automatických měření jednou za hodinu a do dalších 30 minut to máme na webu. Odběrová místa s filtry měníme jednou za 14 dní. Další měsíc trvá, než se vzorek ustálí pro nás. Analýza na přítomnost těžkých kovů a rakovinotvorného benzo(a)pyrenu se ale provádí mimo Brno. Než se k nám vrátí výsledky, trvá to několik měsíců.

Proč vzorky vozíte pryč?
Každá pobočka je specializovaná na něco jiného. My třeba jako jediní máme elektronový mikroskop. Vyrobili ho deset minut cesty odtud v brněnské firmě Tescan. Místo viditelného světla využívá proud elektronů, kterými ozařuje nečistoty zachycené na vzduchových filtrech. Ty dokáže zvětšit řádově stotisíckrát.

Říkáte, že zjistit přítomnost těžkých kovů a karcinogenů trvá několik měsíců. Není to dlouho?
Není, tyto látky mají roční imisní limit. Kdežto u prašnosti potřebujeme informaci hned právě kvůli smogovým situacím. A pro ně je podstatné, jaká bude zima. Jestli bude vlhká, profoukaná, bez sněhu, nebo drsná jako na počátku roku. Máme stanici na měření čistého ovzduší na jižní Moravě, která se jmenuje Mikulov-Sedlec a stojí uprostřed vinic. I ta začátkem roku zaznamenala hned dvacetkrát překročení imisních hodnot. Přitom loni to bylo jen třikrát. To je jasný důkaz, že jsme si to neudělali sami.