Jazz je stálice, nic jej nevytlačí, říká šéf rozrůstajícího se festivalu

Čtrnáctý ročník Jazzfestu Brno odstartoval o víkendu. Lidé teď mohou ve městě po celé jaro slyšet na mnoha místech české i světové muzikanty. O to, aby se mohli nejen Brňané nasytit desítkami koncertů, se už od začátku stará umělecký ředitel festivalu a milovník jazzu Vilém Spilka.

Umělecký ředitel Jazzfestu Brno Vilém Spilka (na snímku) se svezl s MF DNES v pravidelné rubrice Čtyřkou na Českou. | foto: Jitka Janů, MAFRA

Co pro vás znamená jazz?
Myslím, že na takovou otázku málokdo rád odpovídá. Je to poměrně abstraktní věc. Kdybych měl říct jedním slovem, co pro mě znamená, tak svobodu. Kdybych to měl rozvést, tak se tam skrývá svoboda vyjádření, svoboda, že můžu něco vzít, přetvořit podle sebe a do jisté míry následně vydávat za své dílo.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se se spolupracovníkem MF DNES Markem Osouchem svezl umělecký ředitel Jazzfestu Brno Vilém Spilka.

Kde je nejlepší koncertní místo na Jazzfestu?
Nejradši mám klub Alterna. Je to menší místo, kam se vleze asi sto lidí. Je tam skvělá atmosféra, výborný zvuk a také správné neformální prostředí, které mám u jazzu rád.

Jak se za léta Jazzfest proměnil a vyvinul?
Začali jsme jako třídenní festival, který byl kompaktní. Byly to tři po sobě jdoucí dny. Dneska máme zhruba třináct dní v průběhu měsíce a půl. Dál ještě přidáváme bonusové koncerty po celý rok. Jazzfest se tak rozrostl i v počtu lidí. Některé poslední roky přišly desítky tisíc návštěvníků, dřív to byly tisíce či stovky.

Jak je na tom Brno s jazzovými kluby?
Na svou velikost poměrně dobře. Je tady několik scén, kde se hraje pravidelně. Už zmiňovaná Alterna, dále Stará Pekárna nebo nový klub Music Lab, který působí na Janáčkově akademii múzických umění. Jejich počet roste, což je dobře. Hlavně teď také vznikla nová katedra jazzové interpretace na JAMU, což může zajistit i více adeptů na vystupování v klubech.

Chodíte do některých?
Ano. V některých dokonce sám hraji, protože jsem muzikant.

Na co hrajete?
Jsem kytarista.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Nevytlačují jazz nové hudební styly?
Jazz už je stálice. Svůj boom popularity zažil někdy ve 30. letech. Ve 40. letech se z něj stala už vyšší forma zábavy. Začal se blížit klasické hudbě, takže lidé na něj chodili za kulturními zážitky, nikoli tolik za zábavou. V 50. letech byl rokenrol, v 60. letech bigbít, v 70. letech jiný bigbít, v 80. letech disco. Byly to nové populární styly. Jazz si však zachoval svou skupinu lidí, kteří ho mají rádi. Není nijak extrémně velká, ale je stálá. Tito lidé jazz vyhledávají.

Jak se v brněnských ulicích díváte na pouliční umělce?
Záleží na tom, jak jsou dobří. Když jsou, tak se mně líbí. Když ne, tak mě otravují.

Které místo v Brně je vaše oblíbené?
To je těžká otázka... Ale už vím - Stránská skála.