Spor se nevedl přímo o Hitlerovy projevy, ale předmluvy k těmto projevům. A to proto, že diktátorova slova nedávaly do souvislostí se skutečnými událostmi a podle znalce Jana Uhlíře naopak vyznívaly nekriticky, až pochvalně.
„Nikdo nepopírá, že Adolf Hitler řekl to, co řekl. Otázkou je to, zda je možné veřejně vyslovovat souhlas s těmito názory, ospravedlňovat jej, omlouvat jej nebo vysvětlovat, že on to ve skutečnosti myslel dobře,“ vysvětlil pohled obžaloby státní zástupce Jan Petrásek.
Souzen byl redaktor a předkladatel knihy Pavel Kamas, spolupracující redaktor a grafik Lukáš Novák a autor komentářů k projevům Stanislav Beer. Hrozilo jim až deset let vězení. Obžaloba byla podána i na jejich nakladatelství jako na právnickou osobu.
Osmnáct sporných předmluv se na jejich žádost před soudem i předčítalo. Soudní síní tak zněla například slova o tom, že Němci položili v Protektorátu Čechy a Morava základ nového porozumění mezi národy a přinesli sociální smír.
Podle soudce Martina Hrabala ale nelze říci, že tyto předmluvy vyznívají jako souhlas s Hitlerovými názory. „Soud dospěl k názoru, že komentáře nejsou dílem Stanislava Beera. Jsou to kompilace myšlenek, které řekl Adolf Hitler,“ upřesnil soudce Hrabal.
„I orangutanovi by došlo, že obžaloba nemůže projít“
Připomněl také, že v předmluvě celé knihy její autoři uvedli, že myšlenky Hitlera nechtějí jakkoli hodnotit a předkládají je čtenáři v autentické podobě.
„Jedná se o dobový text se všemi atributy historického nacismu. I když se nabízí napojení na neonacistické hnutí, tak nebylo prokázáno, že by některé soudobé hnutí navazovalo na podobu Hitlerova nacismu,“ vysvětloval soudce Hrabal svůj verdikt.
Obžalovaní odcházeli ze soudní síně evidentně spokojení. „Tento závěr jsem předpokládal. I průměrně vzdělanému orangutanovi by došlo, že něco takového (obžaloba) nemůže projít," řekl Kamas.
Verdikt však ještě nemusí být definitivní. Státní zástupce totiž zváží odvolání až poté, co si prostuduje písemné odůvodnění rozsudku.
Podobně přelomový spor, který se vedl o vydání Hitlerovy knihy Mein Kampf, přitom soudy řešily pět let. Až v roce 2005 rozhodl Nejvyšší soud, že vydání této knihy v autentické podobě trestné není. Podle soudu totiž vydavateli nešlo o propagaci nacismu, ale o zisk. Nejvyšší soud ale tehdy označil vydání publikace za „mimořádně nevkusný a nešťastný počin“.
