Lipanů je bohužel stále méně a méně.

Lipanů je bohužel stále méně a méně. | foto: Archiv časopisu Kajman

Rybám v Dyji bude lépe, přes jezy je vytáhnou Archimédovy šrouby

  • 0
Válec s velkou šroubovicí, který nasává vodu i s rybami a překlenuje tak výškový rozdíl hladin u jezu, nevypadá jako něco, co by si měly ryby užívat. Právě taková technologie ale má zařídit, že se v řece Dyji bude více dařit druhům, jako jsou pstruzi či lipani, a přibude jich v místech oblíbených rybáři.

Nainstalovat ji chce Povodí Moravy v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku. Jde o speciální průchod pro ryby, které se jinak nedostanou přes jez Zátiší a Krejčův jez.

Na řece Dyji jde o naprostou novinku. Rybí pestrost podle zástupců státního podniku zajistí na úseku řeky od Rakouska až po Vranovskou přehradu.

Průchody pro ryby by Povodí mělo začít budovat v lednu příštího roku. „Chceme obnovit migrační propustnost pro ryby. K tomu použijeme technologii obousměrných Archimédových šroubů. Druhotným výsledkem bude výroba elektrické energie,“ potvrdil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Z energetického hlediska jde o běžnou turbínu, která díky svému zakřivení využívá hmotnost vody k roztáčení. „Oproti jiným turbínám je pomaloběžná, proto umožňuje migraci ryb. A hlavně nemá trysku, která vodu roztřišťuje na lopatky,“ vysvětlil Martin Voříšek z webu Oenergetice. cz.

Na průchody pro ryby se těší rybáři

Cesty dvojicí jezů mají být hotové na jaře roku 2018. „Jde o podaný pilotní projekt, který nebyl zatím schválen, jednat se o něm bude v průběhu června,“ dodal Chmelař.

Vodohospodáři už ale mají souhlas rybářů. „O projektu víme, dávali jsme doporučující stanovisko. Jak to bude fungovat, zatím nikdo neví, jde o zkušební projekt ve spolupráci s Rakouskem,“ sdělil tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.

Řeka u Podhradí je mezi rybáři oblíbená. „Mám to tady hodně rád, i když je trošku náročnější terén a musí se jít proti proudu. Za tu průsvitnou tekoucí vodu, minimum dalších rybářů a ten klid to stojí,“ míní třeba Kamil Dubský.

Kroky Povodí vítá i první muž obce. „Vždycky jsme tady chtěli rybí přechody před jezem. Jak přesně bude technologie vypadat, nevím, ale už se osvědčila v Rakousku,“ říká Petr Čálek s tím, že Povodí mimo jiné zkoumalo odtokové poměry. Podhradí je totiž při povodních ohroženo na Znojemsku jako první. Technologie by ale vliv na povodňové průtoky mít neměla.

Šrouby zaberou jen málo prostoru

Náklady na vybudování průchodů se mají pohybovat kolem 42 milionů korun. To je ještě o 12 milionů víc než investice do rybího přechodu v Břeclavi v roce 2005. Jenže podle tamních rybářů je nefunkční – má prý příliš velký spád a ryby se přes něj nemohou dostat do horní části řeky nad jezem.

Rybí přechody jsou přitom pro migraci ryb nezbytné. Díky nim se do Dyje vracejí některé proudomilné druhy ryb, jako jsou pstruzi, lipani či parmy, které z ní kvůli znečištění dříve zmizely.

Podle všeho se technologie Archimédových šroubů setká s větším úspěchem. „Je to poměrně malý stavební zásah, bez nároku na zabírání pozemků kolem jezu. Jiné rybí přechody znamenají poměrně rozsáhlý kus nově zabetonované krajiny, přesto mnohdy ani nefungují ideálně,“ vysvětluje vedoucí odboru ochrany přírody národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Navíc jsou správci povodí ochotnější k jejich budování právě díky výrobě elektrické energie, což pro investora znamená ekonomický přínos.

Rybí populace lépe odolá stresům

„Propojení mikropopulací povede ke stabilizaci rybího společenstva. Populace tak lépe odolají různým stresům, jako jsou nedostatek kyslíku, živin, znečištění vody, extrémní sucha či povodně. Zlepší se pravděpodobně i věková struktura, což se v konečném důsledku může projevit i zvýšením počtu ryb,“ dodala Reiterová.

Rybáři ze Znojemska se během roku tradičně potýkají s různými problémy. V létě je už několikrát potrápil nedostatek kyslíku ve vodě, což způsobuje velmi teplé počasí. Před dvěma lety na Vranovské přehradě kvůli tomu uhynul rekordní počet ryb, více než 700 kilogramů.

V zimě je zase trápí kormoráni, kterých se letos na Dyji usadilo na pět stovek. Jeden kormorán přitom za den sežere v průměru půl kilogramu rybího masa (o problémech s kormorány jsme psali zde).

Archimédovy šrouby se také nehodí všude. Jsou jezy, kde jejich umístění žádný přínos pro rybí populace nemá, případně by i takový relativně malý stavební zásah mohl být pro přírodu rizikem. Některé jezy totiž naopak záměrně rozdělují ryby na drobné mikropopulace.