Když se v červenci přijel do Brna radit ministr financí Andrej Babiš s primátorem Petrem Vokřálem (oba ANO) a trenérem olympijské vítězky Martiny Sáblíkové Petrem Novákem, zavládl na Vysočině smutek.
Zdálo se, že jižní Morava získá pro sebe dlouho diskutovanou stavbu jediné rychlobruslařské haly v Česku.
V kombinaci s atletickým stadionem by vznikla v brněnském kampusu, kde se muži sešli. K plánovanému budování nového fotbalového stadionu a hokejové arény za Lužánkami přibyl další velký sportovní stánek.
Po dvou měsících je ale všechno jinak. A fotbalovým i hokejovým fanouškům se ulevilo - rychlobruslaři neuzmou pozornost - a hlavně stamiliony korun - pro sebe, a neohrozí tak jejich sny o nových stadionech.
„Přáním trenéra Petra Nováka i Českého olympijského výboru je, aby se stavělo na Vysočině. S ministrem Babišem jsme se dohodli, že to nebudeme tlačit na sílu. Nechci se přetlačovat. Jde především o to, aby hala vznikla,“ konstatoval primátor Vokřál s tím, že Brno se nyní pasovalo do role jakési alternativy pro případ, že by záměr v Novém Městě na Moravě nevyšel.
„Neprosazuji ani jednu z variant,“ doplnil Babiš, který dříve v Brně zdůrazňoval, že hala v desetitisícovém Novém Městě na Moravě nedává ekonomický smysl.
Vysočina schválila dotaci 40 milionů
Po jeho předchozím prohlášení Vysočina přešla do protiútoku. Předminulý týden krajští zastupitelé jednomyslně schválili dotaci 40 milionů pro rychlobruslařskou halu v Novém Městě na Moravě.
To je rodištěm šampionky Sáblíkové a díky špičkovému zázemí pro biatlonisty a běžce na lyžích ho ministerstvo školství s olympijským výborem zařadilo na seznam budoucích olympijských center. Ta mají sloužit pro výchovu špičkových sportovců.
„Brno na tomto seznamu nefiguruje. Stadionem pro klasické zimní sporty je Nové Město na Moravě,“ potvrdil náměstek ministryně školství pro podporu sportu Pavel Šulc.
„Pořád slyšíme o olympijských centrech. Chci ale nyní od ministerstva školství vědět, jak budou financována. Bylo by logické, aby se na nich podílela města, stát a kraj,“ uvedl Babiš.
Vláda zatím o podpoře olympijských center nerozhodovala. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce materiál, který se jich týká, předložit na podzim.
Sehnat peníze na stavbu? Větší problém je zaplatit provoz
V Novém Městě si přitom dali podmínku. 40 milionů korun uvolní jen v případě, že někdo jiný bude platit provoz kolosu, jehož postavení vyjde na zhruba 300 milionů.
Fungování čtyřsetmetrového oválu, který má mít 12 metrů na šířku a bude pokrytý bezmála pěti tisíci čtverečními metry ledu, totiž podle odhadů ročně spolkne dalších 20 milionů.
„Ekonomická realita takového provozu je brutální. Postavit rychlobruslařskou halu je menší problém než ji pak provozovat,“ konstatoval už dříve šéf novoměstského sportovního klubu Jiří Hamza.
Na Vysočině tak nyní řeší rébus, kvůli kterému Babiš upřednostňoval pro stadion Brno se čtyřicetinásobným počtem obyvatel. Ufinancovat tak velká sportoviště může být podle brněnského magistrátu potíž i tady.
A to třeba i v případě fotbalového stadionu za Lužánkami.
U něj je proto ve hře i varianta, že by výstavbu i provoz zaplatily soukromé peníze. S projektem se podle primátora přihlásilo hned několik společností.
„I když sami najdeme dvě miliardy korun, za které stadion postavíme, další peníze bude stát jeho provoz. A pak musíme hledat způsob, jak příjmovou stránku vylepšit. Těžko sem dovedeme nalákat každý týden rockovou hvězdu, jejíž koncert by nám pomohl. Firmy, které se tím živí, umí tyto záležitosti řešit efektivněji,“ doplnil Vokřál.
V kampusu by mohl vyrůst univerzitní bazén
Jména společností, jež by z Brna břímě sejmuly, zatím vedení magistrátu prozrazovat nechce, aby nenarušilo případná vyjednávání. Nejde podle něj ale o neprověřené firmy. Jedna z nich postavila kolem 25 fotbalových stadionů po celém světě.
Zároveň se ovšem Brno nevzdává ani varianty, že najde například ve spolupráci se státem a krajem na stavbu veřejné peníze.
V kampusu, kde Babiš s Vokřálem viděli rychlobruslařskou halu zkombinovanou s atletickou, může nakonec na vedlejším pozemku Masarykovy univerzity dříve vyrůst plavecký bazén.
„Sportovní hala je nad naše síly a poslání. Jednáme s městem o podílu univerzity na budování bazénu. Původně byla ve hře skromnější varianta pětadvacetimetrového bazénu pouze pro potřeby univerzity. Objevil se ale i návrh plnohodnotného padesátimetrového bazénu, který by užívaly brněnské kluby. Pro veřejnost by sloužil hlavně bazén za Lužánkami,“ popsal rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
