Návrh novely zákona omezující práva lidí, kteří žádají úřady o informace, stáhl hejtman Michla Hašek z programu Poslanecké sněmovny (ilustrační snímek).

Návrh novely zákona omezující práva lidí, kteří žádají úřady o informace, stáhl hejtman Michla Hašek z programu Poslanecké sněmovny (ilustrační snímek). | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

S omezením zákona o informacích narazil Jihomoravský kraj i hejtman Hašek

  • 13
Jihomoravský kraj navrhl zákon, který měl omezit práva lidí žádajících úřady o informace. Zástupci občanských sdružení jej kritizovali jako zpátečnický a sám hejtman Michal Hašek ho nakonec stáhl z programu. Boj o něj ovšem kraj nevzdává.

Novela by omezila práva lidí, kteří žádají úřady o informace. Prozatím si její kritici mohou oddechnout, poslanci jej jen tak neschválí. "Návrh jsem stáhl z programu Poslanecké sněmovny," potvrdil hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Právě Haška jihomoravští zastupitelé pověřili, aby změnu zákona poslancům předložil. Proč to hejtman udělal, nechtěl komentovat. Vliv mohla mít kritika, která se na návrh snesla hned z několika stran (další podrobnosti čtěte zde).

Proti byla řada aktivistů, autor původního zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek i kancelář ombudsmana.

Přidali se i významní členové vlády jako Karel Schwarzenberg (TOP 09), Radek John (VV) či Jiří Pospíšil (ODS). "Novela jde proti principu otevřenosti a transparentnosti státní správy," komentovala návrh zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která jej na žádost MF DNES důkladně prostudovala.

"Nejenže je návrh legislativně mimořádně nekvalitní, ale měl by rovnou uvést, že se republika vrací před rok 1989," podotkl Kužílek.

Jak pokračovat dál?

Přestože Hašek prozatím návrh stáhl, kraj se nevzdal šance, že jej v budoucnu prosadí. "Myslím, že je to smysluplná změna. Teď hledáme nejvhodnější cestu, jak pokračovat," sdělil náměstek hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

Podle něj zákony, které navrhují kraje, nejsou nikdy politiky na státní úrovni nadšeně přijímány. "Vždy se hledají chyby, i když tam nejsou," podotkl náměstek.

Juránek také poznamenal, že právě na Jihomoravský kraj dopadá stávající podoba zákona nejvíce. "Máme na území diskutované dopravní stavby. Mnohanásobně tak překračujeme počet stížností a žádostí o informace v porovnání s ostatními kraji," dodal Juránek.

Kraj od počátku jako důvod snahy o změnu zákona uvádí, že se už dlouho potýká se zahlcením žádostí o informace.

Podle úředníků jsou často obstrukční. "Teprve v praxi se ukáže, kde má zákon slabá místa. Postavení úřadu a žadatele o informace je nevyvážené a dává lidem možnost úřad šikanovat," uvedla už dříve pro MF DNES radní Marie Cacková (KDU-ČSL).

Náklady na odpovědi úředníků

Jihomoravský kraj loni obdržel 530 žádostí o informace a 359 stížností na jejich vyřízení. Kromě toho, že jsou podle radní často zbytečné a přidávají úředníkům práci, jejich vyřízení stojí hejtmanství peníze.

"Je to v řádech stovek korun, ale záleží, na co se lidé ptají. Pokud je třeba kopírovat mnoho materiálů, mohou být náklady i mnohem vyšší," řekla Cacková s tím, že lidé za informace mnohdy nezaplatí.

Pokud by se vedení kraje rozhodlo, že novelu zákona nepodporuje, museli by to schválit zastupitelé.

Přesto by se zákon o svobodném přístupu k informacím mohl změnit. Pracovní skupina ministerstva vnitra, jejíž členem je i Kužílek, totiž nyní připravuje vlastní novelu. "Jsme zhruba v polovině. Cílem je především zvýšit účinnost přístupu k informacím v reálu," popsal Kužílek. Podle něj by měl být návrh změny zákona hotov ke konci letošního roku.