Za dramatickými počty je kůrovec. „Lesníci letos museli kvůli kůrovcové kalamitě zpracovat přes 130 tisíc kubíků dřeva, což je víc než trojnásobek běžného objemu těžby,“ odhaluje Monika Neshybová z Lesů města Brna.
Lesníci se v této době v podstatě nezastaví, jejich pracovní den začíná brzy ráno a končí až za tmy. Vysazují totiž zhruba šestkrát víc stromů než v dřívějších letech.
„Kůrovcem napadené kusy lesník nejprve označí a následně zadá vytěžení stromů, které se musí dostat z plochy v lese na skládku dřeva někde u cesty. Takto vytěžené dřevo auta odvážejí k odběratelům,“ přibližuje Neshybová.
„Po vytěžení je třeba plochu nejlépe do následujícího roku zalesnit, aby nestihla zarůst trávou či ostružiním. Předtím je nutné plochu uklidit od těžebních zbytků a případně oplotit,“ doplňuje pracovnice Lesů města Brna.
Ty na jednotlivé práce vypisují výběrová řízení, letos jich byla zhruba tisícovka. „Je povzbudivé, že je letošní deštivé počasí nakombinované se semenným rokem dubu a buku. To velmi pomůže přirozené obnově,“ sděluje Neshybová.
Přírodnímu procesu ovšem pomáhají také lesníci, kteří pěstují sazenice stromů v lesní školce pod Babím lomem z posbíraných semen. Ke sběru bukvic jim slouží běžný vysavač, který se využívá nejlépe po větrném dni, kdy jich hodně opadá. Sběrači je vysají i s dalším lesním materiálem, který se oddělí prosíváním na velikých dvojitých sítech.
S kůrovcem prohráváme, ale každá kalamita pomine, říká šéf lesáků |
„Vyčištěné bukvice poté převezou do lesních školek, kde se rozdělí na větší část, kterou v lednu vysejeme do záhonu pokrytého rašelinou, a menší část, kterou posíláme do semenářského závodu. Tam v ideálních podmínkách přetrvají do dalšího roku, který zřejmě nebude na semena tak štědrý,“ líčí Neshybová.
Při masivní výsadbě nejen v Brně se postupně mění druhová skladba lesů ve prospěch listnatých dřevin. Sází se také víc druhů do směsí, což je základní předpoklad pro budoucí vyšší odolnost porostů.
