Východním Němcům se totiž otevřely hranice na západ, a tak už nemuseli objíždět jen závody za železnou oponou, ale mohli vyrazit třeba do Itálie, západního Německa nebo třeba relativně blízkého Assenu.
Obavy se nakonec nepotvrdily.
Výročí Velké cenyVelká cena letos na Masarykově okruhu v Brně oslaví padesáté narozeniny. V pravidelném fotoseriálu se nyní můžete podívat na unikátní fotografie momentů, které vyhlášený podnik v uplynulém půlstoletí doprovázely. Dlouhá léta je trpělivě zpracovával Zdeněk Zavřel. |
Německé publikum převažovalo, a pokud východních Němců ubylo, nahradili je ti ze Západu, kterým se dřív za střeženou hranici východního bloku nechtělo.
Pořadatelé se vlastně poprvé konfrontovali s ekonomickou realitou závodění.
„Firmy vkládají do závodění miliony dolarů a očekávají nějakou návratnost. Tyto firmy o nás moc zájmu neprojevují, nemůžeme konkurovat Francii nebo Anglii, kde se jejich motocykly prodávají po statisících. Je to otázka otevření světu a s tou se republika ještě nedokázala vyrovnat,“ přemýšlel po závodě jeho tajemník Miroslav Čada.
Rok 1990 zůstane také zapsaný v dějinách Masarykova okruhu jako ten, kdy ke svému jménu přišla „schwantzovka“.
Tehdy se nejníže položené zatáčce okruhu říkalo „u tubosideru“, podle podchodu, který trať kříží.
Jenže poté co v zatáčce skončily naděje na vítězství jinak suverénního Kevina Schwantze a poté co svět obletěly záběry jeho hořící motorky, dostala jméno nové.
Název „Schwantzovka“ přetrval dodnes.
